Summit uznal také úsilí Litvy dosáhnout ekonomických ukazatelů, aby mohla euro zavést, a vyjádřil podporu další snaze zajistit hospodářskou stabilitu.

Litva podle názoru Evropské komise nesplnila kritéria, protože měla o desetinu procenta vyšší inflaci, než předpisy EU pro vstup do eurozóny nařizují.

Proti takto rigidnímu výkladu práva se dnes ohradily spolu s Litvou také Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. V prohlášení uvedly, že je třeba se zabývat výkladem inflačního kritéria pro vstup do eurozóny, které musí lépe odrážet ekonomickou dynamiku v rozšířené Unii.

"Upozorňujeme na přetrvávající nejasnosti při aplikaci kritéria cenové stability, mimo jiné při určování nejvýkonnějších členských zemí a při vyhodnocování udržitelnosti inflace," stojí v prohlášení, které požaduje, aby Evropská komise a Evropská centrální banka provedly "hloubkovou analýzu" zaměřenou také na to, "jak brát v úvahu rychlý růst ekonomik a zároveň respektovat ustanovení smluv".

Nové členské státy zpochybňují metodu, podle níž se inflace nováčků porovnává s průměrnou inflací tří zemí EU, které ji mají nejnižší. Poukazují na to, že momentálně dvě z těchto tří zemí, Polsko a Švédsko, jsou mimo eurozónu, a mají tudíž možnost růst cen ovlivňovat.

Inflační tlaky jsou krom toho doprovodným, nikoli nutně negativním jevem rychle rostoucích ekonomik.

Autoři prohlášení upozorňují, že Litva je nadále přesvědčena o své schopnosti vstoupit do eurozóny od 1. ledna příštího roku.