Odborníci z Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně upozorňují, že právě na konci ledna bude na tuto druhou největší planetu sluneční soustavy vynikající výhled, který se zopakuje až v roce 2029.

"A to hned z několika důvodů," píše se na stránkách hvězdárny. "Předně se Saturn 27. ledna ocitne v takzvané opozici, přesně na opačné straně oblohy jako Slunce. Přitom se budeme na planetu dívat z minimální vzdálenosti 1 miliardy 219 milionů kilometrů. Úhlová velikost jejího kotoučku tudíž dosáhne dvaceti úhlových vteřin."

Navíc se Saturn nachází v souhvězdí Raka, takže se pro pozorovatele ve střední Evropě pohybuje vysoko nad obzorem a zemská atmosféra jeho obraz kazí co nejméně.

A to se planeta ještě ocitla hned vedle pohledné hvězdokupy Jesličky, na níž je též možné obrátit malý dalekohled.

Saturnova rotační osa je vůči rovině ekliptiky, ve které se pohybuje Země, skloněna pod úhlem 27 stupňů. "Proto můžeme sledovat, jak planeta během oběhu kolem Slunce pozvolna mění rozevření prstenů (jeden Saturnův rok trvá 29,5 pozemských let)," dodávají odborníci.

Přesně z boku bylo možné prsteny naposledy spatřit v roce 1995.

Pak se až do roku 2003 rozevíraly a nyní se opět zavírají.

"Dalšího průchodu Země rovinou prstenů se dočkáme v roce 2009. V dalších letech se tedy bude Saturn od Země pozvolna vzdalovat, navíc se "uzavřou" jeho prsteny, takže nápadně poklesne celková jasnost planety. Kromě toho se ocitne v nevýhodných částech oblohy." 

K tomu, spatřit Saturnovy prstence, by měl stačit lovecký triedr upevněný na stativu, ale výhodnější bude větší přístroj.

I když prstence na první pohled vypadají celistvě, ve skutečnosti je tvoří ohromné množství drobných ledových částic, které odrážejí sluneční světlo. S největší pravděpodobností se jedná o materiál, který se nevyužil při vzniku samotného Saturnu. V blízkosti této planety se pohybuje i velký měsíc Titan, který vypadá jako slabá "hvězdička".