Praha - Obklopen historickými prapory a zástavami z dob předválečného Československa vyznamenal prezident Václav Klaus v den výročí republiky 28. října osmadvacet osobností.
Slavnosti ve Vladislavském sále Pražského hradu předcházel už tradičně projev hlavy státu. Tento rok, kdy si Češi připomínají 90 let od vzniku republiky, v něm Václav Klaus akcentoval právě bouřlivou minulost a úsilí o vybudování státu.
A varoval, ať se národ let dřiny nevzdává. Hrozbu pojmenoval jasně: Odevzdávání "našeho" do rukou Bruselu.
"Jsou tomu čtyři roky, co jsme se většinovou demokratickou volbou občanů stali členy Evropské unie a dobrovolně jí předali značnou část své suverenity. Rozhodování o věcech veřejných se nám tím opětovně vzdaluje," řekl prezident. A dodal: "Jsme v situaci, kterou poměrně důvěrně známe: v přesvědčení, že činíme to nejlepší pro náš stát, jeho významných charakteristik se vzdáváme."
- Přečtěte si analýzu: Klaus připomněl národu historii. A varoval před EU
Po projevu propůjčil osobnostem vědeckého, uměleckého, sportovního i duchovního života nejvyšší státní řády a medaile.
Přinášíme vám galerii laureátů, kteří z rukou prezidenta získali státní vyznamenání. Zde se pak můžete podívat, kdo byl oceněn v loňském roce.
| Plukovník Jiří Zenáhlík za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost |
| Plukovník Jiří Zenáhlík (*20.5.1921) patří k hrdinům boje za svobodu proti nacistické i komunistické totalitě. Za druhé světové války se po útěku do Británie účastnil v řadách americké armády invaze do Normandie, bojů na západní frontě a osvobozování Československa. Po únoru 1948 byl donucen opustit z československé armády a v roce 1952 za účast v protikomunistické odbojové organizaci odsouzen na doživotí. Vězněn byl na Pankráci, Leopoldově a v uranových dolech Bytíz. I po propuštění v roce 1964 byl komunistickým režimem trvale perzekvován. |
| Jakub Blacký za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva |
| Jakub Blacký (*10.9.1915) se aktivně účastnil odboje proti nacistické okupaci i proti komunistickému režimu. Po únoru 1948 byl několikrát zatčen a posléze odsouzen za pomoc rodinám obětí komunistické perzekuce. V téže době založil ilegální Křesťanskou demokratickou stranu. V roce 1954 byl za údajnou velezradu odsouzen na 18 let žaláře a deset let vězněn. Přes svůj vysoký věk se stále angažuje v řadě veřejně prospěšných organizací, kterým poskytuje i finanční podporu. Celým svým životem je příkladem nezištné občanské aktivity a lásky k naší zemi i rodnému kraji. |
| Ing. Bohuslav Bubník za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva |
| Ing. Bohuslav Bubník (*22.4.1918) se aktivně zapojil do protinacistického odboje v rámci sokolských odbojových skupin. Poskytoval pomoc parašutistům ze skupiny Anthropoid, kteří v roce 1942 spáchali atentát na Reinharda Heydricha. V souvislosti s ním byl zatčen, ale gestapu se jej nepodařilo zlomit. V odboji působil až do konce války. Zúčastnil se obnovy Sokola v roce 1945, v roce 1968 i po listopadu 1989. Letos se dožil 90 let. |
| Mons. Jan Graubner za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva |
| Mons. Jan Graubner (*29.8.1948) patří k čelným představitelům římskokatolické církve naší země. Jako arcibiskup olomoucký a primas moravský se zasloužil o obnovu církevního života v naší zemi. Ve funkci předsedy České biskupské konference se aktivně angažuje ve veřejném životě, důraz klade především na dialog nad současnými problémy společnosti. Stál u zrodu mnoha vzdělávacích a charitativních organizací a institucí. V letošním roce oslavil arcibiskup Graubner 60. narozeniny. |
| Jaroslav Grosman za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva |
| Jaroslav Grosman (*13.8.1924) aktivně bojoval proti oběma totalitním režimům. Za druhé světové války uprchl do Sovětského svazu a jako příslušník československé zahraniční armády se účastnil bojů o Kyjev a na Dukle, kde byl zraněn. Po únoru 1948 odešel na Západ, odkud se vracel a organizoval útěky dalších odpůrců režimu za hranice. Při přípravě útěku bývalého ministra Dr. Drtiny byl zatčen a odsouzen za velezradu na 20 let nejtěžšího žaláře. Propuštěn byl až v roce 1963 a i poté byl stále sledován státní bezpečností. |
