Praha - Ve vládní koalici se vede spor o zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. To navrhuje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) v rámci boje proti suchu a lepšího hospodaření s vodou.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale v pondělí v tiskové zprávě napsal, že sociální demokraté nebudou hlasovat pro kroky, které by vedly ke zdražení vody pro domácnosti. Boj se suchem by podle Sobotky neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen.
Postoj ČSSD vnímá Brabec v souvislosti s blížícími se volbami. V rozhovoru pro ČT 24 uvedl, že v připomínkovém řízení úřad vlády nic nenamítal.
Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka naopak v pondělí zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.
Dopad 18 korun ročně
Proti návrhu novely ministerstva životního prostředí se nedávno postavily také Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK). Podle SOVAK by mohlo v krajním případě některým odběratelům vodné a stočné stoupnout až o 21 korun za metr krychlový. Letos Češi platí v průměru 83 korun za metr krychlový. Takto dramatický nárůst Brabec odmítá, uvedl, že navýšení nesmí být sociálně neúnosné. Vyjádření SOVAK považuje za lobbistický tlak.
Zvýšení poplatků za podzemní vodu je podle ministra úkolem z vládní koncepce lepšího hospodaření s vodou. Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 představil na jaře, jde podle něj o kompromis, původně uvažoval o čtyřnásobném navýšení.
"Počítali jsme, že průměrný dopad na obyvatele by měl být 18 korun ročně. Na čtyřčlennou rodinu by to mělo být kolem 70 korun ročně," uvedl. Nyní činí poplatek dvě koruny za metr krychlový vody na pití a tři koruny za metr krychlový na jiné použití. Zdražovat by se mělo od příštího roku.
Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP).
"Boj se suchem nesmí být záminka pro bezdůvodné plošné zvyšování nákladů domácností, které odebírají vodu z veřejných vodovodních sítí a nemohou ovlivnit, zda je v důsledku místních podmínek získávána více z povrchových či podzemních zdrojů," uvedl Sobotka. "Nemůžeme souhlasit s tím, že by lidé měli platit za vodu vyšší poplatky, a to jen proto, že v důsledku jejího neustálého zdražování dochází k omezování její spotřeby, a tím i příjmů SFŽP," dodal.
Brabec je o předloze připraven diskutovat a je ochotný od zvýšení poplatku ustoupit. V tom případě je ale podle něj třeba začít se bavit o jiných způsobech financování vodní infrastruktury. "To nejsou peníze do státní pokladny, SFŽP je ihned investuje," uvedl. Souhlasí, že voda je drahá, to ale podle něj způsobila nepovedená privatizace.
Tažení proti suchu za 28 miliard
Ministr Jurečka zároveň v pondělí představil nový dotační program ministerstva zemědělství na budování závlah. Plánuje v něm přerozdělit 1,6 miliardy korun. Celkově má do roku 2022 na boj se suchem stát připraveno 28 miliard korun. Kromě budování závlah by měly pomoci k zadržení vody v krajině peníze na stavbu a obnovu rybníků. Stát v tomto dotačním programu chce přerozdělit 1,25 miliardy korun.
Pomoci by měla i nová vodní díla, nyní se dostavuje nebo připravuje šest nádrží. Čtyři nové vodní nádrže by měly vzniknout v Pěčíně v Královéhradeckém kraji, Vlachovicích ve Zlínském kraji a Senomatech a Šanově ve středních Čechách. U posledních dvou se dělají projektové práce, o jejich stavbě ještě vláda nerozhodla. V srpnu by měla vláda rozhodnout, zda bude stavba Skalička suchým poldrem, nebo stálou nádrží. A dokončují se práce v lokalitě Nových Heřminov.
V boji se suchem by měly pomoci i pozemkové úpravy, od roku 2014 jich stát dokončil přibližně 400, rozpracovaných je jich 500. "Mimo jiné jsme realizovali například protierozní opatření o celkové ploše přesahující 700 hektarů nebo ekologická opatření na více než dvojnásobné ploše," řekl ministr.
Jurečka již dříve kritizoval, že v posledních 20 letech se v Česku investovalo hlavně do protipovodňových opatření a riziko dlouhodobého sucha se přehlíželo.
