Praha - Ministerstvo práce chystá snížení doplatku na bydlení lidem, kteří žijí v ubytovnách. Měl by se jim vypočítávat z nižší částky než dosud.
Nyní se při výpočtu vychází z nejvýš 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení, nově by to mělo být maximálně 80 procent. Dávku by navíc obyvatelé ubytoven mohli dostat tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili další podmínky. Počítá s tím návrh novely o hmotné nouzi, který zveřejnila vláda na svém webu.
Podle údajů ministerstva práce do ubytoven putovalo kolem 13 000 doplatků na bydlení. Zhruba 10 210 dostávali jednotlivci, 1640 dvoučlenné domácnosti, 630 tříčlenné a 820 čtyř a vícečlenné rodiny. Loni v prosinci úřady práce vyplatily celkem 73 900 doplatků.
"Je nesporné, že úmyslem navrhovaných opatření je docílit stavu, aby si osoba nebo rodina byla schopna nalézt přiměřené standardní bydlení a udržet si ho, a ne osobu připravit o doplatek na bydlení," uvedlo ministerstvo práce ve zprávě k návrhu zákona. V minulosti "obchod s chudobou" a předražené ubytovny se špatnými podmínkami opakovaně kritizovalo.
Doplatek od státu má po zaplacení nákladů na bydlení a služeb člověku či rodině zajistit, aby měla peníze na živobytí. Podle státem stanovených nákladů na bydlení se částka v nájmu v Praze pohybuje podle počtu osob od 7731 do 18 947 korun měsíčně, v nejmenších městech a obcích od 4811 do 12 648 korun. Lidem z ubytoven by se z toho nově mělo započítat 80 procent místo 90 procent.
V hlavním městě by se tak normativ v ubytovně pro jednotlivce rovnal 6185 korunám, byl by tak zhruba o 1546 korun nižší než dnes. Čtyřčlenná a početnější rodina z ubytovny by mohla mít náklady 15 158 korun, takže asi o 3789 korun nižší normativ než dnes. Ve městě do 10 000 obyvatel by čtyřčlenná rodina měla mít v ubytovně maximálně výdaje 10 118 korun místo nynějších 12 648 korun. Návrh počítá i se stropem na úhrady za služby podle výdajů, které jsou v daném místě obvyklé.
Motivační plán
Novela vznikla původně kvůli tomu, aby se ze zákona o hmotné nouzi vyškrtlo problematické ustanovení o souhlasu obce s vyplácením dávek na bydlení. To se do normy dostalo jako pozměňovací návrh a platí od loňského jara. V praxi ale působí potíže, mohlo by být i v rozporu s ústavním pořádkem. Ministerstvo práce pak rovnou přidalo i úpravu výše doplatků a další opatření.
Na ubytovnách by měli lidé dávku dostávat, pokud bude jejich případ "hodný zvláštního zřetele". K obci či městu by měli mít vazbu. Budou v něm třeba pracovat, mít rodinu či děti ve škole. Doplatek do ubytovny by jim úřad měl přidělit, pokud nebudou moci v místě sehnat běžné bydlení. Úředníci by měli s nájemníkem z ubytovny vypracovat "motivační plán". Obsahovat má opatření a harmonogram k nalezení bytu. Pokud příjemce dávek nebude úkoly plnit, mohl by o peníze od státu přijít.
S návrhem novely přišel resort už loni. Navrhoval původně snížení nákladů v ubytovnách na 70 procent normativu z nynějších 90 procent. Záměr kritizovali aktivisté i experti.
Podle podkladů k zákonu vážné výhrady k chystaným změnám má i kancelář ministra pro lidská práva, ombudsmanka, resort spravedlnosti či krajské úřady. Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) zásadně nesouhlasí třeba s tím, aby se při přidělení doplatku zohledňovala žadatelova vazba na obec. Pomoc v hmotné nouzi by podle něj měl člověk dostat bez ohledu na své bydliště. Dienstbier také považuje snížení dávek za příliš velké.
