V Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) to stále vře. Přitom se dění v této typicky porevoluční, antitotalitní instituci nápadně podobá dění v politice. Není divu. Tichý český převrat, nenápadný posun k autoritářskému systému, začal tím, že levice brutálně převzala moc v ÚSTR a vyházela část nepohodlných zaměstnanců.
Teď ústav řídí Pavla Foglová (prosazená Petruškou Šustrovou). Její angažmá připomíná roli Jiřího Rusnoka, Zemanova premiéra bez důvěry. Foglová měla být také „přechodné opatření", překlenutí mezery, ale ta mezera se prodlužuje, stejně jako se prodloužilo angažmá Rusnoka a jeho vládních zemanovců.
Poslední události v ÚSTR? Nová Vědecká rada ústavu (VR) od pondělí rozjíždí něco, co připomíná prověrky v Československu po roce 1968. Ze dvou důvodů to nepřekvapí. Za prvé: z patnácti členů VR je třetina, tedy pět, bývalých členů KSČ. Bývalých komunistů. Za druhé: smysl nově ustavené VR je zřejmě tento - pomoci Pavle Foglové změnit ÚSTR tak, že v něm nezůstane kámen na kameni.
Že se z původně antitotalitárního ústavu stane institucí, která bude buď podporovat myšlenky typu: minulý, komunistický režim nebyl totalitní, nebo instituci dovede k zániku. To by si přála kupříkladu KSČM, ale samozřejmě i značná část ČSSD, která komunisty potřebuje k vládnutí.
Radní vzor Lenin
Na svém prvním, ustavujícím jednání Vědecká rada ÚSTR řekla, co bude dělat. Rozhodla to za přítomnosti ředitelky Foglové a dalších členů vedení ÚSTR.
Jak se píše v zápisu z ustavujícího jednání, kompetence VR jsou široké: „měla by se vyjadřovat ke všem odborným otázkám ÚSTR včetně vzdělávacích či popularizačních programů; vynechávají se pouze otázky rozpočtové a personální (s výjimkou názoru na kvalifikaci pracovníků)". Tady už narážíme na ony „prověrkové komise". Vědecká rada bude provádět velkou a malou evaluaci (česky ohodnocení nebo také známkování).
Velká evaluace je zřejmě obrácení dosavadního smyslu ÚSTR, tedy instituce, která má bránit novému nástupu totality - ať už nějaké levé, bolševické, nebo pravé, fašistické. Na evaluaci byla na jednání založena tříčlenná skupina.
Založena byla Skupina pro odborný výzkum. Složení: Vojtěch Vlček, Karel Vodička, Petr Pithart, Jan Rataj.
Všimněme si posledního „evaluátora". Doc. dr. Jan Rataj, CSc. působil v letech 1981-1990 v Ústavu marxismu-leninismu UK v Praze. Učil dějiny KSČ a mezinárodního dělnického hnutí. Svou kandidátskou disertační práci nazval Československá strana lidová v letech 1925-1929. K ideologii a politice českého katolicismu v období vlády „panské koalice" (1983). V práci byl veden Leninovými myšlenkami „třídní úloze náboženství a klerikalismu v epoše imperialismu".
Metodologickým vodítkem a pramenem mu byly Spisy Klementa Gottwalda. Gottwald Rataje silně oslovoval.
V roce 1983 publikoval vědeckou historickou studii (zřejmě proto je teď ve Vědecké radě ÚSTR) Význam nástupu revolučního jádra KSČ v čele s Klementem Gottwaldem pro boj proti českému politickému katolicismu. Publikováno ve sborníku Odkaz Klementa Gottwalda. V roce 1990 byl Rataj propuštěn z Univerzity Karlovy. O pět let později ho znovu přijali. Nyní se skví ve Vědecké radě ÚSTR.
Skupina pro odborný výzkum si jako jednoho z prvních zve na „evaluaci" Františka Čuňase Stárka. Bude muset bývalé komunisty (Rataj, Pithart) přesvědčit, že má na to, aby vůbec v ÚSTR dělal. Jeho chybou zjevně je, že nikdy nebyl v komunistické straně a že byl jedním z nejvýraznějších mužů v českém undergroundu.
