Spojenecké bomby rozmetaly pivovar Gambrinus na kusy. Před 70 lety se výroba českého piva obnovila

ČTK ČTK
17. 4. 2016 23:58
Brzy ráno 17. dubna dopadly z letadel spojeneckých vojsk na Plzeň stovky bomb. Původním cílem byly Škodovy závody, které byly součástí nacistické výroby. Vedle zničení velké části strojírenského závodu však část bomb dopadla také na plzeňské pivovary, nejničivější dopad měly nálety na pivovar Gambrinus. Přesně rok po vybombardování obnovil 17. dubna 1946 plzeňský pivovar výrobu piva. Důležitou osobností 70 let starého momentu byl tehdejší ředitel František Hlaváček, který s dalšími sládky a zaměstnanci rozhodl, že Měšťanský pivovar bude i po ničivém náletu vařit pivo dál.
Pivovar Gambrinus po spojeneckých náletech
Pivovar Gambrinus po spojeneckých náletech | Foto: ČTK

Plzeň - Přesně po roce oprav po vybombardování obnovil 17. dubna 1946 plzeňský Gambrinus výrobu piva. Důležitou osobností 70 let starého momentu byl tehdejší ředitel František Hlaváček, ikona českého pivovarnictví, který s dalšími sládky a zaměstnanci rozhodl, že Měšťanský pivovar bude i po ničivém náletu 17. dubna roku 1945 vařit pivo dál. O historii pivovaru informoval mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina.

Brzy ráno 17. dubna dopadly z letadel spojeneckých vojsk na Plzeň stovky bomb. Původním cílem byly Škodovy závody, které byly součástí nacistické výroby. Vedle zničení 70 procent strojírenského závodu však část bomb dopadla také na plzeňské pivovary. Nejničivější dopad měly nálety na pivovar Gambrinus, na který spadlo více než 80 bomb různé velikosti, čímž byly téměř zničeny všechny výrobní budovy.

Vaření piva tak muselo být pozastaveno. "Pamětníci vzpomínají, že uprostřed sutin stanul na sudu charismatický ředitel František Hlaváček, který ohnivou řečí vybudil skleslé sládky a zaměstnance k aktivitě," řekl Jurina. Odstartovalo tak znovuvybudování pivovaru Gambrinus. Rekonstrukce klíčových budov a zařízení se stihla v rekordním čase a stála tehdy gigantických 63 milionů předválečných korun, uvedl Jurina.

První poválečná piva směřovala do Škodových závodů

O rok později tak mohli sládci Gambrinusu uvařit první poválečné pivo v obnoveném pivovaru. První várky směřovaly podle Hlaváčkova slibu do Škodových závodů, které měly na rekonstrukci velký podíl. Už v dalším roce uvařili sládci 327 tisíc hektolitrů piva. "Hrdost a odpovědnost Františka Hlaváčka zanechala v pivovaru nesmazatelnou stopu, na níž navázali i jeho syn Ivo a vnuk Jan, kteří rovněž zasvětili plzeňskému pivu a Gambrinusu celý svůj profesní život," řekl mluvčí.

Gambrinus je v současné době nejprodávanějším českým pivem. O výrobu piva v Gambrinusu, kterému sami sládci přezdívají "malý pivovar s velkými hrnci", se stará 35 lidí, kteří jsou v pivovaru průměrně 25 let. Současným rekordmanem mezi sládky pivovaru je Zdeněk Polák, který zde vaří pivo již přes 40 let a jehož rukama "proteklo" tolik piva, že by naplnil největší plzeňský rybník Bolevák.

Chuť piva dotváří výčepní tím, jak pivo načepuje do půllitru. Podívejte se na tři různé způsoby v podání mistra světa v čepování piva plzeňského typu Lukáše Svobody v pražské pivnici U bílé kuželky. | Video: Veronika Bucková
 

Právě se děje

Další zprávy