Praha - Po Řecku a Portugalsku se už české ekonomice nepodařilo dohnat žádného ze starších členů Evropské unie. Naopak - v loňském roce předběhla Českou republiku Malta.

Vyplývá to z čerstvé statistiky Mezinárodního měnového fondu ukazující průměrný roční hrubý domácí produkt na osobu v takzvané paritě kupní síly.

Parita kupní síly - PPP - je umělou měnovou jednotku. Zohledňuje rozdíly v národních cenových hladinách a bere v úvahu, co si lze v daných zemích skutečně pořídit. Umožňuje tedy lepší srovnání než absolutní čísla.

Za rok 2013 skončilo Česko v žebříčku šestnácté, průměrný HDP na hlavu v PPP činil 27 200 dolarů. Meziročně se tato částka nepatrně zvýšila – v roce 2012 šlo podle Mezinárodního měnového fondu o 27 059 dolarů. Předloni ale byla ČR na patnáctém místě, zatímco loni se před ni dostala Malta.

Ze starších členských států Evropské unie se už dříve Česku podařilo předběhnout Řecko a Portugalsko. Obě země se ve statistice dál propadají - v roce 2013 se před Portugalsko nově dostalo Estonsko a před Řecko Slovensko.

Fond odhaduje, že v letošním roce dosáhne český HDP na hlavu v PPP 28 086 dolarů, pořadí států EU by mělo zůstat stejné jako letos.

V celé EU loni dosáhl průměrný HDP na osobu v paritě kupní síly 30 736 dolarů. Nad tuto částku se dostalo celkem 11 zemí unie, ve všech případech se jednalo o "staré" členy.

HDP neukazuje všechno

Samotný hrubý domácí produkt (HDP) jako ukazatel ekonomiky má řadu kritiků. Ti především zdůrazňují, že by se neměl stát "modlou", která popisuje celkovou hospodářskou situaci jednotlivých zemí. Ukazatel totiž informuje pouze o tom, co se na daném trhu vyrobilo. Ani tak ale nevypovídá o řadě informací.

HDP například odráží pouze ekonomické aktivity, při nichž si lidé vyměňují peníze. Pokud si tedy někdo opraví dům sám, případně poskytne zedníkovi protislužbu, tak podle definice HDP vlastně nic nevytváří.

Zřejmě nejvíce ale kritici hrubému domácímu produktu vyčítají, že nerozlišuje, jestli má daná aktivita pro společnost skutečně přínos. HDP totiž lidé vytvářejí i tehdy, pokud likvidují škody – například v době války nebo povodní.

Podle některých ekonomů je však sporné, zda zbrojení nebo rekonstrukce stržených mostů skutečně zvyšuje blahobyt. Zastánci HDP navíc často zapomínají, že práci a peníze, které je nutné utratit na obnovu, by jinak firmy a domácnosti vynaložily na nákupy, které si takto dovolit nemohou.