Praha - Dřív do důchodu budou možná moci odcházet i horníci, kteří začali fárat až po 1. lednu 1993. Ministerstvo práce totiž navrhuje zmírnit pravidla pro předčasnou penzi a rozšířit okruh havířů, kteří by na ni měli nárok.

Návrh novely zveřejnila na svém webu vláda. Jeho vypracování uložil ministerstvu loni na podzim expremiér Jiří Rusnok. Jeho tehdejší kabinet tak chtěl řešit situaci v Moravskoslezském kraji, kde hrozí zavírání dolů.

Horníci už mají nyní možnost jít do důchodu dřív, a to nejméně o pět let. Museli ale pracovat pod zemí už před rokem 1993 a do konce roku 2008 museli mít odpracován určitý počet směn - několik tisíc.

Ti, kteří nastoupili do dolů až od roku 1993 a nefárali dostatečně dlouho, podmínky nesplňují.

O rozšíření okruhu zažádaly odbory

Ministerstvo navrhuje hraniční datum "1. ledna 1993" ze zákona vypustit. Do dřívějšího důchodu by tak mohli chodit i lidé, kteří nastoupili do dolů až po tomto termínu. Rozšíření okruhu těch, co by měli nárok na starobní penzi o několik let dřív, žádaly hornické odbory.

Podle nich by zmírnění důchodových pravidel mohlo pomoci řešit "dopady hrozivé sociální situace společnosti OKD".

Podle podkladů v zákonu pracuje nyní v OKD kolem 3500 horníků, kteří podmínky pro dřívější důchod nesplňují. Mimo firmu v jiných dolech je pak asi dalších 250 osob. Pokud by se nynější omezení zmírnilo, stálo by to v příštích letech každoročně několik desítek milionů korun.

Po roce 2020 by roční výdaje přesáhly sto milionů a dál by se zvedaly. V roce 2027 by se přiblížily k 300 milionům. Nejvyšší by byly na konci 40. let, a to přes 800 milionů ročně.

Tominová: Dřívější penze by mohla být řešením

Ministerstvo financí bylo při předběžných konzultacích proti. Podle něj by se případná nezaměstnanost části horníků neměla upravovat dřívějším důchodem pro všechny, co pracují v podzemí. Úpravu považuje resort za nepřijatelnou a doporučil hledat jiné řešení.

Podle ministryně práce Michaely Marksové Tominové (ČSSD) by ale dřívější penze pro část horníků naopak řešením být mohla.

"Jestli by se důl částečně či úplně zavřel, nikdo jiný než stát nemůže pomoci udržet sociální smír. Podle mě je lidsky důležitější dát peníze do Moravskoslezského kraje, aby lidé mohli zůstat alespoň trošku v nějaké pohodě, než třeba postavit část dálnice," míní ministryně.

Pokud by se podle ní problém neřešil, mohla by se situace v regionu vyostřit. Vést by to mohlo k větším nepokojům.

Ministryně chce sfárat dolů

Marksová se chystá 8. dubna do Moravskoslezského kraje. Mimo jiné by měla sfárat i do dolu. Setkat by se chtěla také s vedením OKD. Novelu teď dostaly k připomínkám všechny resorty, poté ji projedná vláda.

V ČR existovaly právě do roku 1993 takzvané důchodové kategorie. Ve třetí byla většina zaměstnanců, ve druhé lidé z náročnějších provozů a v první pracovníci z rizikových míst, tedy třeba právě horníci.

Pro získání penze stačilo ve druhé a první kategorii odpracovat méně let. Hornické odbory usilovaly už před lety o to, aby horníci mohli dál chodit do penze dřív.

Argumentovaly tím, že podle studií se mnozí kvůli horšímu zdraví penze v řádném termínu ani nedožijí. Předákům se podařilo vyjednat dřívější důchod pro ty, kteří nastoupili před zrušením kategorií.