Praha - Stát zaplatil za 2000 nevyužitých softwarových licencí k informačnímu systému Státní pokladna 299,3 milionu korun. Poslancům z kontrolního výboru to na jejich žádost sdělilo ministerstvo financí.
Náměstek ministra Miroslav Hejna dnes poslancům řekl, že ministerstvo nakoupilo licence způsobem, který neodpovídá potřebám státu. Podle jeho názoru ale nešlo o záměr.
"Co s tím budete dělat, že se prošustrovalo 300 milionů?" zeptal se předseda výboru Vladimír Koníček (KSČM) ministra financí Andreje Babiše (ANO) a jeho spolupracovníků z ministerstva.
Babiš poslance informoval mimo jiné o tom, že se daří snižovat náklady státu na provoz systému, a sdělil jim, že ministerstvo už podalo trestní oznámení za, podle jeho slov, nehorázně vysoké sazby za údržbu systému. Podrobnosti o trestním oznámení ale nesdělil.
Náměstek Hejna řekl, že problém s licencemi vznikl již mezi rokem 2009 a 2012, kdy se projekt měnil a počet nutných licencí klesl. Dodal ale, že smluvní rámce s dodavatelskými firmami IBM a SAP neumožňují rozumné hospodaření s licencemi, podle něj by se to však mělo změnit, protože se podařilo domluvit změnu.
Předsedu Koníčka také rozhořčily údaje o nákladech na provoz systému, které poslancům ministerstvo předložilo. Podle nich úřad vynaložil k letošnímu 30. červnu za provoz systému Státní pokladny 140 milionů. Koníček však uvedl, že na webu ministerstva financí jsou úplně jiné částky a mnohonásobně vyšší. Označil to za neskutečné pohrdání Poslaneckou sněmovnou.
Babiš to ale odmítl. "My určitě nikým nepohrdáme," prohlásil. Poslance ujistil, že jim požadované údaje dodá a že zjistí, kde vznikl rozdíl v číslech.
Výdaje vzrostly na dvojnásobek
Výbor se projektem Státní pokladny zabývá od roku 2008 a v minulosti k němu přijal řadu často kritických usnesení. Poslancům vadilo například zpoždění projektu a rostoucí náklady.
Nejvyšší kontrolní úřad už v roce 2013 uvedl, že celý systém měl podle původních předpokladů začít pracovat v roce 2010 a jeho pořízení nemělo stát víc než 2,4 miliardy korun. Termín uvedení do provozu se však postupně posunul o tři a půl roku a plánované výdaje vzrostly na dvojnásobek.
Mezi hlavní funkce Státní pokladny patří centralizace příjmů, řízení výdajů, řízení státních aktiv, řízení státního dluhu, finanční plánování a platební styk.
