Praha/Brno - Jedním z dlouhodobých úkolů ministerstva školství je snížit podíl magisterských studentů ve prospěch bakalářského stupně.
Naposledy se v této souvislosti nechal v rámci prezentace Agendy 2014 slyšet premiér Petr Nečas, nicméně tento postup je též součástí dlouhodobých záměrů ministerstva.
Konkrétní postup Fialova úřadu v této oblasti však kritizují někteří akademici, podle nichž vede k nekoncepčnímu omezení lékařských či právnických programů.
"Poptávka je v těchto oborech vysoká a nezaměstnanost tam prakticky není, nevidíme v tom logiku," říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.
"Došlo k tomu, že má o 7 % poklesnout počet financovaných studentů takzvaných dlouhých magisterských programů, což jsou především dva - právníci a lékaři," říká profesor Jiří Zlatuška z téže univerzity.
"Minimálně v medicíně se tvrdí, jak málo máme doktorů - v této situaci ministerstvo řekne, že v okamžiku, kdy je nežádoucí zvyšovat počet magistrů, tak to mechanicky škrtne o sedm procent bez dalšího zdůvodnění. Svědčí to o naprosté neschopnosti koncepčně uvažovat," kritizuje postup ministerstva Zlatuška.
Podle mluvčí ministerstva Bohumily Potočné se obecně limity přijímaných do prvních ročníků bakalářských, dlouhých magisterských a navazujících magisterských studijních programů pro rok 2014 snižují stejně, a to o 5 %.
Výjimkou jsou zubaři
"Je vnitřní záležitostí veřejné vysoké školy, jak si stanovené limity pro dlouhé magisterské programy přerozdělí v rámci svých akreditovaných studijních programů," říká k tomu Potočná a dodává, že pro studijní programy Zubní lékařství a Stomatologie nejsou limitní počty pro první ročníky studia stanovovány.
Jak vyplývá z dat prezentovaných Lenkou Valovou na jednání předsednictva Rady vysokých škol v druhé polovině března, je sice celkový pokles oproti roku 2012 skutečně na úrovni pěti procent, nicméně se liší u jednotlivých škol - zatímco tedy v případě Univerzity Pardubice dochází k více jak 10% poklesu, tři školy (Univerzita Karlova, VŠCHT a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích) by si měly naopak více či méně polepšit.
Jak se to konkrétně projeví třeba právě na Masarykově univerzitě, není ještě v tuto chvíli jasné. Podle Beka došlo k 10% poklesu počtu přihlášek a univerzita kromě lékařských a právnických oborů nabízí ještě několik dalších "dlouhých" magistrů, ať už jde například o psychologii, či některé učitelské programy.
Bude tedy otázkou, do jaké míry se podaří v rámci univerzity vyjednat konkrétní pokles počtu studentů v jednotlivých programech, nabízí se však také potenciál růstu v placených anglických programech.
Ve srovnání se Zlatuškou je Bek ve svých vyjádřeních mírnější - přesto postup ministerstva označuje za zvláštní.
"U lékařské fakulty je otázka poklesu počtu studentů společensky složitá, nicméně se bavíme o desítkách míst. Bude nás však velmi zajímat otázka proměny samotného principu, podle něhož se limit počtu financovaných studentů určuje," dodává Bek s tím, že stát sám by měl přijít s přesnou objednávkou počtu lékařů a učitelů a nepostupovat takto mechanickým způsobem.
"Navíc trochu kousavě - mluví se o snižování magisterských studentů a na všech dokumentech je podepsán náměstek Mgr. et Mgr.," naráží navíc Zlatuška na fakt, že zatímco se ministerstvo snaží, aby poklesl podíl magistrů, jeho náměstek Tomáš Hruda, který má tuto oblast na starost, sám vystudoval hned dva magisterské obory.
Co říkáte na způsob, jakým ministerstvo přistoupilo k dlouhým magisterským oborům? Jak jinak by bylo možné tuto situaci řešit? Diskutujte na mé facebookové stránce!
