Praha - Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) odkládá důležité rozhodnutí, jak budou úřady i soukromníci zadávat veřejné zakázky. A její váhání vyhovuje firmám, které tenhle byznys živí. Pro majitele jedné z těchto dvou největších firem přitom Šlechtová dříve pracovala.
Na ministerstvu už od roku 2011 vzniká systém elektronického soutěžení zakázek pod názvem Národní ekonomický nástroj (NEN). Zjednodušeně řečeno jde o webové tržiště pro menší zakázky v řádu milionů. Podle zákona totiž musí úřady, státní společnosti a další veřejné instituce – ale třeba také firmy čerpající evropské dotace – soutěžit své dodavatele elektronicky.
NEN navíc státní úředníky podrobně provede celým systémem zadávání veřejné zakázky. Zastánci projektu zdůrazňují, že se díky němu zpřehlední průběh jednotlivých tendrů, což znamená i transparentnější způsob zadávání zakázek a jejich levnější průběh – tedy úsporu státních peněz.
Centrální tržiště, které během čtyř let vývoje vyšlo zhruba na půl miliardy, stále čeká na ostré spuštění, v tuto chvíli je pouze na některých úřadech ve zkušebním provozu. Mezitím ale začali stejnou službu nabízet soukromníci.
Dvě největší tržiště provozují společnosti QCM a Gordion. S většinovým majitelem Gordionu Pavlem Robkem přitom ministryně Šlechtová mezi lety 2004 a 2005 pracovala – v Evropském centru pro veřejnou správu byla Šlechtová projektovou manažerkou, Robek byl v té době jediným majitelem i jednatelem společnosti.
Půl roku projekt stojí
Šlechtová o spuštění státního tržiště nedokázala rozhodnout od svého nástupu loni v říjnu. Nejdřív si k novému systému vyžádala několik informací a testů – například, jak je zabezpečený proti hackerům. Verdikt měl padnout 23. ledna, ale ministryně si vyžádala další doplnění.
Skupina pro spuštění systému, složená z náměstků a vysokých úředníků, jí pak minulý týden předala poslední dokument, v němž jasně napsala, že nic nebrání, aby byl systém zapnut nejpozději k poslednímu březnu. Šlechtová ale opět nerozhodla, na což zareagoval její náměstek Ondřej Votruba a ve středu podal rezignaci.
Když se redakce v pátek snažila ministerstvo s touto situací konfrontovat, Šlechtová ani tiskový odbor na zaslané dotazy neodpověděly.
Odklady firmám vyhovují
Faktem je, že čím déle se bude start tržiště odkládat, tím lépe pro soukromé provozovatele. Na spuštění státního systému čekají zhruba dvě stovky institucí, včetně třeba ČEZ, Lesů ČR, Univerzity Karlovy nebo celé justice. Podle zákona musí soutěžit elektronicky, ale protože neví, jestli se ministerské tržiště otevře, jsou nucení podepsat smlouvu s některým ze soukromých provozovatelů. Takže pokud tržiště začne fungovat pozdě, může se stát, že už o něj nikdo nebude mít zájem. Naopak rychlé zavedení národního tržiště by QCM a Gordion připravilo až o desítky milionů korun.
Ostatně i ve zprávě pro ministryni její podřízení píší, že zástupci zmíněných firem obcházejí úřady a nabízejí jim svá tržiště. A je tady ještě jeden problém: státní systém se buduje z evropských dotací, které předepisují, jak musí být NEN vytížený. Tedy kolik se do něj připojí úřadů a firem. Když to bude příliš málo, bruselské peníze bude stát vracet.
Kvůli potížím s budováním státního tržiště ostatně už dřív hrozilo, že Česko o tuto dotaci přijde. Auditoři ministerstva financí už ale projekt zkontrolovali s tím, že kvůli drobných chybám se bude vracet nanejvýš pár set tisíc. Šlechtová ve středu prohlásila, že by náměstka Votrubu, zodpovědného za tržiště, stejně sama odvolala, protože prý nebyl schopen projekt dotáhnout do konce. Votruba - bývalý ředitel agentury CzechInvest - tvrdí, že Šlechtová lže. Podle něj bylo vše připraveno a stačil už jen podpis ministryně.
Policejní zásah na MMR
Nejde přitom o jedinou zakázku, která je v ohrožení. Na ministerstvu pro místní rozvoj zasahovali ve čtvrtek detektivové z protikorupční policie. Zajímali se o předraženou IT zakázku na monitorovací systém MS2014+, který by měl evidovat všechny evropské dotace v období 2014 až 2020. Miliardový obchod loni získaly firmy Tesco SW a Datasys.
Do soutěže se přihlásilo dalších šest firem, přičemž vítězná nabídka byla o 20 milionů nižší než druhá v pořadí. Další nabídky byly vyšší v řádu stamilionů. Náměstek ministra financí Lukáš Wagenknecht k zásahu řekl, že ministerstvo financí na žádost Evropské komise zpracovalo audit této podezřelé zakázky.
"Audit je hotový. V současné době jsme ho předali ministerstvu pro místní rozvoj k připomínkování. Jeho znění si vyžádala policie, v tuto chvíli ale nemůžeme komentovat výsledky zjištění," uvedl Wagenknecht. Dodal, že ministerstvo, na kterém působí, nepodávalo v této věci trestní oznámení.
Byly nutné bezpečnostní testy, brání se ministerstvo
Tiskový odbor ministerstva na dotazy HN zaslané v pátek dopoledne zareagoval až v půl deváté večer. Informaci o uzavírání smluv s komerčními poskytovali označila mluvčí Veronika Vároši za "účelovou nepravdu". "Protože většina má své vlastní nástroje už dávno a i po spuštění systému do ostrého provozu bude pro ně využití NEN jen doporučené," uvedla Vároši.
"Výstupy řídicího orgánu budou hotové do konce března a MMR bude už příští týden detailně seznamovat média s celým systémem a specifikami jeho otevření i pro ostatní subjekty. Hlavním důvodem byla nutnost provést bezpečnostní testování a vyvodit z něj patřičné závěry," dodala mluvčí.
Spekulací je prý i "spojování působení ministryně s jejím 10 let starým zaměstnáním, z něhož navíc odešla po etické roztržce s majitelem".
