"U rodin, které předtím žily na ubytovnách, se ve standardním bydlení zvyšuje pocit jistoty a bezpečí. Rodiny, kde jeden člen žil mimo domácnost, mají díky standardnímu bydlení šanci žít konečně pospolu, například se k nim mohou navrátit i děti z dětských domovů," vysvětluje Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení, jak může sociální byt změnit život jednotlivcům i celým rodinám.

Za příklad Lesák dává testování rychlého zabydlení rodin Rapid Re-housing v Brně. "Zde výsledky také ukázaly, že standardní bydlení zlepšuje fyzické i psychické zdraví rodin, rodinné rozpočty jsou předvídatelnější, v krátkodobém horizontu se zlepšuje školní docházka dětí," řekl Aktuálně.cz. Funkční systém sociálního bydlení zavádějí podle platformy také například v Liberci.

Projekt, který radnice souhrnně nazývá Sociální bydlení města Liberce, zahrnuje kompletní rekonstrukci šesti bytových domů, kde vzniknou desítky bytů. Okolo 85 procent nákladů by přitom podle stránek města měly zaplatit dotace z Evropské unie, pět procent putuje ze státního rozpočtu. Tento měsíc by se měly rodiny nastěhovat do jedenácti nových sociálních bytů, které vznikly rekonstrukcí městského domu v Žitavské ulici, v projektu značeném jako "bytový dům F".

Podle náměstka libereckého primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivana Langra poptávka po sociálním bydlení v Liberci ve velkém převyšuje nabídku.

"Na prohlídku bytů v prvním domě, který jsme předali do užívání letos v únoru, přišlo přes 50 lidí, bytů k přidělení přitom bylo jedenáct. Obecně je takto situace v Liberci nastavena dlouhodobě. Město má ve svém majetku jen asi 900 bytů, všechny obsazené. K přidělení jsou jen tehdy, když někdo zemře nebo se odstěhuje. Což je tak 20 do měsíce," uvedl Langr.

Město tak podle něj v roce 2015 začalo byty přidělovat pouze těm, kteří nemají šanci dosáhnout na bydlení na komerčním trhu. "Všechny obecní byty tedy přidělujeme v sociálním režimu. Pravdou také ale je, že obecně v Liberci byty chybí," řekl Aktuálně.cz.

Související

Na sociální byt dosáhne více lidí. Od března rozhodne o jeho přidělení průměrná mzda

Polovina domácností v závažné bytové nouzi žila podle dat sesbíraných Platformou pro sociální bydlení v roce 2018 na území pouhých 14 obcí s rozšířenou působností. Nejvíce jich je v Praze, Brně, Ostravě, dále pak například Havířově, Kladně či Olomouci. Dvacet čtyři měst, která platforma sleduje, uvolnilo mezi lety 2016 a 2017 7000 bytů, jen tisíc jich ale bylo přiděleno v režimu sociálních bytů.

Obce jsou podle Lesáka ve složité situaci, chybí jim například záruky ve financování, a to i co se týče sociální práce. Největší pokrok je pak podle něj vidět u měst, která situaci řeší systémově a která se snaží měnit pravidla pro přidělování bytů, jako je právě Liberec, ale také části Prahy, Jihlavy či Písek. "Začínají vyčleňovat byty pro programy jako Housing First, zavádějí kontaktní místa pro bydlení, kde mají lidé nejen v bytové nouzi šanci získat pomoc např. s dávkami na bydlení nebo vyřízením žádosti o byt," uvedl Lesák.

Desetitisíce lidí v bytové nouzi

V závažné bytové nouzi se podle zprávy z téhož roku nachází zhruba 54 tisíc domácností, tedy okolo 83 tisíc lidí. Mezi nimi i 9600 rodin s 20 500 dětmi. Do bytové nouze přitom spadají nejen lidé bez střechy nad hlavou, ale také osoby žijící na ubytovnách, v azylových domech či v nevyhovujících bytech apod. Každý rok přitom do bytové nouze spadá 11 700 domácností, mnoho z nich opakovaně.

Téměř tři ze čtyř rodin v bytové nouzi přitom představují matky samoživitelky s malými dětmi. Potíže ufinancovat si bydlení má také čtvrtina českých seniorů. V bytové nouzi se ocitají také handicapovaní lidé, kteří navíc mají na bydlení specifické požadavky, například bezbariérovost, nebo mladí lidé, kteří opouštějí dětský domov.

