Praha – Vláda se dnes postavila proti návrhům opoziční ODS, která chce snížit sazby daně z přidané hodnoty a zrušit silniční daň. Nezávisle na odmítavém stanovisku nyní návrhy posoudí poslanci, mezi nimiž má ovšem vládní koalice většinu.
Opoziční ODS navrhuje, aby základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) klesla z 21 na 19 procent a první snížená sazba z 15 na 14 procent. Podle vlády ale snížení neodpovídá vládním záměrům a mělo by významné dopady na státní rozpočet i rozpočty krajů a obcí.
ODS ve svém návrhu předpokládá, že snížení sazeb by snížilo výběr daně nejvýše o 15 miliard korun, a to při zohlednění vyšších příjmů vyvolaných následnými vyššími útratami. S tím vláda nesouhlasí a mimo jiné uvádí, že dopad by byl o tři miliardy vyšší. Navíc plné promítnutí nižší sazby daně do poklesu cen je podle vlády velmi nepravděpodobné.
ODS také navrhuje přeřadit stravovací služby s výjimkou podávání alkoholických nápojů do první snížené sazby, která má podle jejich návrhu klesnout na 14 procent. Nyní jsou v základní 21procentní sazbě. ODS poukazuje na to, že z 28 zemí EU jich 14 zařadilo stravovací služby do snížené sazby. Argumentuje i tím, že klesne motivace restauratérů vyhýbat se daňové povinnosti.
S přesunem stravovacích služeb do nižší sazby počítá i vládní návrh na zavedení elektronické evidence tržeb, kterým se nyní Sněmovna zabývá. Podle vlády je neodůvodněné, aby Parlament projednával shodnou úpravu ve dvou samostatných předlohách.
Kdo nahradí výpadek příjmů?
Vláda nesouhlasí ani s návrhem ODS na zrušení silniční daně. Předloha podle kabinetu neřeší nahrazení výpadku příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Jen loni činily ze silniční daně zhruba 5,8 miliardy korun.
Občanští demokraté poukazují na to, že silniční daň je složitá na výběr a představuje neúměrnou administrativní zátěž pro podnikatele. Výběr zajišťovalo 638 úředníků a jejich mzdové náklady si vyžádaly téměř 400 milionů korun, uvádí ODS v důvodové zprávě. Kabinetu ale podle předběžného stanoviska vadilo, že zrušení daně by vyžadovalo neplánované zvýšení státních dotací fondu dopravní infrastruktury nebo ukončení jeho některých činností.
Předloha ODS navíc není podle vládních legislativců slučitelná s unijním právem. Zákon o silniční dani, který by bez náhrady zrušila, totiž obsahuje některé evropské směrnice. Zánik silniční daně by podle předběžného stanoviska také vedl k vytvoření nerovného daňového zatížení ve vztahu k zahraničí. Firmy z ciziny by mohly účelově registrovat svá vozidla v Česku, které by se prý mohlo stát nežádoucím daňovým rájem.
Kabinet při kritice návrhu ODS poukázal také na význam zákona o silniční dani v ochraně životního prostředí, když zvýhodňuje vozidla s nižšími emisemi a s alternativními pohony například na elektřinu nebo na stlačený zemní plyn.
