* Ukrajinská centrální banka chce půjčku 10 až 15 miliard dolarů * Hřivna ztratila další tři procenta ze své hodnoty vůči dolaru
Kyjev - Když se ukrajinský developer Lev Partskhaladze před třemi lety chystal vstoupit na londýnský akciový trh, konec boomu výstavby domů a kanceláří na Ukrajině byl v nedohlednu. Dnes, kdy v Kyjevě nad rozestavěnými konstrukcemi stojí nečinné jeřáby a kdy ceny nemovistostí prudce padají, musí uznat, že boom skončil rychleji, než čekal.
Jak píše ve své páteční analýze deník Financial Times, ve střední a východní Evropě jsou stále citelnější dopady celosvětové finanční krize. Jednou z nejpostiženějších zemí je prozatím právě Ukrajina.
Ukrajina si půjčuje miliardy
Ukrajinská centrální banka už oznámila, že by si mohla od Mezinárodního měnového fondu půjčit 10 až 15 miliard dolarů. Podle představitelů národní banky peníze potřebuje, "aby posílila svou pozici" a aby "došlo ke stabilizaci finanční situace" v zemi. Dohoda mezi Ukrajinskou národní bankou a měnovým fondem by mohla být podepsána během několika dní.
Ukrajinská měna - hřivna - mezitím ztratila další tři procenta ze své hodnoty vůči dolaru. Premiérka Julia Tymošenková v pátek prohlásila, že se zasadí o znárodnění šesté největší banky v zemi - Prominvestbank.
"Plánujeme použít metodu znárodnění komerčních bank, abychom zachránili ukrajinský bankovní systém," řekl v pátek předseda ukrajinského parlamentu Arsenij Jatsenjuk.
Na Ukrajině navíc dopady krize komplikuje složitá politická situace, protože země po sporech ve vládní koalici míří k předčasným volbám.
S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o případné půjčce podle listu Daily Telegraph jedná také Srbsko. Půjčku od Evropské centrální banky už oznámilo Maďarsko.
MMF mění odhady růstu ve východní Evropě
Krize podle odhadů dopadne na většinu zemí bývalého Sovětského svazu. Mezinárodní měnový fond ještě v dubnu předpovídal pro příští rok Ukrajině růst 4,2 procenta HDP, nyní svůj odhad snížil na 2,5 procenta.
Pobaltí čelí po letech vysokého ekonomického růstu recesi, která začala ještě před vypuknutím celosvětové krize. Lotyšsko podle posledních předpovědí čeká ekonomický propad v roce 2009 o více než 2 procenta. Zpomalení ekonomiky se čeká také v na ropu bohatém Kazachstánu, určité problémy očekává i Rusko.
Naopak nejvyšší růst v regionu MMF v příštím roce očekává v Bělorusku, které není závislé na obchodu se Západem, ale se sousedním Ruskem.
Problémy Slovenska kvůli orientaci na auta?
Celkově snížil MMF svůj odhad růstu HDP pro střední a jihovýchodní Evropu v roce 2009 z 5 na 3,5 procenta. U států bývalého Sovětského svazu odhad poklesl ze sedmiprocentního růstu na 5,5 procenta.
Přestože polský premiér Donald Tusk prohlašuje, že Polsko je ostrůvkem ekonomické stability v Evropě, dopady krize zvýšily pochybnosti o termínu přijetí eura v zemi, píše Financial Times. O stabilitě českého finančního systému je přesvědčen i český ministr financí Miroslav Kalousek.
Podle analýzy Financial Times je ze střední Evropy krizí nejvíce ohroženo Maďarsko. Polsko, Slovensko a Česko je podle deníku v lepší finanční kondici. Slovensko je však podle Financial Times zvláště zranitelné, protože jeho ekonomika je do značné míry závislá na jediném odvětví - vývozu automobilů. Hrozí, že vlivem finanční krize poptávka po osobních autech ve světě poklesne.
Na výrobě aut je přitom do značné míry závislá i česká ekonomika.
Podle analýzy dopadů krize na středoevropské a východoevropské státy společnosti Citigroup Česko nepatří mezi nejohroženější země. V regionu je podle této analýzy nejvíce ohrožena finanční stabilita Rumunska, Bulharska, pobaltských států, Ukrajiny a Maďarska.
