Financování stran bude zřejmě hlídat nový úřad

Jakub Novák
11. 8. 2012 19:20
Ministerstvo vnitra se v návrhu kloní spíše k dražší variantě. Přináší méně překážek
Foto: Jan Langer

Praha - I přes jistě chvályhodnou snahu Nečasova kabinetu zprůhlednit financování politických stran, přichází ministerstvo vnitra s návrhem, který se toho chce chopit trochu nešťastným způsobem.

V době celkového zeštíhlování státní správy a deklarované snahy snižovat náklady kde se dá totiž tento návrh počítá s vytvořením nové instituce - "Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí".

A i když se podle Radima Bureše z Transparency International jedná o nejzásadnější změnu, kterou návrh zákona přináší, z důvodové zprávy k návrhu zákona vyplývá, že rozhodně nejde o možnost jedinou - a zejména o možnost nejlevnější.

Nasnadě je tak otázka proč vlastně vytvářet novou instituci, když už tu úřad s podobnými kompetencemi - tedy Nejvyšší kontrolní úřad - existuje?

Kromě personálního zajištění totiž bude nutné najít vhodné prostory a ty dostatečně vybavit a udržovat.

V podmínkách, kdy se začíná uvažovat o slučování některých ministerstev a NKÚ samotný je tlačen k tomu, aby se přemístil do menších a levnějších prostor, působí nový návrh přinejmenším nepatřičně.

Přitom důvodová zpráva k návrhu s možností zřízení samostatné sekce, jež by byla součástí NKÚ, pracuje jako s jednou z možných variant řešení; zároveň však uvádí několik nepříliš uspokojivých vysvětlení toho, proč nakonec návrh zákona počítá se zřízením úřadu nového.

A to i navzdory tomu, že by tento počin vyšel podle předpokládaných nákladů výrazně dráž.

Pro první rok fungování se totiž počítá s částkou 25,5 milionu a v následujících letech potom s ročními náklady ve výši 20,5 milionu.

Oproti tomu druhá varianta by státní kasu přišla asi na osm milionů korun plus náklady spojené s uplatňováním sankcí a ty, které by byly spojené s nutnou restrukturalizací NKÚ.

Konečná cifra by však zřejmě i přesto byla výrazně nižší.

Je to tak jednodušší

Ptáte se tedy, proč se nakonec navrhovatel zákona, ministerstvo vnitra, přiklonil k první a tedy dražší možnosti?

Zřejmě by to totiž bylo mnohem složitější - legislativně a technicky.

Dalším důvodem má být i to, že s variantou "nové sekce NKÚ" by byla - citujeme - "spojena zásadní změna v dosavadní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu jako ústavní instituce, jejímž primárním cílem je kontrola hospodaření s veřejnými rozpočty, naproti tomu kontrola hospodaření stran a hnutí má povahu správního dozoru".

Foto: Ludvík Hradilek

Ve druhém případě by tak byla část pravomocí - konkrétně udělování sankcí - přenesena na finanční úřady.

Pro vznik samostatného správního úřadu se navíc v rámci konzultací vyslovili například členové Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí nebo nevládní Respekt institut, o.p.s., který by vznik speciálně zaměřené sekce v rámci NKÚ upřednostnil až v případě, pokud by zřízení nového úřadu nezískalo politickou podporu.

Konzultace s jednotlivými poslaneckými kluby probíhaly nad verzí počítající se zřízením nového správního úřadu.

O tom, jak plodné tyto konzultace s poslanci byly, lze usuzovat z komentáře, který tvrdí, že "poslanecké kluby všeobecně akceptují nezbytnost změny dosavadní právní úpravy, avšak z jejich jednání nevzešlo jednoznačné zadání."

Co by tedy nová sekce NKÚ nezvládla?

Mezi hlavní kompetence nového úřadu by kromě zveřejňování podrobných zpráv o financování jak samotných stran a hnutí, tak jejich volebních kampaní patřilo též projednávání souvisejících správních deliktů a udělování sankcí (ty by se podle návrhu měly vyšplhat až k částce 600 tisíc korun nebo dvojnásobku hodnoty daru).

Bez souhlasu Úřadu by nebylo možné stranám vyplatit státní příspěvek a v případě vážného porušení pravidel, by tato instituce dávala vládě podnět na pozastavení či zrušení strany.

V rámci nově vzniklého úřadu by mělo působit celkem jedenáct lidí - předseda, místopředseda a devět dalších členů, kteří by měli být ohodnoceni stejně jako jejich protějšky z Nejvyššího kontrolního úřadu.

Na pomoc by měli mít asi pět až deset dalších úředníků. Celkové náklady na jejich mzdy by se měly vyšplhat až k částce necelých 14 milionů korun ročně.

Druhá varianta by si vyžádala personální posílení NKÚ asi o sedm lidí. V tomto případě by však byla část pravomocí, jak už bylo zmíněno, přenesena na finanční úřady.

 

Právě se děje

Další zprávy