Ústavní soud totiž dnes zrušil platnost části zákona, který schválili těsně před parlamentními volbami v loňském roce poslanci. Tato jeho část umožňovala dodatečné výplaty peněz klientům zkrachovalé Union banky, Plzeňské banky a Kreditní banky Plzeň.
Zákon, který nakonec prošel jako přílepek k jinému, nesouvisejícímu zákonu, navrhl poslanec ODS Michal Doktor.
Ústavní soud se nezabýval správností odškodnění. Normu zrušil kvůli nestandardnímu způsobu přijetí, byla přidána k nesouvisejícímu zákonu. Nález soudu bude možné vztáhnout i na další zákony schválené podobným způsobem.
Finanční skupina PPF se odmítla k soudnímu verdiktu vyjádřit.
Kdo chce zvýhodnit PPF?
Legislativa, kterou schválili jak poslanci, tak senátoři a po váhání prošla i přes prezidenta Václava Klause, umožňovala z Fondu pojištění vkladů vyplatit klientům tří zkrachovalých bank 3,7 miliardy korun. Tedy skoro celou sumu, kterou fond disponuje.
Fond už několikrát požádal Českou národní banku o posunutí termínu pro výplatu vkladů. Poslední žádost o prodloužení předal centrální bance 7. února a chce termín prodloužit do 18. června.
A kromě klientů bank měla peníze získat také skupina PPF miliardáře Petra Kellnera. Ta spravuje Českou pojišťovnu, která vlastnila Kreditní banku Plzeň v době jejího krachu a po této neúspěšné investici klienty vyplatila.
A právě zvýhodnění finanční skupiny PPF bylo jedním z důvodů, proč 23 senátorů žádalo ústavní soudce, aby prohlásili zákon za protiústavní a porušující mezinárodní závazky země.
PPF, vlastník České pojišťovny, totiž vyplatil náhrady vkladatelům Kreditní banky Plzeň ve výši 1,78 miliardy korun dobrovolně a v souladu se svým podnikatelským záměrem.
Podle senátorů tak návrh, aby PPF dostala také náhradu z Fondu pojištění vkladů, prolamoval dosavadní zásadu, podle které měli nárok na peníze pouze lidé, kteří uložili ve zkrachovalých bankách své vklady.
"Toto bezprecedentní zvýhodnění podnikatelského subjektu porušuje zásadu neposkytování nedovolené veřejné podpory ve smyslu Smlouvy o založení Evropského společenství, kterou je Česká republika vázána," napsali senátoři ve své stížnosti.
Podle senátorů zákon neodůvodněně a výrazně zvýhodňoval soukromý podnikatelský subjekt - Českou pojišťovnu a její soukromé vlastníky.
Překročení pravomocí
Není to ale jediná námitka, senátoři ve stížnosti uváděli, že parlament přijetím takového zákona překročil výrazně své pravomoci.
Umožnil například zpětnou výplatu vkladů a odškodnění za anonymní vklady, což odporuje právu Evropské unie. Senátorům se také nelíbilo, že by se vyplácelo odškodnění nad rámec pojištění vkladů.
Podle senátorů navíc jednotlivá ustanovení zákona nedávala smysl nebo umožňovala několik různých výkladů.
Odškodné navíc výrazně přesahovalo částku, na kterou mají nárok klienti zkrachovalých bank podle zákona. Ten standardně garantuje v případě pádu banky výplatu vkladů maximálně do výše 25 tisíc eur, tedy do necelého tři čtvrtě milionu korun.
Senátoři nejsou jediní, kterým se zákon nelíbil. Proti se vyslovila také Česká bankovní asociace (ČBA).
"ČBA chápe, že úvaha o riziku byla pro mnoho vkladatelů složitá v 90. letech, kdy si teprve začali zvykat na pravidla tržního prostředí a kdy situace na bankovním trhu byla poněkud nepřehledná. Tehdy byly návrhy na takové nadstandardní odškodnění pochopitelné, byť nesprávné. Za současné situace, po všech minulých zkušenostech, se však takový postup jeví zcela neadekvátní, čemuž odpovídá i proces jeho schvalování," uvedl už dříve výkonný ředitel ČBA Petr Špaček.
Union banka a Plzeňská banka zkrachovaly v roce 2003, Kreditní banka Plzeň v roce 1996.
