Praha - Energetický regulační úřad má podezření, že jeho bývalí pracovníci postupovali nezákonně při stanovování výkupních cen fotovoltaické elektřiny.
Škody můžou být v řádu desítek miliard korun.
Vyplývá to z vnitřního auditu Energetického regulačního úřadu, jehož výsledky dnes představila předsedkyně úřadu Alena Vitásková.
Úřad podle ní dal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo.
"Cenová rozhodnutí byla plně v kompetenci ERÚ a nepodléhala připomínkování ze strany ministerstva," sdělil ČTK mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Paták. "Pokud došlo k pochybením ze strany pracovníků ERÚ při stanovení regulovaných cen, je možné, že výsledkem byly vyšší výkupní ceny, než by odpovídalo zadání zákona," doplnil. Ceny stanovené ERÚ ale podle něj platí a jsou garantovány zákonem, zrušit je může jen ústavní soud.
MPO podle Patáka připravuje v rámci novelizace zákona o podporovaných zdrojích energie i mechanismus, který umožní prověřit skutečné náklady jednotlivých zdrojů a přiměřenost vyplácených podpor. "To by do budoucna umožnilo i případná pochybení ERÚ z minulosti napravit," uvedl Paták.
"Z tohoto auditu vyplynulo, že byly ceny stanoveny nad rámec zákona," řekla Vitásková. Podle ní se netransparentní stanovování výkupních cen dělo v letech 2005 až 2011. Nechtěla spekulovat, zda jde o jednotlivce, nebo o skupinu lidí. Podnět k vyšetřování se týkal neznámého pachatele.
Urban: Měli by se zveřejnit vlastníci
"Já myslím, že bude dobré, když se podaří ten audit získat oficiálním způsobem a projednat na hospodářském výboru," řekl ČTK předseda sněmovního hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Informace z auditu pro něj prý není úplným překvapením, protože se domnívá, že pochybení mohlo vzniknout v minulých letech, kdy se měnila metodika výpočtu cen.
Urban také řekl, že výbor bude chtít, aby stát zveřejnil vlastníky všech fotovoltaických elektráren, a to i zpětně. Zdůvodňuje to tím, že poplatek je určitá forma dotace a musí být jasné, do jakých rukou je určena.
Zveřejnění podrobností z auditu a z podnětu pro státní zastupitelství by uvítala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace (CZEPHO).
"Pokud jde o nastavení podpory v letech 2009 a 2010, tehdejší legislativa neumožňovala pracovníkům ERÚ snížit podporu o více než pět procent, a nemohli tak reagovat na tehdejší prudký pokles cen solárních panelů a dalších komponent. Tato skutečnost byla v té době dostatečně známa a o tom, proč političtí představitelé na situaci včas legislativně nereagovali, můžeme jen spekulovat, proto případné šetření policie a dalších orgánů v tomto ohledu jen vítáme," řekl mluvčí CZEPHO Miloš Cihelka.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se vyjádřil zdrženlivě. "Nepřísluší politikům zasahovat do práce nezávislého úřadu. ERÚ je nezávislý úřad, který nesmí být závislý na politických vlivech," řekl ČTK.
Sabotéři museli opustit úřad
Vitásková rovněž uvedla, že ji výsledky auditu překvapily. "Nicméně když jsme ten audit zadávali a pracovníci, kteří byli zodpovědní za tuto oblast, začali tuto práci velmi sabotovat a neposkytovali součinnost auditorské společnosti, tak jsem začala mít podezření, že nemusí být vše v naprostém pořádku," řekla.
Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu, kteří odmítali při auditu spolupracovat, podle ní museli úřad opustit.
Energetický regulační úřad podle Vitáskové po zjištění výsledků auditu přijal opatření pro to, aby se podobná situace nemohla v budoucnu opakovat.
Boom solárních elektráren nastal v Česku v roce 2010. Od ledna 2011, kdy stát výrazně snížil garantované výkupní ceny pro nově připojené velké zdroje nad 100 kilowattů z 12 150 korun na 5500 korun za megawatthodinu, zájem velkých investorů o výstavbu nových zdrojů opadl.
Elektřinu ze solárních elektráren musí distributoři vykupovat výrazně dráže, než za kolik ji poté prodají. Rozdíl cen se pak projevuje v konečných cenách spotřebitelům. Lidé nyní v ceně elektřiny platí za obnovitelné zdroje 583 Kč/MWh. Kromě toho stát letos odvádí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů 11,7 miliardy korun.
Vitásková také uvedla, že si úřad nechal zpracovat i audit smluv uzavřených s jinými subjekty. Audit neobjevil závažné chyby, po jeho skončení ale byly na Energetickém regulačním úřadě nalezeny neevidované smlouvy, které nebyly bývalými pracovníky úřadu řádně předány novému vedení.
Analýza těchto dohod podle Vitáskové ukázala, že přinejmenším v jednom případě Energetický regulační úřad povolil jedné společnosti provádět pochybné transakce v řádu stovek milionů korun. Úřad kvůli tomu podal podnět státnímu zastupitelství, aby záležitost prošetřilo kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
