Praha - Roztržku v koaliční vládě Petra Nečase prohloubilo zjištění, že rozpočet je ve stejně špatném stavu jako před rokem, kdy ho kabinet začal zachraňovat.

O potížích státních financí svědčí rozpočtové dokumenty.

V prosinci 2010 schválila sněmovna plán škrtů, který měl zaručit pokles rozpočtového deficitu na 3,5 procenta HDP v letošním roce a pod tři procenta napřesrok.

V květnu ministerstvo financí ve fiskálním výhledu připustilo, že pokles schodku v příštím roce pojistí zvýšením dolní sazby DPH na 14 procent, i když se s těmito penězi původně počítalo na rozjezd penzijní reformy. 

Očekávaný výnos přes 20 miliard však plánovačům nestačil, a proto Kalousek navrhuje ministrům rozpočtové škrty za dalších dvacet miliard.

Věci veřejné se postavily proti tomu, aby o peníze přišli učitelé, policisté a vojáci a namísto toho navrhly zvýšení některých daní.

Riziko 2012: Deflace

Rozpočtu škodí vedlejší účinky úspor, které mu mají pomoci.

Nečasova vláda začala škrtat v platech státních zaměstnanců ve chvíli, kdy reálně mzdy stagnují i v soukromém sektoru. Český statistický úřad logicky zjistil, že lidé začali šetřit. Stát proto vybírá méně na daních a schodek zůstává na loňské úrovni.

Počátkem roku se nedařilo vybírat DPH ani spotřební daně, a i když se to v dubnu a květnu zlepšilo, sami experti ministerstva financí varují před dalšími výpadky.

„Když vláda drasticky krátí výdaje, snižuje se státní poptávka, a to může být jedním ze zdrojů trvalého poklesu cen, kterému se říká deflace," říká poučka z wikipedie. Deflace dokáže zabránit ekonomickému růstu, a tím jakékoli snaze o ozdravení veřejných financí.

Česku věští deflaci čtvrtletní údaje o ekonomickém výkonu.

Mezi třetím čtvrtletím 2010 a prvním kvartálem roku 2011 stagnují v nominálních cenách na 925 miliardách. Průměrné ceny se ve stejném období zvýšily o procento, ale pouze vinou zdražování energií a potravin, o kterých se rozhoduje na zahraničních trzích.

Minimální dohoda na hazardu

Kalousek v této chvíli navrhuje další škrty. Věci veřejné proklamují, že chtějí uchránit před snižováním platů především učitele. Místo úspor navrhují získat sedm miliard daní z hazardu, která by se měla začít vybírat už v příštím roce.

Nižší výnos DPH chce Kalousek s podporou premiéra Petra Nečase vyrovnat dalším zvýšením sazeb až na 19 procent.

Věci veřejné se obávají, že takové úspory roztočí deflační spirálu. Proto chtějí v dodatku ke koaliční smlouvě zastavit zvyšování sazby DPH na 17,5 procentech. Zároveň doporučují posílit ekonomický růst mimořádnou čtrnáctimiliardovou dotací do stavby dálnic.

Kalousek a Nečas prozatím souhlasili s tím, že se daň z hazardu začne vybírat už v roce 2012.

Riziko 2013: Reformy

V dalším roce chce Kalousek snížit rozpočty ministerstev dokonce o 55 miliard. Touto částkou se mají mimo jiné vyrovnat výdaje, které Česku právě ve zmíněném roce způsobí penzijní reforma.

Její návrh předpokládá, že lidé převedou až 20 miliard ročně ze státního penzijního systému soukromým fondům.

Zároveň proběhne daňová reforma, která podle plánu sníží rozpočtové příjmy o 12 miliard. Odbory přitom upozorňují, že výpadek může být ještě větší.

Reformátoři počítají s tím, že se o dvě procenta z hrubé mzdy sníží zdravotní pojistné, které platí firmy za zaměstnance. O stejná dvě procenta se ale zvýší odvody samotných zaměstnanců.

Podle Kalouska firmy platy zaměstnanců dorovnají a stát tím získá na daních devět miliard. Odborový expert Martin Fassmann však očekává, že se k takovému kroku odhodlá jen minimum zaměstnavatelů.

Věci veřejné se obávají, že úpravy daní sníží příjmy rozpočtu o 25 miliard, a proto Kalouska vyzývají, ať reformu přepracuje.  Přitom navrhují zvýšit sazbu podnikové daně ze zisku ze současných 19 na 20 procent. Stát tím může vydělat až deset miliard ročně.

Kalousek na taková doporučení zatím nereagoval.