| Ing. Josef Lesák za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva |
| Ing. Josef Lesák (*21.10.1920) bojoval na barikádách v květnovém povstání v roce 1945. Po volbách v roce 1946 se stal nejmladším poslancem nově zvoleného parlamentu. Jako člen Československé strany národně socialistické aktivně vystupoval proti nástupu komunistické totality. 23. února 1948 byl organizátorem protikomunistické demonstrace a pochodu na Hrad s cílem vyzvat prezidenta Beneše, aby nevzdával zápas o naší demokracii. I proto se stal prvním poslancem, kterého komunistický režim uvrhl do vězení. Nucené práce si odpykal v uhelných dolech na Kladně. Dodnes aktivně působí v klubu Milady Horákové. |
| František Wiendl za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva |
| František Wiendl (*31.12.1923) byl aktivním účastníkem domácího protinacistického odboje za druhé světové války. Po únoru 1948 založil na Klatovsku protikomunistickou odbojovou skupinu a pomohl uprchnout za hranice více než třem desítkám osob pronásledovaných režimem. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen na 18 let. Amnestie se dočkal až v roce 1960. Je stále aktivně činný v rámci Konfederace politických vězňů a Sokola. |
| Praporčík Petr Králík za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů |
| Praporčík Petr Králík (*5.3.1979), účastník sedmi zahraničních vojenských misí, prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády ČR v Afghánistánu v srpnu 2007 bojové hrdinství. Po útoku afghánských ozbrojenců zachránil s nasazením vlastního života dva těžce zraněné vojáky britské armády, kteří by bez rychlé zdravotnické pomoci, kterou jim poskytl, přišli o život. |
| Nadporučík Ing. Tomáš Krampla za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů |
| Nadporučík Tomáš Krampla (*21.3.1980) velel v Afghánistánu dne 4. října 2006 vojenské jednotce, která při bojové operaci padla do nepřátelské léčky. Přes vážné zranění dál vedl palbu proti nepříteli, dokázal jednotku přeskupit a přejít do protiútoku. Svým hrdinským činem, rychlým a rozhodným jednáním zabránil ztrátám na životech a zasloužil se o bojový úspěch. |
| Praporčík Zdeněk Lhota za hrdinství v boji a za záchranu lidských životů |
| Praporčík Zdeněk Lhota (*13.1.1978) prokázal jako příslušník 1. kontingentu Armády České republiky v Afghánistánu dne 30. dubna 2008 bojové hrdinství. Poté, co při plnění operačního úkolu najelo vozidlo naší jednotky na nastraženou minu, s nasazením vlastního života se zasloužil o záchranu životů jeho osádky. |
| Profesor Ludvík Armbruster za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství |
| Profesor Ludvík Armbruster (*16.5.1928) je významný vědec a pedagog, který se výrazně zasloužil o znovuobnovení a rozvoj vysokoškolského studia teologie u nás. Krátce po svém vstupu do jezuitského řádu byl roku 1950 zatčen a poté vyhoštěn z republiky jako nežádoucí osoba. Po studiích v západní Evropě působil dlouhá desetiletí jako profesor filosofie na jezuitské universitě v Tokiu. Po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy řeholní provincie v České republice. Řadu let stojí v čele Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Letos se dožil 80 let. |
| Gabriela Beňačková za zásluhy o stát v oblasti umění |
| Gabriela Beňačková (*25.3.1947) je vynikající sopranistka širokého repertoáru, která v Národním divadle i na nejprestižnějších světových operních scénách vytvořila řadu skvělých rolí, které jí a české kultuře přinesly věhlas a uznání doma i v zahraničí. Ocenění zasluhuje i její koncertní tvorba. |
| Adolf Karel Branald, in memoriam za zásluhy o stát v oblasti kultury |
