Praha - "Kdybych je v tu chvíli měla po ruce, tak se neznám," popisuje Markéta s odstupem několika let, jak jí bylo, když jí zloději vykradli byt. Podobně se asi cití většina lidí, když svůj domov najde prázdný a zdevastovaný.
Většinou se na nepříjemný zážitek snaží co nejrychleji zapomenout. Markéta se ale rozhodla, že o něm bude znovu mluvit. A to nejenom s dalšími oběťmi trestných činů, ale i se zločinci, kteří podobnou nebo i mnohem horší bolest způsobili jiným.
V sedmi evropských zemích se totiž rozbíhá program Building Bridges (Budování mostů), který svede do jedné místnosti ve věznici skupiny obětí a pachatelů. Pod vedením dvou proškolených prostředníků, takzvaných facilitátorů, si dobrovolníci budou povídat o tom, co zažili. Jde o pilotní projekt, který v této podobě ještě nikde neběžel.
Podílí se na něm národní pobočky Mezinárodního vězeňského společenství a dotuje ho Evropská unie. Ředitelka české odnože Gabriela Kabátová bude jednou z facilitátorek.
Všichni mají zaručenou naprostou anonymitu, proto oběti i v tomto textu vystupují pod změněnými jmény.
Pěti až šesti obětem, které zažily krádeže, vloupání, týrání nebo znásilnění, by každotýdenní setkání mělo pomoct nastartovat proces uzdravení. A u stejně velké skupiny zločinců organizátoři doufají ve snížení recidivy. Dalšího zločinu se totiž po propuštění na svobodu dopustí sedm vězňů z deseti.
"Věřím tomu, že když se pachatelé setkají s konkrétním člověkem, kterému byl vykradený dům, a zjistí, že tam nemůže spát a v noci se budí hrůzou nebo že pojišťovna mu sice něco zaplatila, ale že přišel o náhrdelník po babičce, který dostal k narození prvního dítěte, tak pro ně další trestná činnost bude minimálně těžší," vysvětluje druhá z facilitátorek Lucie Albrechtová.
Vystudovaná právnička popisuje, že vězni často své činy bagatelizují nebo z nich dokonce viní oběť. "Pachatel si řekne, že si za to stejně mohla sama. Je to zbohatlík, stejně si ty peníze někde nakradl, takže si zasloužil, že jsem mu vykradl barák,“ popisuje Albrechtová. Doba za mřížemi, kterou řada odsouzených vnímá jako příkoří, je tak nenapraví a spíš je vtáhne do kolotoče recidivy.
"Zní to paradoxně, ale abychom neměli oběti, je potřeba pomáhat pachatelům. Ta pomoc nespočívá v tom, že je někdo bude omlouvat, ale v tom, že je naučí přijímat odpovědnost a zároveň jim dá naději, že svůj život můžou změnit," podotýká Albrechtová.
Vztek není na škodu
Markéta přiznává, že nedovede odhadnout, jak by na reagovala, kdyby někdo z vězňů utrpení obětí zlehčoval. "Jsem docela impulsivní, tak se trošku bojím toho, aby mě tam nějaký názor, který je úplně mimo, nevytočil," říká před setkáními.
Podle Lucie Albrechtové však ani vztek nebude na škodu. "Je dobře, že tě to vytočí. Je to příležitost mu vysvětlit, proč to, co říká, je nesmysl," ujišťuje Markétu a dodává, že facilitátoři vědí, jak emoce využít ku prospěchu obou stran.
Lucie Albrechtová také zdůrazňuje, že ač se na setkání bude mluvit o odpuštění nebo smíření, rozhodně nikdo od obětí nečeká, že na posledním pátém setkání hromadně pochopí vězně nebo dokonce odpustí těm, kteří jim v minulosti ublížili.
"Není to tak, že bychom řekli, na tomhle setkání se přiznáte, na tomhle si odpustíme. Je úplně v pořádku, když nám oběti řeknou, odpuštění je něco, čeho nejsem schopen, nechci to udělat, protože nevím, proč bych měl. Pachatel si třeba aspoň uvědomí tu bolest, kterou způsobil," dodává Albrechtová.
Data o dopadech podobných setkání chybí
Praxe setkávání obětí se zločinci, kteří ublížili jim samým nebo někomu jinému, je relativně mladá. Proto zatím neexistuje dostatek dat, která by ukazovala, jak konfrontace na obě skupiny působí.
Před tím varuje i policejní a soudní psycholožka Ludmila Čírtková. "Všichni představitelé viktimologie (nauky o obětech - pozn. red.) zdůrazňují, že eventuální přínos může být velmi problematický. Chybí studie, které by odpovídaly na otázku, u kterých obětí takovéto aktivity mají smysl."
Ani přínos v podobě snižování recidivy pachatelů zatím nebyl spolehlivě doložen. "To je velká hypotéza, která ještě nebyla potvrzena. Pachatele nelze házet do jednoho pytle," varuje psycholožka.
Nová data by však měl nabídnout právě projekt Building Bridges. Oběti před startem cyklu sezení i po něm vyplní dotazníky, které budou zjišťovat jejich duševní pohodu a proměnu vztahu k pachateli, který jim ublížil.
U vězňů se zase bude zkoumat, zda se například změnil jejich názor na zločin coby způsob obživy. Odpovědi vyhodnotí univerzita v britském Hull a vídeňské výzkumné středisko Makam.
"Určitě je dobře, že se projekt vyzkouší. Věřím, že vědecký doprovod bude dobrý a dobře zmapuje rizika i přednosti," dodává Čírtková. Building Bridges navazuje na podobné projekty křesťanského Mezinárodního vězeňského společenství, které už určité pozitivní dopady pozoruje.
Oběť nebude nástrojem nápravy hříšníka
Podle Čírtkové je podstatné, aby obě strany šly do projektu dobrovolně a se správnou motivací. "Pachatelé, kteří jsou ve výkonu trestu, často uvítají jakékoli zpestření. Motivace tedy nemusí být směrem k nápravě," upozorňuje. U obětí zase hrozí, že by na sebe mohly vzít roli napravovače hříšníka.
"My nechceme oběti manipulovat do toho, aby plnily nějakou společnosti užitečnou roli," ujišťuje však Lucie Albrechtová. "Neříkáme: výborně, stal ses obětí, tak pojď, společně napravíme pachatele. Těm, kteří mají altruistické sklony, se snažíme vysvětlit, že na sebe takový úkol nemají brát."
Školit vězně rozhodně neplánuje ani Žofie, kterou před deseti lety týral manžel. "Mně se na tom projektu líbí, že my oběti do toho nejdeme proto, abychom někoho zachraňovaly, my tam jdeme zachránit sebe. Já jsem si myslela, že už nic nepotřebuju, ale na první schůzce s ostatními oběťmi jsem pochopila, že ano,“ říká a vítá i to, že ji nikdo nenutí zůstat v projektu až do konce. "Pokud bych viděla, že to nezvládám, že mi to ubližuje nebo přesahuje moje možnosti, tak tam prostě chodit nebudu."
Termíny setkání se teprve rýsují. Projekt byl sice schválený už v době, kdy v čele ministerstva spravedlnosti stála Helena Válková. Generální ředitelství Vězeňské služby ale teprve v pátek přidělilo organizátorům věznici ve Vinařicích.
