Praha - Přínos školek pro společnost není jen výchovný a vzdělávací, ale také ekonomický. Za každé další dítě nad rámec současné kapacity, které si ve školce hraje, zatímco rodiče pracují, získá státní rozpočet v průměru deset tisíc korun ročně. Vyplývá to z výzkumu, který provedla organizace IDEA při CERGE-EI a jehož výsledky v úterý zveřejnily Hospodářské noviny.
"Jako první jsme ukázali, že investice do školek není drahý špás. Dokonce se vyplatí, což pro řadu lidí bude překvapením. Není pravda, že každý veřejný výdaj je na úkor daňových poplatníků," míní Daniel Münich z organizace IDEA při CERGE-EI. Zaměstnaný rodič vydělává víc peněz, platí z nich daně a odvádí pojistné, na čemž stát vydělá. A na pracujících lidech navíc ušetří na sociálních výdajích.
"Existují země, jako například Dánsko, kde jdou děti v jednom roce do jeslí. I naši sousedé jako Rakousko či Německo v současné době zavádějí reformy, které zkracují maximální dobu rodičovské na dva roky. Stát do předškolních zařízení investuje," říká další z autorů studie Filip Pertold.
Hana Hašková ze Sociologického ústavu Akademie věd upozorňuje, že rozdíl mezi zaměstnaností bezdětných žen a žen s dítětem do šesti let je v Česku nejhorší v Evropě. "Za námi jsou i země jako Maďarsko či Slovensko, kde je vývoj porodnosti i péče o děti podobný," uvedla.
Návrat rodičů s malými dětmi do práce je v Česku velký problém, který se příliš nedaří řešit. Zaměstnanost žen, které s dětmi zůstávají doma častěji, se v Česku pohybuje kolem 40 procent, průměr Evropské unie je přitom přes 60. Největší boj o školky trval do roku 2013, kdy více než milion rodin mělo potíže získat pro dítě místo. Pak tento problém částečně vyřešil pokles porodnosti. Jenže v obcích, kde se stavělo hodně nových bytů a kam se stěhovaly mladé rodiny, je to stále složité. Jde především o obce v okolí Prahy.
"Stát by se měl ve zřizování nových míst ve školkách daleko víc angažovat i v dnešní době, kdy nejhorší krize silných ročníků pominula, protože garance umístění dětí je zcela klíčová pro návrat matek malých dětí do práce," uvedla ředitelka Gender Studies Helena Skálová.
Novela zákona počítá s přednostním právem na přijetí i u čtyřletých dětí. Platit by měla už od září 2017. O rok později by se do školky měly přednostně dostávat i děti tříleté. Obce tak budou muset všechna tato místa zajistit. "Většina z nich bude mít podle našich průzkumů kapacitu na to, přijmout děti z vlastní obce. Větší města a jejich okolí ale už dneska vidí, že jim místa stačit nebudou," popisuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Na výstavbu školek slíbilo ministerstvo školství peníze ze státního rozpočtu. Další peníze je možné získat z evropských fondů. Podle Münicha z CERGE ale obce musí lépe komunikovat s vládou. "Stát nemůže obcím něco přikázat a rozpočtové řešení nechat na nich," domnívá se Münich. "Je klíčové, aby peníze na mateřské školy obcím poskytl stát," tvrdí Lukl. Dotace z Evropské unie jsou podle něj problematické kvůli přílišnému papírování.
