Takzvané Informační memorandum, které v pondělí zveřejnila Česká bankovní asociace, ukládá bankám povinnost poskytnout údaje o místě a době použití elektronických platebních prostředků klientů banky, kteří se nakazili koronavirem.
"Údaje o použití vašich elektronických platebních prostředků za období nejvýše posledních tří týdnů od jejich vyžádání mohou být bankami poskytovány ministerstvu zdravotnictví za účelem epidemiologického šetření spočívajícího v mapování pohybu vlastníka platebního prostředku. Takové zpracování bankami je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve významném veřejném zájmu - zachycení pohybu osob nakažených covid-19 a identifikování možných kontaktů s jinými osobami," uvádí se v memorandu.
Banky dále deklarují, že se nijak nepodílí na dalším zpracování poskytnutých dat podléhajících bankovnímu tajemství v rámci epidemiologického šetření, které je plně v odpovědnosti ministerstva zdravotnictví.
O poskytnutí souhlasu budou lidé požádáni telefonicky pracovníkem hygienické stanice nebo tzv. vzpomínkového call centra. "Bez vašeho výslovného souhlasu nebudou data nikomu předána. Váš souhlas bude MZ ČR uchovávat po dobu 3 let pro potřeby prokázání oprávnění bank data poskytnout," je možné se ještě dočíst v dokumentu.
Česká spořitelna je připravena data hned poskytnout. "Na základě výslovného souhlasu individuálních klientů poskytneme hygienické stanici data týkající se platební historie. Hygiena tato data následně ve spolupráci s klientem využije pro tvorbu vzpomínkové mapy, jež by měla pomoci klientovi vzpomenout si na místa, kde v uplynulých dnech platil kartou, a tak vytvořit mapu pohybu s ohledem na riziko šíření nákazy koronavirem," říká tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Podle něj ale zatím banka žádost o poskytnutí dat konkrétního klienta od ministerstva zdravotnictví ani od hygienické stanice neobdržela. Memorandum platí od pondělí.
Výši a předmět platby se ministerstvo nedozví
Banky se budou zapojovat ve třech vlnách, přičemž do první jsou zařazeny ty z nich, které se účastnily odlaďování parametrů a postupů v rámci pilotní fáze. Konkrétně jsou to Komerční banka, Česká spořitelna, ČSOB a Moneta Money Bank.
Zhruba po dvou týdnech se k nim přidají i některé další středně velké či menší banky a teprve po měsíci i ostatní banky, které v dostatečně velkém rozsahu provozují osobní platební karty na českém trhu.
"Lokalizační údaje, které budou poskytovány, jsou bankami získávány z karetních transakcí. Ministerstvu zdravotnictví budou předávány pouze lokalizační údaje, tedy kde klient banky v danou dobu byl, kde použil kartu či případně chytrý mobilní telefon či hodinky, kde má kartu nahranou. Banky nebudou poskytovat údaje o výši platby ani údaje o předmětu platby - tyto údaje, co bylo předmětem nákupu, banky ani nemají," uvádí tisková zpráva České bankovní asociace.
Proces fungování a předávání dat mezi bankami a ministerstvem zdravotnictví bude fungovat následovně: vzpomínkové call centrum ministerstva publikuje každou půlhodinu seznam identifikátorů (hashů) nových nakažených, kteří dali souhlas k využití bankovních dat, na zabezpečené úložiště. Každá banka bude mít své vlastní.
Banky si seznam stahují, párují na svoje databáze, vytvářejí požadovanou odpověď. Do půl hodiny každá banka nahrává odpověď zpátky na zabezpečené úložiště pro danou banku. S daty pak již pracuje ministerstvo zdravotnictví. Soubory s žádostí i soubory s odpovědí se přepisují, jejich maximální životnost je půl hodiny.
Systém chytré karantény, kterou stát spustí do plného provozu 1. května, má u každého nakaženého vytvořit stopu, kde se pohyboval posledních pět dní a kdy se případně potkal s někým na delší dobu než 15 minut. Pokud bude nakažený souhlasit, mobilní operátor sdělí hygienické stanici potřebná data o pohybu, uvolněna budou i data o platbě kartou. Krajská hygienická stanice tak vytvoří tzv. vzpomínkovou mapu míst, na kterých se nakažený pohyboval.
Cílem chytré karantény je v co nejkratším čase zabránit šíření epidemie covid-19 v ČR a uvolňovat plošná opatření, aby se lidé co nejdříve mohli vrátit k normálním životům. Chytrá karanténa také pomůže krajským hygienickým stanicím zrychlit a zpřesnit jejich postupy. Díky využití digitálních technologií bude jednodušší a přesnější identifikovat lidi, kteří přišli s koronavirem do kontaktu.
