Praha - V Praze během dvou let stoupl počet pravidelně jezdících cyklistů o 51 tisíc. Alespoň jednou měsíčně v hlavním městě jezdí 333 tisíc lidí.
Nejvíce se zvýšil podíl cyklistů, kteří používají kolo jako dopravní prostředek k cestě do zaměstnání nebo školy. Za dva roky jich jezdí téměř dvojnásobek.
Zatímco v roce 2010 kolo k dopravě po městě využívalo 60 tisíc lidí, dnes je to 118 tisíc. Klesá naopak počet lidí, kteří jezdí rekreačně. Vyplývá to z výzkumu GfK, který deníku Aktuálně.cz poskytla iniciativa Auto*Mat.
"Výsledky průzkumu dokládají značný rozvoj cyklistické dopravy za poslední dva roky. Současně ale obsahují varovné známky zpomalování tohoto trendu," říká dopravní odborník Vratislav Filler z iniciativy.
"Je to fantastické a doufám, že se to bude ještě zlepšovat," je optimističtější šéfka cyklokomise a zastupitelka za TOP 09 Monika Krobová Hášová.
Podle průzkumu dosáhl podíl jízd na kole dvou procent ze všech vykonaných cest. Lidé, kteří přesedlají na kolo, navíc většinou omezí cesty autem, nikoli veřejnou dopravou.
"Dalším pozoruhodným výsledkem je prokazatelný vliv posilování dopravy na kolech na úbytek přepravního výkonu realizovaného individuální automobilovou dopravou. Posilováním cyklodopravy není dotčen realizovaný přepravní výkon MHD," píší výzkumníci.
Pražská cyklistika v číslech
Infrastruktura:
- 150 km cyklostezek
- 520 km cyklotras
- 80 km cykloopatření
- 1385 stojanů
Průzkum:
- 333 tisíc lidí jezdí alespoň jednou měsíčně
- 200 tisíc lidí jezdí alespoň jednou týdně
- 560 tisíc km se v Praze najede za den
- 40 % cyklistů nejezdí častěji kvůli obavám o svou bezpečnost
Výzkum zároveň ukázal na nedostatky, které brání dalšímu rozvoji cyklodopravy. Nejčastěji lidé volají po větší bezpečnosti, budování sítě cyklotras a přepravu kol kdykoliv MHD zdarma.
"Z nového výzkumu vyplývá, že po výrazném zmírnění překážek by v sezóně několikrát týdně vyjelo na kole přes tři sta tisíc Pražanů. To je zhruba třikrát více než dnes a současně více než čtvrtina obyvatel města," dodává Auto*Mat.
Žen jezdí jen málo
Zvýšení bezpečnosti je obzvlášť důležité pro dvě skupiny lidí, které mají podle výzkumu největší potenciál využívat kolo častěji. Jde o ženy, které v současnosti tvoří pouze čtvrtinu pražských cyklistů a obavy o svou bezpečnost mají častěji než muži.
Stejné je to i u starších generací. "Roste potenciál cyklistické dopravy zejména ve starších věkových skupinách. Mírný růst se týká i mladších věkových skupin, ale nejmladší věková skupina již vykazuje trend nasycenosti," konstatuje výzkum.
Právě odstraňování překážek v dopravě ale Auto*Mat kritizuje jako nedostatečné. "Výzkum potvrdil obrovský potenciál, který kolo v Praze má. Podpora cyklodopravy ze strany vedení města se ale prakticky zastavila," domnívá se Filler.
Naráží tak na konflikt, který poslední měsíce otřásá pražskou cyklistikou. Na konci minulého roku Praha zrušila místo koordinátora cyklodopravy a z magistrátu odešel Pavel Polák, kterého náměstek pro dopravu Josef Nosek kritizoval za špatnou práci.
V únoru ho pak rada odvolala i z komise pro cyklistiku spolu s Petrem Indrovičem z TSK. Na protest pak devatenáctičlennou komisi opustilo dalších sedm odborníků. Za vším zřejmě stojí osobní spory mezi Polákovými příznivci a novou šéfkou komise Hášovou. Obě strany se navzájem obviňují z nečinnosti a nezájmu o řešení problémů pražských cyklistů.
Další ránu vzájemné spolupráci pak dodala nulová částka, která byla v rozpočtu na rok 2013 navržená na rozvoj cyklistiky. Po vlně kritiky Praha na tuto kapitolu vyčlenila 25 milionů.
Město: Peníze nejsou
Podle Hášové město investuje do cyklodopravy i přes napjatý rozpočet. "Jsou připravené tři velké investiční akce. Jde o kombinaci cyklotrasy a cyklostezky z Řeporyj přes Radotín na Peluněk za zhruba 2,5 milionu korun, dále o třetí etapu trasy Zbraslav - Jarov za sedm milionů a dále za 13,2 milionů trasu u vodní nádrže Hostivař s mostkem přes Botič," vyjmenovává zastupitelka.
900 tisíc korun se má investovat do cyklostojanů, Českému svazu cyklistiky Praha udělí grant ve výši 2 miliony korun. Přibývat mají i opatření na silnicích, která zvyšují bezpečnost. I přes toto ujišťování výzkum ukázal vzrůstající nespokojenost Pražanů se službami pro cyklistiku.
"Od roku 2008 se soustavně prohlubuje kritický postoj cyklistů k infrastruktuře, ať jde o stezky nebo cyklopruhy. Lze si to vysvětlit jako následek sporných zkušeností s realizacemi, které mají převážně nízkou kvalitu a nejsou pro cyklisty dostatečně komfortní. To, jak vypadají dosud vznikající cyklostezky a další infrastruktura, se zdá být pro cyklisty stále větším zklamáním," dodal Filler.
