Praha – Polovina Čechů věří, že za migraci ze Sýrie můžou Spojené státy. Nebo že by NATO nepomohlo spojeneckému státu v případě jeho napadení. Čtvrtina lidí potom věří "alternativním" médiím, ukázal průzkum ministerstva vnitra. Od Nového roku proto vznikne nový odbor, který se bude zabývat propagandou a fenoménem tzv. hybridních hrozeb.
Podle ministerstva je veřejné mínění v Česku pod tlakem dezinformačních operací cizích států. "V poslední době zaznamenáváme zvýšený nárůst kriminality v kyberprostoru, která pomocí šíření nepravdivých informací ohrožuje stabilitu a bezpečnost české společnosti," uvedl ve čtvrtek šéf resortu Milan Chovanec na konferenci o bezpečnosti českého kyberprostoru.
Nový odbor by měl zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy. Data pak bude předávat policii, armádě a tajným službám. Jedna z částí odboru se navíc bude specializovat na zjišťování dezinformací z otevřených zdrojů (včetně sociálních sítí) a jejich vyvracení.
"Musíme pravidla nastavit tak, aby lidé měli možnost nalézt pravdivou informaci v řádech minut nebo několika hodin," řekl Chovanec.
Odbor proti dezinformacím je součástí nového Centra boje proti terorismu, které vzniklo v reakci na teroristické útoky v Evropě. Celkově by měl mít útvar okolo 20 zaměstnanců. Za úkol bude mít také otázku "odolnosti" úředníků a úřadů proti dezinformacím. Státní zaměstnanci by měli být proškoleni, vydán bude i manuál.
Na konferenci byl kromě ministra Chovance i předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. Ten mluvil především o nebezpečí propagandy Ruska a Islámského státu. "Současná ruská propaganda je naprosto rozdílná od té, kterou známe z historie. Využívá progresivní sociální sítě a weby, jejichž adresy se těžko dohledávají. Jejím primárním cílem je otřásat společnostmi evropských států a znejišťovat občany o smyslu NATO," řekl Pavel.
Podle Pavla ale ruský postoj nesměřuje k válce se západními zeměmi. I když má Rusko mnohem schopnější armádu než před 15 lety, stále není ve stavu, "kdy by mohlo být věrohodným konkurentem pro alianci", řekl s tím, že si je toho ruské vedení vědomo. Proto často hrozí použitím jaderných zbraní, které mají nahradit jeho slabiny v oblasti konvenčních sil. "Ve skutečnosti Rusko neuvažuje o tom, že by měla být válka, protože by to v principu byla válka jaderná," dodal Pavel.
Rusku se ale podle něj hodí vytváření vnějšího nepřítele, protože to umožňuje přežít současnému režimu. "Přežití režimu ve stavu, jaký je teď, je hlavní motivací současného ruského vedení," podotkl.
Znepokojení z Turecka
K situaci v Turecku po nedávném pokusu o puč Pavel poznamenal, že "můžeme být samozřejmě znepokojeni vývojem v Turecku". "A myslím, že v řadě věcí právem, protože ne všechna opatření, která dnes turecká vláda a turecký prezident provádějí, jsou v souladu s tím, co považujeme za demokratické," řekl. Na druhou stranu ale Turecko podle něj stále jako člen NATO plní své alianční závazky.
"Jsou tady určité důvody, především v politické části, ke znepokojení, ale není situace tak daleko, že bychom měli uvažovat o případném vystoupení Turecka z aliance nebo o případném větším prohloubení vztahů mezi Tureckem a Ruskem," dodal Pavel. Sbližování s Ruskem je podle něj mnohem více spíše o vytvoření určitého tlaku, aby si Turecko zlepšilo svou vyjednávací pozici, než o skutečném spojenectví. "Protože Turecko si je dobře vědomo výhod, které mu plynou ze členství v alianci," poznamenal Pavel.
