Chmelař Pavel Kozlovský, který působí v Chmelařském institutu v Žatci, pro on-line deník Aktuálně.cz potvrdil, že letos některý chmel vypadá trochu jinak, než je obvyklé. Chmelové šišky jsou podle něj na rostlině posazeny výše, ale zase jich je tam o to více.
Tomu přikyvuje i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR. "Skutečně jsme si všimli toho, že chmelové šišky jsou na některých porostech hodně vysoko. To je ale ve většině případů dáno tím, že letos je z hlediska počasí příznivější rok - je více srážek než loni a vedra nejsou tak velká. Habitus (vzhled, pozn. red.) rostliny je opravdu mohutný," vysvětlil Hejda.
Ten ale zároveň zdůraznil, že je to dáno porost od porostu a nejde to vztáhnout paušálně na celou úrodu v Česku. "Záleží, jaký kdo má pozemek atd. Je ale pravda, že když má někdo hustou chmelnici, kam nejde tolik světla, hlávky jsou vysoko nasazené," doplnil Hejda.
Hejda i Kozlovský letos věří v dobrou úrodu chmele, byť některé chmelnice zničily bouřky. Například zemědělské družstvo v Kokorách takto přišlo o 16 hektarů chmelnic, tedy o zhruba desetinu celkové plochy. ZD Kokory představují největšího producenta chmele v regionu. Bouře přišla minulý pátek, tedy týden před zahájením sklizně, kdy jsou porosty nejtěžší.
Vyšší náklady na brigádníky
Toto úterý začali se sklizní chmele například na Žatecku. Podle prvních rozborů je jeho kvalita dobrá, úroda se očekává zatím průměrná. Náklady pěstitelům vrostly na zajištění brigádníků. Na chmelnicích pracují cizinci i místní vysokoškoláci. Na jaře se chmelaři obávali nedostatku pracovníků ze zahraničí poté, co nejen česká vláda zavřela kvůli šíření koronaviru hranice.
"Začali jsme pozvolna dnes (v úterý, pozn. red.), i když chmel není úplně dozrálý, ale máme tady lidi ze zahraničí, kteří chtějí pracovat," sdělil Kozlovský.
Brigádníkům musí pěstitelé letos zajistit nejen ubytování, ale pro některé z nich také testy na covid-19. "Přivézt a otestovat jsme museli nechat Rumuny. Slováků bylo zase nejprve nahlášeno 45, ale po informacích o situaci v ČR se jich 15 odhlásilo, takže jsme rychle zajistili příjezd alespoň těch třiceti," uvedl Kozlovský.
Na sklizeň není potřeba tolik lidí jako na zavádění chmele. Do práce se teď zapojuje i řada vysokoškoláků. Ti pomáhali pěstitelům i na jaře, kdy byla personální situace kritická. "Agentury nám tehdy zajistily Ukrajince, kteří tu byli v posléze kvůli koronaviru zavřených továrnách. No a pak už jsme sháněli jednotlivce," řekl Kozlovský.
Vliv počasí
Zdeněk Rosa, který působí jako předseda představenstva žateckého družstva Chmelařství a současně šéfuje dceřiné společnosti Bohemia Hop, uvedl, že většina pěstitelů začne se sklizní až o víkendu. Až poté tedy bude jasnější, jak se letošní úroda vydařila.
"Zatím to s úrodou vypadá na průměr," doplnil tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík. Ovlivnit sklizeň může ještě počasí. "První rozbory kvality vypadají dobře," dodal. Kozlovský věří, že úroda bude lepší než průměr.
V Česku se chmel pěstuje na přibližně 5000 hektarech půdy ve třech chmelařských oblastech: Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Loni pěstitelé v ČR sklidili 7145 tun chmele. Meziročně šlo o narůst o 39,4 procenta.
