Praha - Pár měsíců po pádu komunismu přišla nejtěžší chvilka v politické kariéře Václava Klause.

Tehdejší ministr financí ještě neměl ani zdání, že se jednou stane prezidentem a že bude muset podepsat listinu, která podle jeho mínění zbaví Českou republiku suverenity. V tu chvíli rozhodoval o tom, jak hluboko padne československá koruna.

"Nejtěžším politickým rozhodnutím mé kariéry byla bezesporu devalvace koruny v roce 1990," řekl Klaus na semináři Vysoké školy ekonomické k 20 letům bankovních reforem.

Spokojen se sebou

Klaus je dodnes se svým tehdejším verdiktem spokojen. "Jsem rád, že jsem tehdy nepodlehl tlaku ze strany Mezinárodního měnového fondu a stanovil jsem kurz takový, jaký byl. Vydržel pak ještě dalších šest let," popsal Klaus a omluvil se, že mluví v této pasáži výhradně o svých zásluhách. Míru devalvace totiž považuje za svůj osobní úspěch.

Prezident zmínil i další klíčové momenty ekonomického vývoje v Československu a později České republice. Pochválil "velmi úspěšnou" měnovou odluku v roce 1993, kdy Česko a Slovensko po rozpadu společného státu začaly používat každý svou korunu.

ČNB viník krize

Měnovou krizi v roce 1997 jednoznačně Klaus přičítá České národní bance. "Byl to mimořádně necitlivý zásah tehdejší centrální banky, který krizi způsobil," uvedl Klaus a vzápětí požádal, aby se přestal používat pojem bankovní socialismus. Takto se někdy mluví o situaci tuzemských bank v 90. letech, které tehdy poskytovaly velmi rizikové úvěry. Období, o kterém Klaus hovořil, vrcholilo pádem IPB a problémy dalších velkých finančních domů. „Proti tomu, co prožívá Irsko, nebo co prožíval Island, to nebylo nic," přirovnal Klaus 90. léta v Česku k situaci ve světové ekonomice v minulém a tomto roce.

Za tragický moment ekonomického vývoje v Česku Klaus považuje, jak vyplynulo z jeho přednášky, trvalý úspěch lobbistů.