| Adolf Branald (*4.10.1910 - + 28.9.2008) byl významný český prozaik a dramatik, autor historických děl, literatury faktu i dětské literatury. Vydal přes tři desítky knih, spolupracoval s rozhlasem a televizí a některá jeho díla se stala předlohou úspěšných filmů. Za nacistické okupace se aktivně zapojil do odbojové činnosti, po roce 1968 v období normalizace mu bylo zakázáno publikovat. Adolf Branald zemřel před měsícem krátce před svými 98. narozeninami. |
| Pavel Brázda za zásluhy o stát v oblasti umění |
| Pavel Brázda (*21.8.1926) je významný český malíř a výtvarník originálního a nekonvenčního uměleckého projevu i životních postojů, s jehož rozsáhlým celoživotním dílem má veřejnost možnost se seznámit až od 90. let minulého století. Ve své tvorbě nedělal ústupky ani tlakům doby ani módním trendům a pro své postoje nemohl až do roku 1989 oficiálně vystavovat. Dnes se jeho práce setkávají s širokým ohlasem u nás i v zahraničí. |
| Profesor Ivo Hána za zásluhy o stát v oblasti vědy |
| Profesor Ivo Hána (*11.3.1928) je přední český imunolog, významný a uznávaný vědec, jeden ze zakladatelů imunologie jako vědního oboru u nás. Je autorem rozsáhlého vědeckého díla, zasloužilým pedagogem a organizátorem vědeckého života. Jako expert Světové zdravotnické organizace působil v řadě rozvojových zemí. Je držitelem mnoha našich i zahraničních vědeckých ocenění. Profesor Hána se letos dožil 80. let. |
| Karel Havelka za zásluhy o stát v oblasti sportu |
| Karel Havelka (*13.5.1918) patří mezi legendy českého dostihového sportu. Za svoji životní kariéru startoval v 1500 dostizích, z nichž dosáhl 39 vítězství na mezinárodní scéně, 453 vítězství v rovinných a 99 vítězství v překážkových dostizích. Třikrát triumfoval ve Velké ceně národů a jako jediný u nás je nositelem titulu Mezinárodní mistr jezdec. Přestože letos oslavil 90. narozeniny, stále předává své bohaté zkušenosti mladé sportovní generaci. |
| Profesor Oldřich Jirsák za zásluhy o stát v oblasti vědy |
| Profesor Oldřich Jirsák (*22.7.1947) je vynikající osobnost našich technických věd, profesor Vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Jeho oborem je výzkum vláken a netkaných textilií, v němž dosáhl světové proslulosti. Jeho týmu se podařilo vyvinout unikátní technický postup výroby nanovláken, který průlomovým způsobem otevírá nové možnosti využití těchto materiálů v řadě průmyslových a medicínských oborů. Kromě toho je autorem několika desítek dalších patentovaných vynálezů. |
| Profesor Karel Kaplan za zásluhy o stát v oblasti vědy |
| Profesor Karel Kaplan (*28.8.1928) je přední český historik, který se zabývá dějinami komunistického Československa. Od 60. let se věnoval tématu politických procesů a represí páchaných komunistickým režimem. Za aktivní veřejnou účast v Pražském jaru byl v období normalizace zatčen a perzekvován. V roce 1976 odešel do emigrace, kde svou vědeckou aktivitou i spoluprací se Svobodnou Evropou, BBC, Hlasem Ameriky a dalšími institucemi pomáhal odhalovat podstatu komunismu. Je autorem desítek knih a studií, které významně přispěly k poznání mechanismu totalitní moci a jejích zločinů. Letos oslavil 80. narozeniny. |
| Marta Kottová za zásluhy o stát v oblasti výchovy |
| Marta Kottová (*22.2.1929) patří k obětem nacistické genocidy židů. Přežila věznění v koncentračních táborech Terezín i Osvětim, kam byla jako dítě transportována nacisty k likvidaci. Tuto svou tragickou zkušenost se dlouhodobě snaží předávat současným generacím, především mládeži. Je místopředsedkyní historické skupiny Osvětim. Navštěvuje školy, vzpomínkové akce a všestranně se angažuje pro to, aby memento holocaustu nikdy nevymizelo z naší paměti. |
| Profesor Václav Pačes za zásluhy o stát v oblasti vědy |
| Profesor Václav Pačes (*2.2.1942) je významným představitelem české vědy a organizátorem vědeckého života u nás. Jeho oborem je molekulární genetika a genové inženýrství, kde patří mezi světově uznávané osobnosti. Jeho rozsáhlé vědecké dílo si získalo ohlas a ocenění u nás i v zahraničí, kde působil na řadě prestižních vědeckých pracovišť. Od roku 2005 stojí v čele české Akademie věd, k jejímuž rozvoji a transformaci výrazně přispěl. |
| Antonín Panenka za zásluhy o stát v oblasti sportu |
