"Společnost M. L. Moran dnes ministerstvu zemědělství navrhla, že zaplatí za spornou čtyřmiliardovou pohledávku Setuzy 850 milionů korun," sdělil deníku Aktuálně.cz důvěryhodný zdroj ze Setuzy.
Deníku Aktuálně.cz to později potvrdil i místopředseda představenstva Zdeněk Šmejkal. "Tuto nabídku jsme odeslali jak na ministerstvo zemědělství, tak i na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond," uvedl. Podle něj by již oba úřady nabídku měly mít.
Právě kvůli pohledávce, kterou má nyní v držení Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a jejíž existenci Setuza nechce uznat, poslal stát do ústeckého podniku exekutory.
| Stát vládne v Setuze, účty nechal volné V potravinářském a chemickém podniku Setuza vládne exekuční správce. Přečtěte si, jak se vše seběhlo. VŠE O KAUZE NALEZNETE ZDE |
M. L. Moran, který letos odkoupil většinový podíl v Setuze od kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, byl zájemcem o pohledávku i v tendru, který vyhlásila a později zrušila předešlá vláda. Tehdy nabídla nejvíce společnost PPF Investments - konkrétně 815 milionů korun.
"Ministerstvo považuje tuto nabídku za nedostatečnou, vzhledem k tomu, že pohledávka přesahuje čtyři miliardy korun," sdělila deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová.
"Počkám si na oficiální vyjádření, protože naše nabídka je myšlena naprosto vážně a je dokonce těsně nad hranicí toho, co si může Setuza dovolit. Pokud skutečně ministerstvo nabídku odmítne, pak se ptám, kdo ponese zodpovědnost za to, že firma skončí v konkurzu," reagoval na výrok tiskové mluvčí ministerstva Šmejkal.
Hrozba konkurzu
K dnešnímu kroku společnost M. L. Moran donutila hrozba konkurzu. Vyplývá to z dopisu, který odeslal generální ředitel Setuzy František Janů exekutorce Evě Jablonské a který má deník Aktuálně.cz k dispozici.
"Situace je velmi vážná, nyní již nehrajeme o týdny, ale o dny, možná hodiny," komentuje současnou pozici podniku ředitel.
Dopis exekutorce přitom zmiňuje celou řadu důsledků, které Setuze exekuce přináší. Mimo jiné to, že akciová společnost Chemoprojekt pozastavila z kraje prosince investice do výstavby komplexu na zpracování sto tisíc tun metylesteru řepkové oleje, suroviny pro výrobu biopaliv.
Bez této kapacity přitom Česko zřejmě nedostojí svým mezinárodním závazkům, které jí ukládají vyrábět určitý podíl biopaliv z celkové spotřeby pohonných hmot.
Moran vidí řešení v dohodě o narovnání, kterou už společnost poslala 4. prosince vedení Podpůrného a garančního rolnického fondu (PGRLF). Dohoda putovala také na Úřad vlády a na vedení ministerstev zemědělství a financí. Dnes pak doplnila zmíněnou sumu 850 milionů korun.
Dalším problémem je například snížení objednávek na produkty Setuzy v příštím roce. Firma utrží o téměř 667 milionů korun méně.
"Zřejmě si nikdo neuvědomuje, jaké má exekuce praktické důsledky," tvrdí Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva společnosti M.L. Moran, která Setuzu vlastní.
Kdo za tím stojí?
Sporná pohledávka byla před převodem z České konsolidační agentury na PGRLF ohodnocena společností Ernst and Young na 465 milionů.
Výběrové řízení na její prodej, které vyhlásil PGRLF, počítalo s minimální cenou 650 milionů korun.
Představitel společnosti M.L. Moran také upozornil, že v Setuze existují závazky, které je třeba uhradit. "Jsou vyšší než jedna miliarda korun," uvedl. Navíc je ve hře majetek, který je třeba do Setuzy vrátit, jehož hodnota ale není ještě vyčíslena. Tyto resty jsou podle něj současní vlastníci Setuzy připraveni uhradit z vlastních zdrojů.
Současná situace podniku svádí podle Šmejkala k celé řadě spekulací. "Exekuce by mohla být například využita jako součást konkurenčního boje, přičemž v prvním kroku má vést k ovládnutí Setuzy státem a v druhém pak k prodeji konkurenci," obává se stávající vlastník Setuzy.
Cena by přitom mohla být kvůli exekuci, případně dražbě či konkurzu velmi nízká, což skutečně může budoucímu kupci vyhovovat. Přesto jsou ale majitelé podniku optimisty. "Stále věříme ve snahu všech stran v nekonkurzním řešení a v to, že logické a ekonomické argumenty převáží nad lobystickými," zdůrazňuje Šmejkal. K tomu je ale podle Janů zapotřebí, aby "za jednacím stolem neseděli právníci, ale lidé s mandátem rozhodnout".
