Praha - Více než polovina zahraničního kapitálu v českých firmách pochází z daňových rájů. Vlastníci z těchto zemí upsali v tuzemsku kapitál za téměř 489 miliard korun, uvádí poradenská společnost Bisnode.
Objem kapitálu z daňových rájů v květnu meziročně vzrostl o 17 procent, tedy o 69,4 miliardy korun. "Tyto statistiky výrazně ovlivnil prodej Telefóniky do skupiny PPF Petra Kellnera," uvádí analytička Bisnode Petra Štěpánová.
Zástupci PPF začátkem loňského listopadu podepsali smlouvu o nákupu 65,9 procenta Telefóniky za celkem 63,3 miliardy korun. Kellnerova firma má přitom sídlo v Nizozemsku.
Karel Pluhař z poradenské společnosti Akont uvádí jako příklad také diskutované sklady Amazonu.
"Amazon pro Evropu sídlí v Lucembursku, odtud nejspíš přijde taky investice a hned vám to spadne do kolonky daňový ráj," říká s tím, že firma by tedy následně danila zisky právě v Lucembursku.
Odkud pochází nejvíce peněz
Většina daňových rájů, ze kterých plyne kapitál do českých firem, se nachází v Evropě a jedná se o tzv. onshorové destinace. To znamená země, do kterých podniky odcházejí hlavně kvůli stabilnímu daňovému a právnímu prostředí.
Část kapitálu pochází i z offshorových destinací – osm miliard korun přiteklo z Britských Panenských ostrovů a necelé dvě miliardy korun ze Seychel.
Nejvíce kapitálu podle květnových údajů přiteklo z Nizozemska (256,3 miliardy korun). Firmy se sídlem na Kypru investovaly do kapitálu českých společností 66 miliard korun, z Lucemburska pochází 51 miliard korun
Státy jako Nizozemsko, Lucembursko, ale také Lotyšsko jsou atraktivní i kvůli výhodným sazbám daně z příjmů právnických osob. V Lotyšsku je to například 15 procent.
V Nizozemsku platí právnické osoby minimálně 20 procent (zatímco v ČR je to 19 procent), země ovšem láká i na nulovou srážkovou daň na výplatu úroků. Pokud navíc firma splní určité podmínky, nemusí danit přijaté dividendy či kapitálové zisky z prodeje účastí na společnostech.
Hlavní roli ale podle Pluhaře hraje již zmíněná stabilita. "Bulharsko sice má daň z příjmů právnických osob na úrovni 10 procent, ale pro investory není nijak výrazně atraktivní. Důvodem je nejen chybějící tradice, ale především právní nejistota," vysvětluje.
"Nizozemsko není zlá jurisdikce pro praní špinavých peněz, jak si daňové ráje naivně představují levicoví politici a antiglobalizační aktivisté. Možná ještě významnějším důvodem pro využívání nizozemských společností je právní stabilita, která je nesrovnatelně lepší ve srovnání s českým prostředím," doplňuje ekonom Pavel Kohout.
Objem celkového zahraničního kapitálu klesl
Část kapitálu českých firem pochází i z offshorových destinací – osm miliard korun přiteklo z Britských Panenských ostrovů a necelé dvě miliardy korun ze Seychel. Offshorové daňové ráje se vyznačují tím, že informace o firmě nelze vyhledat v obchodním rejstříku.
Celkově zahraniční subjekty ovládají 41 procent ze základního kapitálu českých společností v hodnotě 958,6 miliardy korun. Majetkový podíl mají v 21,7 procenta tuzemských firem.
"Objem zahraničního kapitálu investovaného do základního kapitálu českých firem se meziročně snížil o více než 22 miliard korun, což představuje pokles o 2,3 procenta," dodává Štěpánová.
K nejčastějším zahraničním vlastníkům podle ní patří Rusové, Němci, Ukrajinci a Slováci.
