Zvyšme daně firmám. Nepřijatelné, radši dražší vodu. O co se nyní přou vládní strany?

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
5. 5. 2023 13:46
Jednání pěti stran vládní koalice o nezbytném snížení vysokého deficitu státního rozpočtu se dál táhnou. I když někteří koaliční politici tvrdí, že už jsou strany blízko dohodě, v mnoha názorech na to, kde uspořit a kde vzít peníze, se výrazně liší. Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání.

Březen. Duben. Květen. Vládní politici stále odsouvají termín, kdy zveřejní takzvaný konsolidační balíček, který má být lékem na stále zadluženější státní pokladnu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji státu se v posledních letech zvětšuje natolik, že před tím ekonomové stále důrazněji varují.

Nynější vládní strany v době, kdy ještě byly v opozici, kritizovaly Babišovu vládu a žádaly, aby Česko výrazně zkrotilo rozbujelé státní výdaje a začalo se chovat šetrněji. Jenže od sněmovních voleb na podzim roku 2021, po kterých se tehdejší opozice ujala vlády, už uplynul téměř rok a půl, ale žádné výraznější šetření nenastalo. 

Naopak, státní pokladna je na tom ještě hůře. Přispěly k tomu i neplánované výdaje související s válkou na Ukrajině, včetně dotování energií občanům nebo opakovaného zvyšování důchodů kvůli inflaci.

"Představíme konsolidační balíček v polovině května," zní zatím poslední termín od premiéra Petra Fialy (ODS). Brání se tomu, aby řekl cokoliv ze zákulisí jednání o tom, jak chce vláda problém s rozpočtem řešit. Vadí mu však, že je za to kabinet kritizovaný. "Postupujeme v rámci předem oznámeného harmonogramu. A přesto si občas přečtu, že je vláda nerozhodná, váhavá a že je její politika zklamáním. Pěkně se to střílí do vlády, která se snaží být otevřená, důkladná, promýšlí svá opatření, mluví s odborníky a hledá dobrá řešení," postěžoval si Fiala tento týden v komentáři pro web Forum24.cz.

Státní dluh
Státní dluh | Foto: Aktuálně.cz

Odborníci vládu vyzývají, aby na nic nečekala a pustila se do šetření. Jenže každá z pěti vládních stran má o úsporách jinou představu. ODS jako nejsilnější vládní strana odmítá například zvýšení daní u fyzických i právnických osob, některé další strany by ale zejména v případě zdanění firem byly pro. A podobných sporných bodů je mnoho.

"Pro nás je klíčové, že nyní v této těžké situaci nechceme nějakým výrazným zdaněním znovu zatížit občany nebo firmy. Ani nevěřím, že by to něčemu opravdu pomohlo," sdělil Fiala Deníku N.

Zaměřit se chce hlavně na zkrocení výdajů. "Musíme se soustředit na výdaje státu, které můžeme omezit, aniž bychom významným způsobem zasáhli některou sociální skupinu. To je důležitá zásada. Ano, všichni se budeme muset nějak podílet na současné situaci, ale naším zájmem je, aby se na tom nikdo nepodílel příliš nadproporčně nebo aby ho to existenčně ohrozilo," vysvětloval.

Aktuálně.cz přináší přehled, s jakými návrhy šly jednotlivé vládní strany do jednání o úsporách v rozpočtu:

Miroslav Kalousek gratuluje k volebnímu úspěchu Markétě Pekarové Adamové. Záběr z volebního štábu koalice Spolu. Praha, 9. 10. 2021
Miroslav Kalousek gratuluje k volebnímu úspěchu Markétě Pekarové Adamové. Záběr z volebního štábu koalice Spolu. Praha, 9. 10. 2021 | Foto: Lukáš Bíba

TOP 09: Omezit výdaje, zrušit úřady

Z TOP 09 je ke konsolidačnímu balíčku nejvíce slyšet spoluzakladatel strany a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který se už ve vysoké politice nepohybuje. Přesto jeho názory na toto téma zaznívají podstatně častěji než třeba Jana Jakoba a Milana Nového, kteří zastupují stranu v rozpočtovém výboru sněmovny.

Při jednáních zástupci TOP 09 nejvíce tlačí na to, aby stát začal výrazně šetřit na svých výdajích. Poslanec Nový proto například jednoznačně podpořil rušení řady poboček finančních úřadů. "Od začátku svého mandátu poslance říkám, že tato vláda musí zavést nutná a nepopulární rozpočtová opatření, abychom zastavili bobtnající výdaje státu a nevydali se řeckou cestou," tvrdí s odkazem na Řecko, které se v minulosti dostalo do svízelné ekonomické situace a samo si nedokázalo pomoci. V případě DPH je Nový pro jednu sazbu místo tří, ale tuší, že taková radikální změna by v Česku neprošla. TOP 09 také požaduje přijetí eura do roku 2030.

Miroslav Kalousek upozorňuje na nutnost škrtů ve výdajích, a to až ve výši 100 miliard. Ale zároveň upozorňuje, že bude nezbytné zapracovat i na příjmech - o čemž už TOP 09 či ODS zdaleka tolik nemluví. Podle Kalouska je například nezbytné výrazně snížit počet státních zaměstnanců. "Půlmilionovou armádu státních zaměstnanců nejde uživit z daní, které vybíráme," prohlásil.

 

Právě se děje

Další zprávy