Reykjavík - Finanční krizí zmítaný Island nadále bojuje o slibované dvě miliardy od MMF. Čtyři miliardy od evropských zemí má jisté.
Zatímco půjčky pro Ukrajinu a Maďarsko MMF schválil již minulý týden, nad půjčkou pro Island, který se v krizi ocitl jako první, se vznáší otazník.
Mezinárodní měnový fond se nedohodl se skandinávskými zeměmi na způsobu poskytnutí pomoci a objevily se také spekulace, že za vším stojí spor Islandu s Velkou Británií, která využila protiteroristický zákon, aby zmrazila majetek islandské banky Landsbanki v Británii, a ochránila tak vklady britských občanů.
Britské ministerstvo financí se dokonce zasloužilo o to, že byl Island nakrátko zapsán na "teroristický seznam" spolu s Al-Káidou, Súdánem nebo Severní Koreou.
Teprve po sérii protestů byl Island ze seznamu vyškrtnut a britská vláda dokonce poskytla 1,27 miliardy dolarů na kompenzaci pro vlastníky kont u Icesave, součásti islandské Landsbanki.
Krátce nato ke stejnému kroku přistoupila nizozemská vláda, která každému majiteli účtu u Icesave vyplatila 26,840 dolaru a celkově garantovala všechny účty do výše 100 tisíc euro.
Island nad propastí
Island se po bankrotu tří největších bank - Kaupthing Bank, Landsbanki Islands a Glitnir Bank - ocitl na pokraji krachu.
Celkový dluh země přesáhl 100 miliard dolarů a islandská koruna rekordně klesla. A přestože centrální banka Sedlabanki zvedla úrokové sazby na 18 procent, očekává se, že inflace dosáhne v příštím roce až 20 procent.
Island se původně obrátil s žádostí o pomoc na Rusko. Jednání ale nevedla k dohodě. Zmiňované dvě miliardy mu tak přislíbil Mezinárodní měnový fond. Ani to však podle slov premiéra Geir Haardeho nebylo dost.
"Je těžké hovořit o přesné cifře, ale myslím, že k definitivnímu překonání těžkostí budeme potřebovat další čtyři miliardy dolarů," řekl před dvěma týdny finskému deníku Helsingin Sanomat.
Obrací se o pomoc na Unii
Island požádal v pondělí o finanční pomoc také Evropskou unii. Potvrdil to mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger. Podle něj je ovšem poskytnutí pomoci vázáno celou řadou podmínek a rozhodně není jisté.
"Evropská komise by mohla začít s Islandem jednání již brzy. Ale aby bylo jasno, úroveň případné pomoci, kterou může komise Islandu poskytnout, bude malá," řekl Laitenberger.
"Může se tak stát jen v tom případě, že některé členské státy Evropské unie a Island dosáhnou bilaterálních dohod, které se týkají garancí vkladů a ochrany střadatelů," dodal.
