Praha - Minimální mzda v České republice je téměř šestkrát nižší než v Lucembursku. V porovnání s dalšími 21 zeměmi Evropské unie, které minimální mzdu stanovují, je současných 9200 korun měsíčně v Česku (tedy zhruba 336 eur) čtvrtou nejnižší částkou.

I kdyby se přitom minimální mzda zvýšila o tisíc korun, jak nyní prosazují odboráři, stále by šlo o šestou nejnižší částku ve srovnávaných 22 státech. Lépe nevychází Česká republika ani po přepočtu podle kupní síly v jednotlivých zemích.

Minimální mzdu v současné době v EU negarantuje pouze Finsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Kypr a Itálie. Německo ji celoplošně zavedlo od letošního ledna.

Minimální mzda v zemích EU v roce 2015:

Zdroj: Eurostat

Pro zahraniční investory to znamená, že je česká pracovní síla levnější než ve většině zemí Unie. To je ale z dlouhodobého pohledu spíše nevýhoda - z Česka se tak stává zásobárna levné pracovní síly.

"Neustálé soutěžení na chvostu mzdového žebříčku může vést k odlivu schopných pracovníků, kteří nechtějí nízké mzdy akceptovat," varuje navíc analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. "Pro samotné zaměstnance je alespoň opticky příjemnější vidět na výplatní pásce více než méně. S rostoucí mzdou může růst životní standard a kupní síla," souhlasí Filip Fyrbach z GE Money Bank.

Vůbec nejnižší minimální mzdu má nyní v EU Bulharsko, kde mají zaměstnanci ze zákona nárok na minimálně 184 eur měsíčně. V nejbohatším Lucembursku činí minimum 1 923 eur.

Nepomůže ani přepočet

Pokud porovnáme, co si obyvatelé mohou z minimální mzdy koupit, rozdíly se sice zmenší, stále ale jsou výrazné.

Související

Minimální mzda 9200 korun? Pro někoho je teď i dvojnásobná

Přehled

"Obecně platí, že čím vyšší jsou v dané zemi mzdy, tím vyšší jsou tam i ceny relativně k zemi s nižšími mzdami. Cenové rozdíly jsou potom patrné především na neobchodovatelném zboží, ceně nemovitostí a nákladech na bydlení a samozřejmě i na ceně služeb," vysvětluje Novák.

Eurostat proto používá i přepočet na standard kupní síly (PPS). To je společná jednotka, která zohledňuje právě rozdílné ceny a za kterou si lze v každé ze zemí EU koupit stejné množství zboží i služeb.

Česká minimální mzda pak pro letošek činí 502 PPS. Toto číslo je páté nejnižší v Unii - rozdíl oproti Lucembursku či Německu je ale menší, než když srovnáme absolutní hodnoty.

Mírně se po přepočtu na PPS změní i pořadí zemí. Nejvyšší minimální mzdu garantuje stále Lucembursko, na druhém místě se ale místo Belgie nachází Německo. Česko v přepočtu na PPS vede navíc nad Estonskem, které má v eurech minimální mzdu vyšší.

Přepočtená minimální mzda v roce 2015:

Zdroj: Eurostat

Čas na další zvyšování minima

Díky hospodářskému oživení začínají minimální mzdy v jednotlivých zemích EU v posledních letech růst. Výjimkou je Řecko, které muselo v rámci úsporných opatření snížit zákonné minimum ze 794 na 684 eur. Například Rumunsko ale podle Evropské komise zvýšilo minimální mzdu mezi lety 2008 až 2015 o 95 procent, Rumunsko o 64 procent a Slovensko o 58 procent.

O dalším zvyšování minimální mzdy se nyní diskutuje i v Česku. Zatímco pro zástupce zaměstnavatelů je přijatelný nárůst o 500 korun na 9700 korun, ministerstvo práce a sociálních věcí ji chce zvýšit o nejméně 700 korun a Českomoravská konfederace odborových svazů dokonce o 1000 korun.

V uplynulých dvou letech se v tuzemsku minimální mzda zvedla dvakrát. V srpnu 2013 vzrostla po šesti letech beze změny z osmi tisíc na 8500 korun. Od letošního roku pak stoupla na 9200 korun.

Vývoj minimální mzdy v tuzemsku:

Zdroj: MPSV

Také slovenské odbory požadují, aby se minimální mzda od příštího roku zvýšila na 410 eur, tamní premiér Robert Fico ale již dříve uvedl, že vláda nepřekročí hranici 400 eur. Další zvyšování má v plánu i estonský kabinet. Minimální mzda 390 eur měsíčně tu nyní dosahuje 38 procent průměrné mzdy. Během dalších čtyř let by se měla dostat na 45 procent, což by bylo zhruba 462 eur. Současná česká vláda se chce postupně dostat na hranici 40 procent z nynějších necelých 35 procent.

Snaha odradit od života na dávkách

O zavedení minimálních mezd politici usilují z několika důvodů. Jednak chtějí získat rychlé body u voličů, kromě toho doufají, že s vyššími příjmy budou spotřebitelé více utrácet, což pomůže celé české ekonomice. Zároveň je to podle nich způsob, jak přinutit lidi pracovat. Čím je totiž minimální mzda vyšší, tím méně se vyplatí spoléhat místo výplaty na sociální dávky. Pokud je povinné minimum příliš nízké, tak je tomu přesně naopak. 

Související

Šéf odborů: Zvyšte mzdy, nebo Rakousko doženeme za sto let

Toho se v Česku v současné době podle Nováka ale ještě nepovedlo dosáhnout. "Eurostat definuje hranici chudoby jako 60 procent mediánu příjmů v dané společnosti. Vzhledem k tomu, že medián hrubé měsíční mzdy činil loni 21 628 korun, jedná se o 12 977 korun. Minimální mzda v takové výši by podle mě byla dostatečně motivační a zároveň se domnívám, že by byla únosná i pro většinu zaměstnavatelů," uvádí.

Novák se minimální mzdy zastává i proto, že dnes může jít o jeden z mála způsobů, jak v některých podnicích dosáhnout na vyšší výplatu. "Dochází k oslabování odborů a zaměstnanci s velmi nízkou mzdou mají samostatně jen velmi nízký vyjednávací potenciál," vysvětluje.

Kritici minimální mzdy naopak zdůrazňují, že pokud budou muset firmy dávat lidem určitou povinnou částku, tak některé zaměstnance – kterým by za jiných okolností platily méně – raději vůbec nenajmou.