Související

Obrazem: Štěnice, špína a zápach. Kladno je plné ubytoven, zájemců mají spoustu

14 fotografií

Podle Langra jsou příběhy rodin, které v Liberci získají možnost žít v sociálním bytě, velmi pestré. "Jedná se o rodiny s dětmi a jedním živitelem, jednotlivce s nějakou zdravotní či sociální zátěží a podobně. Do tohoto schématu naopak - bohužel - prakticky nezapadají senioři, kteří jsou přitom z mého pohledu jednou z vysoce rizikových skupin," dodává Langr.

Dotace na vytvoření několika sociálních bytů v Liberci získala také například obecně prospěšná společnost Romodrom, která pomáhá právě sociálně vyloučeným osobám.

"Máme tam například paní se dvěma dětmi, manžel je ve výkonu trestu. Díky tomuhle sociálnímu bydlení navíc dostane děti z ústavní péče domů," řekla Aktuálně.cz vedoucí služby a sociální pracovnice Romodromu pro Liberecký kraj Andrea Šťastná.

"Smlouva je vždycky na půl roku, samozřejmě ze začátku na kratší dobu. Je to podmíněno tím, že spolupracují se sociální službou, s Romodromem. Dochází tam častěji terénní pracovník," vysvětluje s tím, že projekt byl spuštěn teprve nedávno. "Rodiny tam bydlí už dva měsíce a zatím je vše v pořádku," dodala Šťastná.

Při výběru rodin, které sociální byt získají, nicméně nemají příjemci dotací volnou ruku, musí dodržovat stanovené podmínky, například ministerstva pro místní rozvoj, respektive Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). "Obecně tam dochází k testování příjmů, například na čtyřčlennou rodinu měsíční průměrný příjem domácnosti vychází na maximálně 31 860 korun, dva členové rodiny musí být současně v ekonomicky produktivním věku, tj. mezi 15 a 64 lety a podobně," vysvětluje Langr.

Podmínky se mění

Pravidla pro přidělování dotací a také úvěrů na sociální byty se přitom počínaje letošním březnem mění. Vláda v únoru schválila novelu vládního nařízení o programu Výstavba z dílny ministerstva pro místní rozvoj. Nárok na bydlení se podle ní bude nově posuzovat podle průměrné mzdy namísto dosud používaného životního minima.

Nárok na sociální byt měla dosud domácnost, které po odečtení nákladů nezbyl ani 1,6násobek životního minima (u dospělého asi 3410 korun). Nově by sociální byt mohli dostat ti, jejichž příjem nepřesáhne 0,6- až 1,2násobek průměrné mzdy podle počtu členů domácnosti. Okruh příjemců se tak rozšíří, shrnuje ČTK.

Související

Čtyřikrát více Pražanů žádá v nouzi o bydlení. Město letos opraví posledních 200 bytů

Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení nicméně změny považuje za nedostatečné, program Výstavba (ve kterém loni bylo pro obce na dotace na sociální byty vyčleněno 650 milionů korun a na úvěry na dostupné byty 350 milionů korun) podle platformy nefunguje.

"Jde vyloženě o kosmetickou úpravu, takovýto krok nepovažujeme ze strany vlády za významný v řešení bytové nouze - vzhledem k tomu, že dle dřívějších vyjádření má jít o náhradu zákona o sociálním bydlení. Jak se ukázalo, obce o dotace zájem neměly, malá byla i celková alokace - peníze, které program nabídl minulý rok, vystačí na cca 300 bytů, to je jeden byt na každou obec s rozšířenou působností. A my zatím máme v bytové nouzi 54 000 domácností," řekl Aktuálně.cz.

Podobně se vyjádřil také liberecký náměstek Langr. "Než kosmetické změny nebo bezvýhradnou orientaci na dotační politiku z EU, která bude patrně jen krátkodobá, raději bych přivítal zákon o sociálním bydlení jako takový, tedy jasné a dlouhodobé vymezení role státu a obcí, stejně jako garantované podpory při budování obecního bydlení," uvedl.

Podle plánů měly být v programu od letoška ročně na dotace dvě miliardy a na úvěry miliarda. MMR ale ve zprávě pro vládu uvádí, že na rok 2020 vyčlenilo 340 milionů korun a k nim se přidá loňská nevyčerpaná suma, napsala ČTK.