Praha - Bezkontaktní platby dál dobývají Česko - umí je už každá třetí platební karta v Česku. Roste také počet terminálů v obchodech, které tento rychlejší druh plateb umožňují. S bezkontaktní funkcí je již každý třetí terminál z celkového počtu 90 tisíc.

Ukazují to statistiky, které online deník Aktuálně.cz získal od bank a karetních společností.

Jak rychle trh roste, ukazuje srovnání s daty z května letošního roku. Tehdy byly na trhu dva miliony karet s bezkontaktní funkcí. Nyní, o půl roku později, se celkový počet bezkontaktních karet už dostal k hranici 3,5 milionu kusů. Celkově je přitom v Česku nyní vydaných zhruba 10,5 milionu karet.

Podobný růst je vidět také u platebních terminálů. V květnu jich umělo bezkontaktní platby přijímat 18 tisíc, o půl roku později už zhruba dvojnásobek.

A pro banky je nejdůležitější, že s rostoucí "infrastrukturou" roste i pro ně klíčový údaj, tedy celkový objem peněz, který lidé utratí kartou. Objem bezkontaktních plateb podle údajů z bank roste o pětinu měsíčně.

Česká spořitelna hlásí růst objemů o čtvrtinu, přičemž právě o ní lze hovořit jako o lídrovi tohoto nového trhu. Na celkovém počtu dosud vydaných bezkontaktních karet se podílí polovinou, má 1,7 milionu vydaných karet s bezkontaktní funkcí.

"Naši klienti provedli letos (do konce listopadu) všemi platebními kartami 126 milionů transakcí u obchodníků v celkovém objemu 94 miliard korun. Z toho více než 22 milionů transakcí bylo bezkontaktními kartami a nálepkami v celkovém objemu převyšujícím 10 miliard," říká Jan Holinka z tiskového oddělení České spořitelny.

Druhá v pořadí je ČSOB s 800 tisíci bezkontaktními kartami. Další banky, které online deníku Aktuálně.cz toto číslo sdělily, hlásí 172 tisíc (mBank), 100 tisíc (Air Bank) a 25 tisíc (Equa bank).

Jen součet těchto pěti bank končí 200 tisíc kusů pod hranicí tří milionů. Vzhledem k tomu, že bezkontaktní karty v Česku už vydává drtivá většina bank - z větších je v nabídce zatím nemá jen UniCredit a Sberbank -, bude celkový počet atakovat hranici 3,5 milionu karet.

Také u bezkontaktních terminálů je třeba dopočítávat. V Česku je obchodníkům dodává pět bank. Česká spořitelna a Komerční banka přiznávají každá zhruba po deseti tisících terminálech s bezkontaktní funkcí, UniCredit Bank přiznává polovinu. ČSOB bude na úrovni prvních dvou bank, Raiffeisenbank má těchto terminálů v řádech stovek kusů. Celkový součet se tedy pohybuje kolem 35 tisíc z celkových 90 tisíc terminálů v Česku.

Do tří let jen bezkontaktní

Ještě v září roku 2012, tedy před rokem a čtvrt, bylo v Česku šest tisíc terminálů s bezkontaktní funkcí, nyní je jejich počet zhruba šestinásobný a dále rychle poroste.

"V současné době rozšiřujeme bezkontaktní platební terminály především tam, kde je nízká průměrná transakce a jde o rychlost odbavení zákazníka u pokladny. Typicky prodejny potravin, lékárny, drogerie, tabák, knihy a podobné obory," říká za Českou spořitelnu Jan Holinka.

"Všechny nové terminály, které banky na trh dodávají, jsou zároveň opatřeny bezkontaktními technologiemi. Obnovovací cyklus je tříletý," řekl v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz Marcel Gajdoš, šéf Visa pro Česko a Slovensko. Gajdoš předpokládá, že v následujícím roce bude zhruba polovina všech terminálů bezkontaktních, do pěti let by již měla být bezkontaktní naprostá většina terminálů.

Podobná je situace u karet. I u nich platí, že pokud je banka nabízí, tak nové už většinou automaticky vydává také s bezkontaktní technologií. Bankám se to i přes vyšší nákladovost vyplatí.

"Karty s bezkontaktní technologií jsou dražší, ale stojí to za to, protože zákazníci si je oblíbili a frekvence placení s nimi se významně zvýšila. To znamená, že investice do bezkontaktních karet nebude ztrátová," vysvětlil Roman Truhlář, generální ředitel mBank pro Česko a Slovensko.

"V horizontu tří let lze očekávat, že prakticky všechny karty budou bezkontaktní. Vydavatelé MasterCardu prakticky všechny karty dávají s touto funkcí," řekl nedávno v rozhovoru s Aktuálně.cz zase šéf českého MasterCardu Miroslav Lukeš. Bez nové funkce podle něj zůstanou jen ty nově vydané karty, u kterých jejich majitelé aktivně vysloví nesouhlas s bezkontaktní funkcí.

