Praha - Celkové úspory českých domácností v loňském roce opět vzrostly. Oproti předchozímu roku se zvýšily o 4,6 procenta na 2,6 bilionu korun. Ještě v roce 2008 to přitom bylo těsně nad dvěma biliony.

Uvádí to Zpráva o vývoji finančního trhu, kterou zpracovalo ministerstvo financí.

Největší část úspor – přes dvě pětiny (40,5 procenta) – mají tuzemské domácnosti uloženy na netermínovaných vkladech, tedy typicky na běžném nebo spořicím účtu v bance, kde si je mohou kdykoliv vybrat.

Roste podíl penzijního připojištění

Další desetinu (10,3 procenta) peněz mají lidé uloženu na termínovaných vkladech, kde jsou po určitou dobu vázány, případně si je lze předčasně vybrat s určitou sankcí. Podíl těchto vkladů ale od roku 2008, kdy na ně připadalo 15,4 procenta, klesl právě ve prospěch netermínovaných (tehdy 32,2 procenta).

Na stavebním spoření měli Češi ke konci loňského roku uloženo 16,4 procenta úspor, na životním pojištění 10,9 procenta, v penzijním připojištění 10,8 procenta (v roce 2008 šlo jen o 9,1 procenta) a v podílových fondech 8,8 procenta. Dalších 2,4 procenta pak připadá na vklady v cizí měně.

Zadlužení roste, ale pomaleji

Celkové zadlužení domácností u bank a nebankovních finančních institucí vzrostlo ke konci loňského roku o 3,3 procenta na 1,3 bilionu korun, nicméně dynamika růstu opět mírně klesla.

Relativní úroveň zadlužení domácností vztažená k velikosti domácí ekonomiky, která nepřímo odráží i příjmy domácností a tím jejich schopnost své finanční závazky splácet, je v Česku ve srovnání se zbytkem Evropské unie stále relativně nízká, uvádí ministerstvo. Loni dokonce mírně klesla na 29,4 procenta HDP. Nejhůře jsou na tom Kypr a Dánsko, kde zadlužení přesahuje 125 procent HDP.