Praha – Protikorupční detektivové ukončili téměř dvouleté vyšetřování podezřelého obchodu, na kterém měly dvě státní instituce – České dráhy a Univerzita Karlova – tratit téměř 200 milionů korun. Peníze z kapes daňových poplatníků měly podle policistů skončit v neznámé soukromé firmě, která je dnes v likvidaci.
Kvůli údajně nevýhodné transakci, na niž upozornily i tajné služby a při které si dráhy a vysoká škola přes společnost Apuro přeprodaly komplex dvou propojených budov na lukrativní adrese v centru Prahy, je obviněno celkem osm lidí.
"Případ jsme předali na pražské vrchní státní zastupitelství s návrhem na vypracování obžaloby," potvrdil pro Aktuálně.cz mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.
Žalobce tak nyní práci detektivů překontroluje, a pokud nebude mít výhrady, pošle kauzu k soudu.
Podezřelý přeprodej
Policie stíhá dva podnikatele, dva zástupce Karlovy univerzity a čtyři znalce, kteří nemovitosti oceňovali.
Všichni se měli podílet na obchodu, při němž napřed České dráhy v roce 2007 prodaly budovy v Opletalově ulici za zhruba 200 milionů korun nymburské společnosti Apuro. Už tehdy nebylo podle zjištění policie vše v pořádku. Znalecký posudek totiž cenu podhodnotil o 73 milionů.
Firma Apuro pak do nemovitostí nijak významně neinvestovala, přesto je o tři roky později prodala za více než dvojnásobek (tedy více než 400 milionů) Univerzitě Karlově. Nákup přitom z téměř tří čtvrtin financovalo přes dotaci ministerstvo školství.
Policisté původně vyčíslili škodu na téměř půl miliardy korun, během vyšetřování ji ale o více než polovinu snížili. Stát tak podle jejich současného názoru přišel o zhruba 200 milionů korun.
Zmrazený majetek
Kromě osmi rozdaných obvinění detektivové zajišťovali i majetek. Třeba někdejší spolumajitel firmy Apuro Pavel Kabát ze Zásmuk na Kolínsku dostal plombu na pozemky o rozloze 3700 metrů čtverečních v Kolíně. Úspěšnému regionálnímu podnikateli ve stavebnictví navíc ještě policisté zmrazili přes 26 milionů korun.
Jak šel čas
konec dubna 2009
nymburská firma Apuro dává nabídku Univerzitě Karlově
březen 2010
odhad nákladů na rekonstrukci, ministerstvo školství vydává prvotní souhlas s koupí
květen 2010
akademický senát univerzity vyjádřil souhlas s koupí
září 2010
ministerstvo 14. září urguje univerzitu, aby rychle podepsala, ta 30. září souhlasila
listopad 2010
s nákupem souhlasilo i ministerstvo financí
únor 2011
proděkan filozofické fakulty představil projekt využití budov
únor 2012
ministerstvo po vypořádání připomínek předběžně souhlasilo s rekonstrukcí
leden 2013
Policie obvinila 8 lidí
říjen 2014
Detektivové ukončili vyšetřování a podali státnímu zástupci návrh na obžalobu
Obvinění lidé své stíhání v minulosti odmítali. "Obviněním jsem překvapen a zcela jednoznačně jej nepovažuji ve vztahu k mé osobě za důvodné," uvedl například loni pro server IHNED.cz Jaroslav Pažout, jeden z obviněných znalců.
Pažout oceňoval budovy v roce 2007 jako úplně první před tím, než nemovitosti od Českých drah koupila společnost Apuro. Pažoutův posudek stanovil zdaleka nejnižší hodnotu nemovitostí - 121 milionů korun. Další znalci odhadli později cenu na více než trojnásobek.
"Znalecký posudek daných nemovitostí jsem vypracovával v roce 2007 jako podklad pro veřejnou soutěž, která proběhla v témže roce. Pokud je mi známo, zúčastnilo se této veřejné soutěže více zájemců a nemovitosti byly prodány na základě této veřejné soutěže. Bližší podrobnosti však nevím. S následným prodejem nemovitostí Univerzitě Karlově v roce 2010 nemám nic společného," dodal Pažout.
Kdo za to může?
On i další znalci na oceňování nemovitostí při vyšetřování házeli vinu jeden na druhého. Jejich posudky na totožné dvě budovy se totiž rozcházely o neuvěřitelných 280 milionů korun.
Vinu se ze sebe v minulosti snažily smýt i ministerstvo školství, České dráhy a Karlova univerzita, která v budovách zamýšlela vybudovat nové učebny pro více než tisíc studentů a stovku učitelů. Všechny tři instituce tvrdily, že neudělaly chybu.
Policie se podle dřívějších informací médií zajímala i o bývalého šéfa Českých drah Josefa Bazalu, který prodej sídla v centru Prahy podepsal. Stíhat ho ale nakonec nezačala.
Příklad nevýhodného obchodu
Podezřelé transakci se shodou okolností věnuje i čerstvá pondělní výroční zpráva agentů české kontrarozvědky. Tajná služba ji označila jako jeden z nejkřiklavějších příkladů obchodu nevýhodného pro stát.
"Příkladem, který BIS vnímá jako ve výsledku zjevně nevýhodný obchod státu se státem, je prodej domů č.p. 47 a 49 v pražské Opletalově ulici… Obchod umožnilo neprofesionální jednání zástupců veřejného sektoru, kteří sledovali pouze úzké zájmy vlastních institucí," napsali špioni do své výroční zprávy.
