Odměny soudním znalcům se nezvýší. Stropy zůstávají už řadu let, přestože mzdy rostou

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 9. 2015 10:53
Ústavní soud zamítl návrh několika senátorů na zrušení části vyhlášky, která stanovuje rozpětí odměn soudních znalců za práci vyžádanou soudem. Senátoři tvrdili, že sazby zůstávají řadu let beze změn, ačkoliv průměrná mzda roste. Podle ústavních soudců ale současná právní úprava ústavně zaručená práva znalců neporušuje a expertízy vyžádané státními orgány navíc tvoří jen část znaleckých příjmů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brno - Odměny soudních znalců se prozatím měnit nebudou. Ústavní soud dnes zamítl návrh šestnácti senátorů na zrušení části vyhlášky, která stanovuje rozpětí odměn. Senátoři tvrdili, že sazby zůstávají řadu let beze změn, ačkoliv hrubý domácí produkt a průměrná mzda výrazně rostly. Podle ústavních soudců ale současná právní úprava neporušuje ústavně zaručená práva znalců. Ministerstvo spravedlnosti momentálně pracuje na nové komplexní úpravě znalecké činnosti.

Sporné ustanovení říká, že odměna za znalecký posudek vyžádaný soudem činí podle náročnosti a míry nutných odborných znalostí 100 až 350 korun za hodinu práce. Od klíčového ustanovení se odvíjejí i další paragrafy, které umožňují podle okolností odměnu zvýšit i snížit až o desítky procent.

Senátoři se domnívali, že znalci jsou v Česku podfinancovaní a že vyhláška porušuje jejich právo podnikat. Upozornili také na možné porušení zákazu nucených prací nebo služeb a principu rovnosti v právech.

Ústavní soud v nálezu zdůraznil, že expertízy vyžádané státními orgány zpravidla tvoří jen část znaleckých příjmů. Znalci mají zakázky i z komerční sféry za tržní ceny, navíc znalectví není obvykle jejich jediným zdrojem příjmů, spíše je potvrzením jejich prestiže a znalostí.

Expertízy pro soudy a další orgány veřejné moci podle ústavních soudců nelze chápat jako ryze podnikatelskou činnost. "Samotná povaha znalecké činnosti, vykonávané pro orgány veřejné moci, představuje svojí podstatou činnost ve veřejném zájmu, a je proto chybné ji interpretovat jen jako jakoukoliv jinou podnikatelskou činnost, jejímž primárním účelem je dosažení zisku," řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Stávající úprava podle nálezu určitý zisk nad rámec vynaložených nákladů zaručuje. ÚS připomněl, že ke znalecké činnosti nemůže být nikdo nucen. "Je to svobodné rozhodnutí každého, kdo se uvolí tuto činnost ve veřejném zájmu vykonávat. Je to také otázka prestiže. Lze očekávat, že i v tom ryzím podnikatelském prostředí se to, že je někdo znalcem, na tom trhu práce a trhu nabídek pozitivně projeví," dodal Šimíček.

 

Právě se děje

Další zprávy