Brno - Ústavní soud zastavil řízení, v němž se na návrh senátorů ČSSD zabýval ústavností sKaret. Reagoval tak na zákon, který spornou kartu ruší a je účinný od začátku listopadu. Další přezkoumávání tím podle Ústavního soudu ztratilo smysl.

V praxi to znamená, že se stát zřejmě nevyhne kompenzaci za předčasné zrušení projektu. Česká spořitelna, která na základě smlouvy s ministerstvem práce a sociálních věcí sKarty připravila a provozovala, žádá po státu téměř 204 milionů jako náhradu dosavadních výdajů.

Na rozhodnutí Ústavního soudu čekal i současný ministr v demisi František Koníček, protože mohlo změnit pozici státu v jednání s Českou spořitelnou.

Pokud by totiž Ústavní soud prohlásil legislativu upravující sKartu za protiústavní, fakticky by tím zrušil i smlouvu (nebo její část) s Českou spořitelnou. Právě v situaci, kdy část smlouvy zruší soud, by totiž banka neměla podle dohodnutých podmínek nárok na kompenzaci.

"Plénum Ústavního soudu konstatovalo, že to byl sám zákonodárce, který reagoval na námitky obsažené v návrhu skupiny senátorů na zrušení dosavadní právní úpravy," vysvětluje generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil.

"Za situace, kdy zákonodárci sami vyvíjeli aktivitu směrem ke zrušení sKaret, považoval soud za souladné s principem subsidiarity vyčkat výsledku legislativního procesu. Ponechání možnosti zákonodárci, aby se sám vypořádal i s námitkami, které vznesli navrhovatelé v tomto řízení, se soudu jeví jako souladné i se zásadami procesní ekonomie," dodává Pospíšil.

Vydané karty lidé vracet nemusí

Speciální karty pro výplaty sociálních dávek zrušili poslanci ještě před volbami, zákon je účinný od listopadu. Česká spořitelna přitom uzavřela smlouvu se státem až do roku 2024. Projekt prosadil bývalý ministr Jaromír Drábek z TOP 09 společně se svým tehdejším prvním náměstkem Vladimírem Šiškou.

Podle smlouvy nemá spořitelna nárok na kompenzaci ani v případě, že se změní příslušné zákony a část smlouvy v důsledku toho zanikne. Současně se však stát (zastoupený tehdejším vedením ministerstva) zavázal, že nepodnikne žádné kroky, které by plnění smlouvy mohly ohrozit. Právě na základě toho, že nové vedení ministerstva nakonec zrušení sKarty navrhlo a vláda jej podpořila, nyní může spořitelna kompenzaci požadovat.

Sporný projekt nazvaný sKarta, oficiálně karta sociálních systémů, definitivně skončí v dubnu. Zhruba 277 tisíc lidí, kteří si obvykle nechtěnou kartu ze strachu před zastavením sociálních dávek převzali, se ale nemusí obávat složitého zařizování na úřadech. Kartu nemusí nikam odnášet a ve většině případů nebudou muset hlásit ani změnu preferovaného způsobu výplaty.

Měl ušetřit, ukázal se jako zbytečný

Zavedení sociálních karet prosadili bývalý ministr Jaromír Drábek a jeho první náměstek Vladimír Šiška. Oficiálním cílem projektu bylo ušetřit provozní výdaje při výplatě dávek (hlavně za složenky, poštovné, bankovní poplatky a práci s hotovostí na úřadech) a omezit zneužívání dávek (to ale nakonec karty v praxi nedokázaly).

Přestože za spuštění projektu a jeho provoz neměl stát zaplatit "ani korunu" a měl mimo jiné zvýšit i "klientský komfort", postupně se objevovaly další nutné výdaje a praktické komplikace. Nebylo ani jasné, proč ministerstvo prosazuje zcela novou kartu, když stát nedávno investoval například do elektronických občanských průkazů, které měly sloužit právě jako více dokladů v jednom.

Letos v srpnu Koníček oznámil, že - bez započtení kompenzace České spořitelně - zaplatí stát za sKarty přinejmenším desítky milionů korun. Na poštovném sice zatím ušetřil 38 milionů korun, ale výdaje bezprostředně související se zaváděním karet přesáhly 82,5 milionu korun.

Náklady měly úřady zejména s poštovným (výzva k převzetí karty), úpravou informačních systémů, instalací takzvaných vyvolávacích zařízení a přípravou nutných čteček pro identifikační funkci sKarty. Dalších nejméně 5,24 milionu korun zaplatí stát za samotné zrušení projektu, zejména za poštovné či vydávání nových průkazek zdravotně postiženým.

Když se letos na jaře vyjádřil o zrušení sKaret jako o „nejméně špatné ze špatných možností" i tehdejší premiér Petr Nečas z ODS, trvala na pokračování projektu už jen TOP 09. Podle Drábka měly sKarty - pokud by se projekt rozběhl v plném rozsahu - ušetřit státu čtvrt miliardy korun ročně.