Bezkontaktní technologie má bankám a karetním společnostem dále pomoci s postupným vytlačováním hotovosti. V minulém roce připadalo v Česku na platbu kartou třináct korun z každé stokoruny utracené u obchodníka. Česká Visa má například za cíl se během několika málo let dostat nad hranici dvacetikoruny - vzorem je situace ve Velké Británii, kde na kartu připadá 30 procent útrat.

Proč mají banky a karetní společnosti zájem na tom, aby platby kartou stále více nahrazovaly platbu hotovostí? Z plateb kartou totiž získávají poplatky, které jim odvádí obchodníci. Tyto poplatky se v Česku pohybují ve výši zhruba jednoho a půl procenta až tří procent z výše transakce. Naproti tomu s hotovostí - ať už v bankomatech, či na pobočkách - mají banky převážně spojeny jen poměrně vysoké náklady.

Visa také odhaduje, že v roce 2020 budou objemy peněz utracené kartami v poměru 50:50 u bezkontaktních a klasických, řekněme kontaktních, plateb. Nyní se tento poměr u jednotlivých bank pohybuje v rozmezí zhruba 20 až 35 procent bezkontaktních plateb.

Modelová banka

Většina bank působících v Česku nabízí bezkontaktní platební karty. Z větších bank je zatím nemají jen ve Sberbank a UniCredit Bank, kde s jejich zavedením počítají v příštím roce. Česká spořitelna a Citibank ke kartám nabízejí také bezkontaktní platební nálepky a v nabídce Komerční banky najdete možnost platit bezkontaktně chytrými telefony. ČSOB platbu chytrým mobilem nyní testuje a v České spořitelně už odzkoušeli placení iPhonem, které zatím do „otevřené" nabídky nezařadili.

Jedinou bankou v Česku, která nyní nabízí kompletní portfolio bezkontaktních plateb - karty, nálepky, mobily -, tak je GE Money Bank. A právě její statistika tak dobře ukazuje, že lidé s novými platebními nástroji nakládají tak, jak si to banky a karetní společnosti při jejich vývoji představovaly.

Na klasických debetních kartách, které nemají bezkontaktní funkci, činí průměrná výše platby 752 korun. U karet s bezkontaktní funkcí je průměr u klasické „kontaktní" platby vyšší - 804 korun, ale průměr u bezkontaktní platby jen 398 korun. Průměrná platba bezkontaktní nálepkou, kterou je možné nalepit na cokoli, dosahuje 216 korun. Průměrná NFC platba mobilem pak činí 298 korun.

Bezkontaktně - jak ukazují především platby nálepkou a mobilem - tedy lidé skutečně platí výrazně menší částky než klasickou kartou, a získávají tak hlavní slíbenou výhodu, tedy rychlost. Podstatně vyšší průměr u bezkontaktních plateb kartou pak dokládá, že lidé bezkontaktně kartou platí i platby přesahující hranici 500 korun, protože i se zadáním PIN kódu šetří čas a navíc nemusí kartu vydávat z ruky.

Do 500 korun bez PIN

Bezkontaktní placení přišlo do Česka v roce 2011, první bezkontaktní karty tehdy nabídly Citibank a Česká spořitelna.

Platební karty s bezkontaktní funkcí už vydává většina bank, z těch větších je zatím v nabídce nemají jen UniCredit Bank a Sberbank, které by je měly zavést v příštím roce.

Bezkontaktní placení je rychlejší a má motivovat k platbě kartou i za drobné nákupy. Stejně jako u standardních plateb kartou neúčtují řetězce lidem v zásadě žádný příplatek - za transakce si banka vybere poplatky přímo od obchodníka, ne od nakupujících.

Bezkontaktní kartu, nálepku či telefon s touto funkcí stačí jen přiložit k terminálu, ten během chvíle „pípne" a transakce je hotová. Jednoduché použití je z bezpečnostních důvodů v Česku omezeno jen na platby do 500 korun při každém nákupu, u dražších plateb zůstává povinné zadání PIN, i tak je ale platba znatelně rychlejší. Omezen je také počet transakcí v krátké době za sebou, které lze uskutečnit bez tohoto ověření. Pokud je klient vyčerpá, stačí mu jen zadat PIN a limit poběží znovu.

Bezpečnost bezkontaktních platebních karet naposledy v září 2013 zpochybnilo občanské sdružení Iuridicum Remedium. Na videu ukázalo, jak z těchto karet lze celkem snadno a s nízkými náklady přečíst některé zásadní údaje. Podle experta osloveného online deníkem Aktuálně.cz však tento pokus nepředstavoval zásadní průlom. Možnost zneužití je podle něj v praxi nepatrná a není potřeba propadat panice.