| Antonín Panenka (*2.12.1948) patří k legendám naší kopané. Patřil k nejlepším hráčům naší ligy, reprezentace i Evropy. Je nezapomenutelnou osobností mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976, kde naše mužstvo zvítězilo. Jeho rozhodující penalta ve finálovém utkání s Německem vstoupila do dějin kopané. V prosinci letošního roku oslaví Antonín Panenka 60. narozeniny. |
| Jindřiška Pavlicová za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství |
| Jindřiška Pavlicová (*30.9.1943) celý svůj profesní život pracovala jako zdravotní sestra. Řadu let působila ve vedení sesterské profesní organizace, v letech 1991-2001 zastávala funkci Hlavní sestry Ministerstva zdravotnictví. Významně se zasloužila o rozvoj profesního vzdělávání středního zdravotnického personálu, je autorkou učebnic a koncepcí rozvoje v tomto oboru. |
| Profesor Josef Petráň za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství |
| Profesor Josef Petráň (*23.8.1930) je jedním z nejvýznamnějších českých historiků. Jeho rozsáhlé vědecké dílo, soustřeďující se především na české dějiny 17. a 18. století, je oceňováno u nás i v zahraničí. Jako vysokoškolský pedagog vychoval několik generací českých historiků. Jeho celoživotní profesní dráha je spojena s Karlovou univerzitou, jejímž byl v letech 1990-94 prorektorem. |
| Ing. Jan Petrof za zásluhy o stát v oblasti hospodářské |
| Ing. Jan Petrof (*10.5.1940) je český podnikatel, pokračovatel díla svých předků, kteří se u nás i ve světě v minulosti proslavili výrobou klavírů stejnojmenné značky. Podařilo se mu v privatizaci v roce 1997 získat zpět minulým režimem znárodněnou rodinnou firmu a postupně ji vrátit na pozici největšího evropského výrobce klavírů. Jeho úspěšná snaha obnovit slávu tradiční české výroby a značky si zasluhuje ocenění. |
| Ing. Josef Podzimek za zásluhy o stát v oblasti hospodářské |
| Ing. Josef Podzimek (*28.5.1937) je úspěšný český stavař a podnikatel. Celý svůj profesní život zasvětil stavební výrobě. V roce 1994 převzal v restituci rodinnou stavební firmu v Třešti, která je nejstarší existující stavební firmou v naší zemi. Jeho firma dnes úspěšně působí v oblasti stavebnictví, strojírenství, dřevovýroby a obchodu. Josef Podzimek je příkladem moderního podnikatele, jehož aktivity vyrůstají z hluboké české průmyslové tradice a úspěšně ji rozvíjejí v oblasti podnikání i ve veřejně prospěšných aktivitách. |
| Profesor Břetislav Pojar za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
| Profesor Břetislav Pojar (*7.10.1923) je slavný český scenárista, režisér a výtvarník animovaného filmu. Jako animátor stál v roce 1946 u zrodu proslulého studia Bratři v triku a čtyřicet let působil jako animátor a režisér Studia Jiřího Trnky. Jeho rozsáhlé filmové dílo si získalo srdce generací dětských i dospělých diváků a dosáhlo nejprestižnějších mezinárodních uměleckých ocenění. Jako pedagog profesor Pojar dodnes předává své zkušenosti nastupující generaci filmových umělců. |
| Akademický malíř Jaroslav Šerých za zásluhy o stát v oblasti umění |
| Jaroslav Šerých (*27.2.1928) je výraznou osobností české malby a grafiky. Je autorem rozsáhlého všestranného výtvarného díla. Vyniká v oboru užité grafiky, především knižní ilustrace. Vystavoval u nás i v zahraničí na několika desítkách samostatných a více než dvou stech kolektivních výstav. Jeho práce získaly řadu uměleckých ocenění a jsou zastoupeny v předních galeriích v České republice i ve světě. Letos oslavil 80. narozeniny. |
| Profesorka Alena Šrámková za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění |
| Profesorka Alena Šrámková (*20.6.1929) je uznávanou českou architektkou. Od 60. let zpracovala desítky studií a realizovala řadu významných projektů, které získaly ocenění v architektonických soutěžích a výrazně ovlivnily formování názorů na moderní architekturu u několika generací. Za svou tvorbu získala naše nejprestižnější umělecká ocenění ve svém oboru. Od 90. let působí jako profesorka na Fakultě architektury ČVUT. |
