Praha - Chystaná reforma psychiatrické péče je podle kritiků nevyvážená, rušení psychiatrických léčeben může vést k masivnímu bezdomovectví duševně nemocných a jejich kriminalizaci.

Zkušenosti z USA i Evropy prý ukazují, že komunitní péče nemá kapacitu se o tyto lidi postarat.

Zajištěna není ani následná sociální péče. Ministerstvo zdravotnictví kritiku odmítlo, pacienti na ulici a bez péče podle něj nezůstanou.

O reformě debatovali v pondělí psychiatři s politiky a pacienty na semináři v Senátu. Ministerstvo počítá s přesunem péče z velkých institucí do menších center blíž pacientovi, chce na to systém nejprve připravit.

Historicky první reformu psychiatrické péče hodlá zahájit příští rok a dát na ni šest miliard korun z evropských fondů.

"Rozhodně se nestane, aby v důsledku reformy končili pacienti bez péče a na ulici," řekla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Psychiatři přiznávají, že počet lůžek v léčebnách se určitě musí omezit, vynutí si to ale zlepšení ubytovacího standardu. Za plány na rušení velkých léčeben vidí náměstek ředitele Psychiatrické léčebny Bohnice a exministr zdravotnictví za ČSSD Ivan David snahu uspořit veřejné výdaje a možná i získat jejich lukrativní pozemky.

Před překotnou reformou varoval v pondělí také stínový ministr zdravotnictví ČSSD, senátor Jan Žaloudík.

Cíl? Mimo jiné vzdělat personál

"V tuto chvíli není na místě plánovanou reformu kritizovat, znění není hotové, mělo by být v půli roku," řekla Plívová. Ministerstvo podle ní spolupracuje se zástupci ústavní a komunitní péče, pacientů, rodin i pečovatelů, zdravotních pojišťoven i státní správou.

Představou ministerstva podle mluvčí je péči decentralizovat, vzdělat personál a změnit financování zdravotně-sociálních služeb. Pokud se během pár let podaří připravit většinovou společnost na změnu, mohou být léčebny postupně uvolňovány.

"Teprve pak lze mluvit o úbytku lůžek v léčebnách či přeměně na jiná zařízení. Zrušení léčeben tedy není cílem reformy, ale jejím důsledkem," zdůraznila mluvčí.

Psychiatrie v ČR je dlouhodobě podfinancována, za dvě desítky let se nedočkala reformy - ani v organizaci, ani ve financování. Nyní na ni jde 3,5 procenta peněz zdravotnictví, průměr EU je osm procent.