Praha - Je nespravedlivé, aby živnostníci odváděli na zdravotní péči méně peněz než zaměstnanci. Platby by se měly srovnat, tvrdí lékařské odbory. Jednali proto v úterý odpoledne se senátory, kteří by se kvůli tomu mohli obrátit na Ústavní soud.
„Osoby samostatně výdělečně činné skutečně odvádějí jen minimum peněz. Celý zdravotní systém stojí na platbách od zaměstnanců, což není dlouhodobě udržitelné, chybí peníze. Navíc je to nespravedlivé,“ vysvětlil důvody stížnosti člen předsednictva Lékařského odborového kubu Lukáš Velev.
Podobně se vyjádřil také šéf České lékařské komory a odborář Milan Kubek. „Na to, že u nás není placení zdravotního pojištění spravedlivé, upozorňujeme už dlouhodobě. Ovšem marně. Všichni lidé by podle nás měli platit stejně - úměrně svým příjmům. Stížnost by tomu měla dopomoci,“ řekl Kubek.
A senátoři nejsou proti. Předseda Senátu a sociální demokrat Milan Štěch v úterý odpoledne potvrdil, že už nechal stížnost na stole právníkům. „Pokud zhodnotí, že má návrh šanci na úspěch, ústavní stížnost skutečně pošleme,“ potvrdil Aktuálně.cz Štěch.
Neshdy jsou i kolem státních pojištěnců
Odboráři původně plánovali zahrnout do stížnosti také platby za státní pojištěnce - tedy peníze, které stát každý měsíc posílá zdravotním pojišťovnám za děti, důchodce, nezaměstnané či vězně. K tomuto plánu jsou ale senátoři spíš skeptičtí. Ne každý s ním souhlasí.
„Zatímco stížnost kvůli odvodům OSVČ ráda podpořím, protože samoplátci je mají nastaveny skutečně na minimum, platby za státní pojištěnce podle mě k Ústavnímu soudu nepatří,“ řekla například senátorka Alena Dernerová. Tyto platby by podle ní měli zůstat na rozhodnutí vlády a jejích finančních možnostech.
Rozdíly v tom, kolik peněz posílají pojišťovnám zaměstnanci a živnostníci, jsou skutečně veliké. Zatímco zaměstnanec s hrubým příjmem 25 tisíc korun odvede každý měsíc spolu se svým zaměstnavatelem přes 3300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a šedesátiprocentním paušálem zaplatí jen 1800 korun.
Problémem už se proto začala zabývat i vláda. Ovšem na řešení se neshodla. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka by živnostníkům platby se zaměstnanci srovnal, ministr financí Andrej Babiš se poslavil proti. Jeho úřad se totiž soustředí na zavedení elektronické evidence tržeb nebo kontrolních hlášení od příštího roku a nechce OSVČ dále zatěžovat.
Platíme víc nez zaměstnanci, oponuje asociace podnikatelů
Zvyšování odvodů pro OSVČ odmítá i Asociace malých a středních podnikatelů. Podle studie, kterou sdružení zpracovalo se serverem Podnikatel.cz, totiž sice platí osoby samostatně výdělečně činné pojišťovnám v průměru 56 procent toho, co zaměstnanec. „Pokud by se ale nezapočítalo, co za zaměstnance platí zaměstnavatel a bral by se čistý odvod zaměstnance, potom platí OSVČ o 44 procent více než zaměstnanec,“ vysvětlil předseda asociace Karel Havlíček.
Připomněl také, že osoby samostatně výdělečně činné musí zaplatit minimální pojistné 1797 korun, i když nemá žádné příjmy. „Do státního zdravotního systému OSVČ platí přibližně dvojnásobně, než z něj čerpá,“ doplnil Havlíček.
Lidé bez příjmů odvádějí zdravotní pojistné ve výši 1242 korun měsíčně. Stát za své pojištěnce, kterými jsou například děti, studenti, důchodci nebo lidé na rodičovské dovolené, platí nyní 845 korun měsíčně. Od 1. ledna 2016 se to podle vládní dohody zvýší na 870 korun.
Ministerstvo zdravotnictví požadovalo vyšší růst na 904 koruny, ale proti tomu se postavilo ministerstvo financí a částka se po vyjednávání snížila.
