Praha - Téměř dvě pětiny (39 procent) obchodních společností a družstev nestihly do konce června provést povinné změny svých základních dokumentů tak, jak to požadují nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Hospodářská komora v prvním červencovém týdnu mezi 630 členskými firmami.
Více než dvě třetiny (67 procent) z firem, které povinné změny dosud neprovedly, uvádějí jako hlavní důvod nedostatek informací a odvolávají se na schválení zákona těsně před koncem roku 2013. O změně se tak dozvěděly buď příliš pozdě, nebo nevěděly, jak postupovat či kam se obrátit pro pomoc.
Prakticky všechny firmy, které už změny provedly, musely využít služeb odborníků, zejména advokátů a notářů. Podle průzkumu takto postupovalo 98 procent z těchto firem. „Úprava dokumentů je bez využití odborníků riziková a mnohdy v zásadě neproveditelná,“ zdůrazňuje i mluvčí Hospodářské komory Lenka Vodná.
Výdaje za sedm miliard
Povinná změna, která firmám sama o sobě nepřináší žádnou přidanou hodnotu, přišla každou z tuzemských společností na desítky tisíc korun. Dvě třetiny firem v průzkumu uvedly dodatečné náklady od pěti do dvaceti tisíc korun. Dalších 29 procent pak mělo náklady přesahující 20 tisíc korun.
Hospodářská komora odhaduje, že za povinné přizpůsobení základních listin obchodních společností museli tuzemští podnikatelé v součtu vydat 6,95 miliardy korun.
Pozor i na jednatele
Nový kodex soukromého práva i nástupce obchodního zákoníku jsou účinné od začátku letošního roku, přechodné období trvalo do konce června.
Změny se týkají společenských smluv společností s ručením omezeným, stanov akciových společností, stejně jako podobných základních dokumentů družstev a dalších obchodních společností.
Například základní firemní dokument společnosti s ručením omezeným musí nově obsahovat i určení druhů podílů každého společníka a práv či povinností s nimi spojených, výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl a dále počet jednatelů.
Společnosti by měly upravit i smlouvu o výkonu funkce statutárního orgánu a o jeho odměně - jinak platí, že výkon funkce jednatele je bezplatný.
Okamžitý trest nehrozí
Firmám, které do konce termínu nepodaly k soudu podklady do Sbírky listin obchodního rejstříku, však zatím v praxi nic nehrozí. Rejstříkový soud by je nejdříve měl bez sankce vyzvat ke splnění povinnosti a stanovit jim přiměřenou lhůtu k nápravě. Až poté hrozí, že soud takovou společnost zruší a nařídí její likvidaci.
Ani ministerstvo spravedlnosti nepředpokládá, že by v nejbližších měsících rejstříkové soudy uplatňovaly v těchto případech sankce. Po červnovém jednání s novým prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým to uvedla ministryně spravedlnosti Helena Válková.
Soudy zřejmě zatím budou mít plno práce se samotným zapsáním změn. Nejvíce jich čeká Městský soud v Praze, u něhož je zapsána téměř polovina tuzemských firem.
