reklama
 
 

Česká práce nestačí ani na průměr EU. Produktivnější jsou i Řekové, ukazuje nové porovnání

17. 2. 2016
Z údajů Eurostatu vyplývá, že Češi za hodinu vyrobí 71,4 procenta toho, co za stejnou dobu zvládne průměrný zaměstnanec v Evropské unii. Důvodem jsou podle odborníků přílišné zaměření na výrobu součástek, neefektivita, prostoje, nedostatek inovací a oslabená koruna. Kvůli nižší produktivitě přitom Češi pracují déle než Němci nebo Švédové.
Hlavní zprávy

Praha - Produktivita práce v České republice pomalu roste. Přesto Češi zvládnou za hodinu udělat jen 71,4 procenta toho, co průměrný zaměstnanec v celé Evropské unii. Ukazují to data za rok 2014, která nyní zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Mezi 28 členskými státy EU je česká produktivita desátá nejnižší. Kromě většiny západních zemí jsou na tom lépe Slováci (77,2 procenta průměru EU) i Řekové (71,6 procenta).

Produktivita je přepočtena na standard kupní síly (PPS), to znamená na společnou jednotku zohledňující cenové rozdíly, za níž si lze v každé zemi EU pořídit stejné množství zboží a služeb.

Produktivita práce na hodinu za rok 2014:

Země Podíl na průměru EU
1. Lucembursko 180,6 %
2. Belgie 135,3 %
3. Nizozemsko 129,1 %
4. Irsko 128,7 %
5. Francie 127,5 %
6. Německo 126,8 %
7. Dánsko 126,7 %
8. Rakousko 115,3 %
9. Švédsko 113,3 %
10. Finsko 106,7 %
11. Itálie 101,3 %
12. Španělsko 100,9 %
13. Velká Británie 99,4 %
14. Slovinsko 79 %
15. Kypr 79,2 %
16. Slovensko 77,2 %
17. Malta 72,7 %
18. Řecko 71,6 %
19. Česká republika 71,4 %
20. Portugalsko 70 %
21. Litva 66,1 %
22. Maďarsko 65,5 %
23. Estonsko 64,7 %
24. Chorvatsko 60,7 %
25. Polsko 58,9 %
26. Lotyšsko 54,4 %
27. Rumunsko 51,1 %
28. Bulharsko 43,3 %

Oproti roku 2013 stoupla produktivita práce v Česku o 3,1 procenta, rostla tak nejrychleji od předkrizového roku 2008.

"Česká republika vděčí především zvyšování hrubého domácího produktu, jehož rychlý růst se po dlouhých a promarněných letech stagnace podařilo současné vládě nastartovat," domnívá se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské ale pomohla hlavně úsporná opatření firem během krize.

Nízko na výrobním žebříčku

Podle odborářského šéfa je česká produktivita jen na 71 procentech průměru Unie kvůli tomu, že se tuzemské podniky nacházejí na "výrobním žebříčku" relativně nízko. To znamená, že vyrábějí hlavně součástky, zatímco finální produkty pak vznikají někde jinde.

Problém tedy není, že by toho český zaměstnanec dokázal vyrobit méně než ten německý nebo rakouský. Jeho produkty mají ale nižší cenu, vysvětluje Středula.

Podle Horské mohou za nízkou produktivitu i prostoje, zbytečná administrativa a nefunkční systémy. "Češi si také rádi stěžují - možná že stráví více času stížnostmi nad špatně zadaným úkolem než nad jeho vyřešením," dodává. "Snad pracujeme stejně tvrdě, ale s menší efektivitou. To může být dáno mnoha faktory, počínaje horším manažerským řízením nebo horším kapitálovým vybavením napříč tuzemskými firmami," říká ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

Pomohly by inovace i silnější koruna

Aby produktivita rostla, muselo by podle něj přibýt inovací. "Třeba v železniční dopravě. Pokud by třeba úsek z Ostravy do Brna zvládla vysokorychlostní železnice za 30 nebo 40 minut, problém s ostravskou nezaměstnaností by do značné míry vymizel. Časem by se zvedla i produktivita, neboť talentovaní lidé z Ostravska by se v průměru uplatnili lépe," vysvětluje Kovanda. 

Podle Horské se také nabízí otázka, jestli je nízká nezaměstnanost (Česko se nyní může chlubit nejnižší v EU), jen pozitivní a chvályhodná. "Malá nezaměstnanost doprovázená nízkým počtem uchazečů o pracovní místo ztěžuje zaměstnavatelům hledání adekvátních zaměstnanců," vysvětluje, proč se v mnoha případech produktivita nezvyšuje.

Středula i Kovanda se shodují, že by Česku prospěla také silnější koruna. "Vytvořila by tlak na české firmy, aby se snažily být na zahraničních trzích úspěšné i bez pomocné berličky intervence, za kterou všichni platíme v podobě dražších dovolených a celkového zaostávání," říká Kovanda.

Dlouhá pracovní doba - příčina, nebo důsledek?

Lépe než v porovnání produktivity na odpracovanou hodinu dopadá Česko v porovnání produktivity na osobu - ta podle dat za rok 2014 dosahuje 77,6 procenta průměru EU. S tím souvisí fakt, že průměrná pracovní doba je v Česku delší než v jiných zemích EU.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pracuje v Česku sedm procent všech zaměstnanců déle než 50 hodin týdně. Ve Švédsku se podobné přesčasy týkají jen 1,1 procenta zaměstnanců, v Estonsku 3,3 procenta a v Německu 5,2 procenta zaměstnanců.

Produktivita práce na osobu v roce 2014:

Země Podíl na průměru EU
1. Lucembursko 167,3 %
2. Irsko 148,6 %
3. Belgie 129,5 %
4. - 5. Francie 115,3 %
4. - 5. Rakousko 115,3 %
6. Dánsko 113,4 %
7. Nizozemsko 112,5 %
8. Švédsko 112 %
9. Finsko 107,5 %
10. Itálie 107 %
11. Německo 106,3 %
12. Španělsko 105,1 %
13. Velká Británie 102,2 %
14. Řecko 89 %
15. Malta 87,1 %
16. Kypr 85,4 %
17. Slovensko 83,4 %
18. Slovinsko 81,5 %
19. Portugalsko 80,1 %
20. Česká republika 77,6 %
21. Litva 74,4 %
22. Estonsko 73,8 %
23. Polsko 73,7 %
24. Maďarsko 70,5 %
25. Chorvatsko 70,4 %
26. Lotyšsko 64,7 %
27. Rumunsko 56,7 %
28. Bulharsko 43,7 %

"Obecně samozřejmě platí, že v zemích s nižší hodinovou produktivitou se pracuje déle. Počtem hodin se tak dotahuje tato nižší produktivita a s tím samozřejmě spojená i nižší mzda," dodává Středula.

Dlouhá pracovní doba ale nemusí být jen důsledkem nižší produktivity - někdy je i její příčinou. "Zkušenosti ze severských států říkají, že produktivita práce při zkrácení pracovní doby nebo pracovního týdne roste. Lidé hospodárněji nakládají svým časem. Lépe si uvědomují cenu každé minuty," říká Horská. Nemusí to však platit vždy - ve Francii podle ní produktivita po zkrácení pracovní doby naopak klesla.

Nevíme, jak dál růst, naše produktivita práce neroste a nelepší se ani kvalita vzdělávání, říká Tomáš Víšek ze společnosti McKinsey. Za problémy podle něj ale nemůže ekonomická krize. | Video: Martin Veselovský |  23:02

autor: Tereza Holanová

reklama
     
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

 
reklama