Rekordně vysoké ceny elektřiny trápí domácnosti, firmy i politiky, kteří se astronomické částky snaží hasit nejrůznějšími formami podpory.
Energetická společnost ČEZ, která je největším výrobcem elektřiny v Česku, přitom na letošek prodala 95 procent své elektřiny za průměrnou cenu 91,4 eura za megawatthodinu. A mezitím ceny elektřiny na burze v německém Lipsku, od níž se odvíjejí ceny pro Evropu, v srpnu přesáhly i 700 eur za megawatthodinu.
Důvodem tohoto rozdílu je fungování trhu. Tam ceny určuje nabídka a poptávka, a nikoliv výrobní náklady. Nedostatek dané komodity navíc způsobuje, že poptávka převyšuje nabídku, a cena tedy roste. Odborníci upozorňují, že částku, za kterou ČEZ vyrobí a prodá elektřinu, nelze s nynějšími astronomickými cenami na energetických burzách prostě srovnávat.
Výrobci běžně prodávají energie na několik let dopředu, v případě ČEZ jde i o tři roky. Energetický expert Michal Macenauer ze společnosti EGÚ Brno proto zdůrazňuje, že není možné porovnávat období, v němž firma komoditu prodala, s aktuální cenou elektřiny na burze.
Ne všechny obchody navíc zamíří na burzu. A pokud tam dodavatelé nakupují, záleží na tom, ve který moment - tedy zda dopředu, nebo za takzvané spotové ceny, tedy částky odvozené od vývoje na burzách.
"Klíčový je podíl již uzavřených smluv na příští období u výrobců, obchodníků a spotřebitelů. Většina domácností a podniků má zasmluvněnou cenu na významně nižší úrovni, než je současná tržní," vysvětluje analytik David Pirner ze společnosti Grant Thornton. "Také obchodníci, kteří jim elektřinu prodali, si musí standardně zajišťovat podstupované tržní riziko, a prodali tedy většinou s marží v řádu jednotek eur za megawatthodinu," dodává.
Z nadměrných zisků se podle něj mohou tedy těšit pouze ti výrobci, kteří neměli odběr aspoň části své produkce nasmlouvaný. "Tyto přebytky mohou skutečně generovat neočekávané zisky," připouští dále analytik.
Vliv spekulantů na ceny
Určitý vliv na ceny energií mohou mít také spekulanti. Jde o obchodníky, kteří kupují danou komoditu proto, aby ji za nějaký čas prodali za vyšší cenu. V krátkém čase si tak mohou přijít k nemalým penězům. Může to ale dopadnout i opačně - spekulant výměnou za vidinu velkého zisku riskuje i značné ztráty.
Zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška minulý měsíc uvedl, že za vysoké ceny elektřiny podle něj spekulace na komoditních burzách mohou z velké části.
O spekulantech mluví také jeden z českých dodavatelů energií, firma Centropol. "Máme indicie, že mezi výrobou a koncovým prodejem fungují prostředníci, pro něž se elektrická energie stala předmětem spekulativních transakcí, ale konkrétní důkazy k dispozici nemáme," uvedla mluvčí Centropolu Monika Bartošová. "Převážnou část elektřiny se spotřebou v letošním roce jsme nakoupili na burze, ale od koho přesně to bylo, v podstatě nevíme," podotýká.
Vliv spekulantů je ale ve skutečnosti těžké odhadovat, protože jde o neregulovanou část trhu. Pirner z Grant Thornton se naopak domnívá, že spekulanti až tak výrazný vliv na konečnou cenu elektřiny nemají. "Pokud jde o vliv na cenotvorbu na burze, obecně vzato tvoří cenu nabídka a poptávka. Spekulanti většinou nemají dostatek kapitálu na držení dlouhodobých pozic, ať už nákupních či prodejních, a proto profitují zejména tehdy, když je trh nejvíce nestálý," vysvětluje.
Jinak řečeno, čím větší jsou výkyvy ceny elektřiny v rámci jednoho dne, tím více mohou spekulanti vydělat, ale také prodělat. "Je to jako sázka v kasinu," podotýká analytik.
Také mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort míní, že spekulanti až takovou moc ovlivňovat ceny energií nemají. "Na energetickém trhu nefungují jen výrobci a koncoví dodavatelé. V řetězci se vyskytuje celá řada dalších subjektů, například obchodníků, kteří energie pouze přeprodávají. Určitě nelze vyloučit, že s energiemi spekulují," potvrzuje Kebort.
"Prostor pro spekulace je ale o poznání menší, než vypadá při zjednodušeném porovnání nejnižších prodejních a nejvyšších nákupních cen," upozorňuje.
Volání po regulaci trhu
Analytik ENA Jiří Gavor potvrzuje, že odhadnout roli spekulantů na trhu není v současnosti snadné. V krizových situacích, jako je ta nynější, by se ale podle něj proti nim mělo zasáhnout. Cílem by přitom bylo zamezit právě skokovým cenovým změnám při minimálních objemech obchodů.
Podle Gavora by kontrolní mechanismy měly zavést samy burzy a nečekat na zásah regulačních orgánů. "Myslím si, že pokud to burzy neudělají samy, budou k tomu nakonec stejně nuceny," uzavírá expert s tím, že řešením může být mimo jiné pozastavení obchodování.
Experti také opakovaně dodávají, že přestat elektřinu vyvážet a tedy si ji nechat jen pro sebe, Česko nemůže. Šlo by totiž o porušení unijních pravidel trhu. Český průmysl, který je orientovaný na export, je totiž na volném pohybu zboží po EU závislý a těžko ho bude vyžadovat, když si jiné produkty bude nárokovat pouze pro sebe.
