Praha - Recept, jak hospodárně stavět dálnice, se ministr dopravy Vít Bárta vydá v nejbližší době hledat do Polska a na Slovensko.
V Polsku bude podle mluvčího rezortu Karla Hanzelky zkoumat, jak staví dálnice čínské stavební firmy, které vyhrály veřejné zakázky bezkonkurenčně nejnižšímu nabídkami.
Na Slovensku zase bude chtít zjistit, proč se tam formou PPP začala stavět první dálnice po pouhých dvou letech, zatímco v Česku se touto formou nestaví ani po pěti letech příprav.
Obě země tak Česku nabízejí zkušenost, jak dálnice stavět i v době tvrdých škrtů.
"Ministr naznačil, že se pojede podívat do Polska, jak tam Číňané staví dálnice. Dříve nebo později se nepochybně potká i se svým slovenským protějškem z nové vlády premiérky Radičkové," řekl Aktuálně.cz mluvčí rezortu Karel Hanzelka.
Termín podle něj zatím známý není, ministr Bárta se však chce na Slovensku zajímat právě o PPP projekty.
Slovensko sbírá ocenění, Česko nářky
Ministrův komentář k věci se dnes Aktuálně.cz nepodařilo získat. Závazek zapojit soukromé peníze do financování dálnic formou PPP však obsahuje hned druhá věta kapitoly Doprava Programového prohlášení vlády.
Česko se totiž v PPP projektech zatím nemá čím chlubit.
"Slovensko začalo s přípravami dálničních PPP projektů už v roce 2007," prohlásila pro server Slovak Spectator výkonná ředitelka tamní Asociace PPP Irma Chmelová.
Co znamená PPP?
- PPP je obecně užívanou zkratkou pro Partnerství veřejného a soukromého sektoru, převzatou z anglického termínu Public Private Partnerships.
- Tyto projekty mají svůj původ ve Velké Británii a vznikají kvůli lepšímu využití zdrojů a schopností soukromého sektoru při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb.
- Pro realizaci PPP projektu obvykle vzniká speciální společnost. Například 52 kilometrů R1 na Slovensku za 1,7 miliard euro staví konsorcium Granvia, v němž jsou akcionáři Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, 12 bank, stavební firma Eurovia a Slovenská republika.
- Stát bude konsorciu každý úsek splácet 30 let po jeho odevzdání.
Dnes se u našich východních sousedů staví formou PPP projektu silnice R1 za 1,7 miliardy euro a před zahájením jsou dva projekty na dálnici D1.
Za přípravu těchto tří dálničních PPP "balíčků" dostalo Slovensko v tvrdé konkurenci prestižní cenu magazínu Project Finance za evropský dopravní "deal" roku 2010.
V Česku se na přípravě PPP projektů pracuje od roku 2005. Žádný se zatím nestaví, jen dva jsou ve fázi výběru koncesionáře. Nevládní organizace jako Transparency international nebo Růžový panter přípravu projektů ze strany státního PPP Centra kritizují jako nekompetentní a nehospodárnou.
Symbolickým se stal například PPP projekt na přestavbu Ústřední vojenské nemocnice, který chce ministr obrany Alexandr Vondra nechat prověřit antimonopolním úřadem. Ministerstvo financí přesto kritiku fungování PPP centra opakovaně odmítlo.
Pozor, přichází politická vůle
K tomu, aby se o "PPP konečně přestalo mluvit a začalo se něco dělat," však nedávno vyzval ministra průmyslu i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.
"V České republice má koncept PPP nedostatečnou politickou podporu," nabídnul vysvětlení expert na střední Evropu a vedoucí partner poradenské společnosti Deloitte Josef Kotrba.
To připouští i ministerstvo dopravy. "Holt byla asi na Slovensku větší politická vůle," komentoval Hanzelka náskok našich sousedů.
Škrty ve Státním fondu dopravní infrastruktury by to teď ale mohly změnit. Vládní program a rezortem dopravy ohlášená slovenská "výzvědná" cesta to zatím potvrzuje.
Ani Slovensku se ale pochyby kolem PPP projektů nevyhnuly. Slovenský tisk totiž odhalil, že součástí konzorcia Granvia je i firma HF Steel patřící Ladislavu Ficovi, bratrovi bývalého premiéra Roberta Fica, za jehož vlády se projekt schválil.
Ministr Bárta mezitím také tlačí na stavební firmy, aby státu daly slevy. Když se v Polsku vyhlašovala soutěž na stavbu 49 kilometrů dálnice A2, počítal stát s výdaji v přepočtu 377 milionů korun na kilometr.
Čínská dálnice v Polsku za třetinu české ceny
Čínský stavební gigant Covec ale vyhrál s nabídkou dvakrát nižší - 164 milionů korun za kilometr. V Česku se přitom staví dálnice v rozmezí od 290 do 500 milionů korun za kilometr.
"Až přijde ta správná šance, jsme velmi ochotni vstoupit také na stavební trh v České republice," řekl vloni v září deníku Aktuálně.cz Gou Ling, náměstek ředitele pobočky čínského státního stavebního gigantu Covec v Polsku.
O peníze na případné financování PPP projektu se přitom tato třetí největší stavební firma světa nemusí bát.
"Covec může zaručit financování všech projektů nezbytných a zdůvodněných moldavskou stranou," sdělila před časem společnost listu The Financial Times k miliardové rozvojové půjčce Moldávii, kterou za čínské státní peníze prostaví právě Covec.
Ať Číňané přijdou. Třeba na D3
"Ať se klidně přihlásí," komentoval tehdy možnost vstupu Covecu na český stavební trh přes mluvčího tehdejší ministr dopravy Gustáv Slamečka. "Naše soutěže jsou otevřené, není důvod, proč by se nezúčastnili " dodala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.
Na cenu, kterou nabídl Covec si ale v lednu stěžovali u Evropské komise polští stavitelé sdružení v lobby OIGID. Podle nich je pod úrovní běžných nákladů a je skrytým dumpingem ze strany čínské vlády.
Formou PPP projektu chce ministerstvo dopravy postavit úsek D3 od Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic. "Projekt se chystáme předložit do vlády," řekl dnes Hanzelka, i zde však odmítl termín přiblížit.
Dalšími zvažovanými stavbami formou PPP je podle Hanzelky pokračování dálnice D11 u Hradce Králové, silnice R35 nebo rekonstrukce D1.