Hodnocen bude zřejmě jeho projekt o undergroundu, který je mimochodem fascinující, mimořádně rozsáhlý a zaměřený mimo jiné na děti ve školách. V době, kdy Rataj psal o zlých klerikálech, Čuňas seděl v base za šíření Vokna.
Návrat bolševiků v plné polní
Je to absurdní, ještě před rokem nepředstavitelný stav. Cítíte tu symboliku? Jak se staří komunisté vracejí, opět silní, opět ve formě, ve funkcích? Jak masírují mladé lidi a „učí je", že tu nikdy žádná totalita nebyla? Podobní lidé se shlukují kolem Miloše Zemana. Sedí ve vládě.
Vidíme zde typický střet, přesně to, oč jde v ÚSTR od letošního 4. dubna, kdy byla ředitelkou jmenována Pavla Foglová. Na jedné straně „akademici" (Jan Rataj je akademik). A s nimi několik exdisidentů (Pithart, Prečan), kteří nikdy zřejmě nepřestanou bránit „svůj" minulý režim. Lidé s tituly. Proti nim Čuňas.
Před revolucí „androš", který neuvěřitelně statečně a aktivně vzdoroval totalitě. Svého druhu hrdina, který si to odskákal v bolševických kriminálech. O undergroundu ví tolik a má tam tolik kontaktů, že ho nikdy žádný Doc. dr.Rataj, CSc. nepřekoná. I kdyby se ubádal k smrti. Ono není divu, Gottwald s Leninem toho o českém undergroundu moc nevěděli.
Na „evaluaci", tedy na prověrkové komise, ostře reaguje dopis Nezávislé odborové organizace ÚSTR (NOO; předsedkyní je Hana Kmetíková, místopředsedové jsou Adéla Musilová a Miroslav Vodrážka.) V otevřeném dopise NOO stojí, že podle zákona o ústavu (č. 181/2007 Sb.) je Vědecké rada definována jako „odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu".
Tedy „není definován jako orgán, který bude přímo komisionálně hodnotit, například z personálního hlediska, kvalifikaci jednotlivých odborných badatelů nebo dokonce posuzovat problematiku IT a digitalizace."
Jenže ono je jasné, jak to ředitelka Foglová myslí. Ustavila si zcela jinak naladěnou Vědeckou radu, než byla ta předchozí. Potřebuje se zbavit mnoha lidí v ústavu. Smysl celé transakce, kdy byl (zřejmě nezákonně) odvolán bývalý ředitel Daniel Herman a ustavena „přechodně" Foglová, známe: ÚSTR zcela změnit a zcela ovládnout. Zbavit ho antitotalitárního zaměření. Vyhnat maximum starých, neposlušných zaměstnanců. Nabrat jiné, prověřené (dnes rozuměj evaluované).
Narudlý pohled na minulost
Odbory v otevřeném dopise píší: „Vytvoření pracovní skupiny, ve které většina členů Vědecké rady má „vazby na KSČ" (jako například doc. dr. Jan Rataj, CSc., bývalý vědecký pracovník Ústavu marxismu-leninismu UK v Praze, vyučující dějinám KSČ a mezinárodnímu dělnickému hnutí), a kteří by měli posuzovat například dokumentační a badatelskou činnost bývalého politického vězně Františka Stárka, je dokladem otevřeného politického kádrování práce zaměstnanců Ústavu."
Abychom rozuměli, oč se v ÚSTR hraje: o pohled na naši minulost. Se sílící levicí a s postupným návratem komunistů k moci nezanedbatelně sílí i dosti šílená snaha tvrdit, že socialismus nebyl až tak špatný. Měl své pozitivní stránky, nešlo o totalitu. Proč? Lidé třeba mohli prchat na chaty a na zahrádky. Moc se nepopravovalo. Atd.
Odtud plyne, že to komunisti mohli myslet dobře, i když neexistovala svoboda slova a pohybu. Když se za názory chodilo sedět. Bylo přece „zadarmo" zdravotnictví. Dnes je tedy možné s komunisty spolupracovat. Dokonce, jak vidíme v ÚSTR, je možné, aby kádrovali disidenty.
Jenomže okupace ÚSTR nevyšla tak, jak se čekalo. Mimo jiné proto, že nebyla dobře připravena. Nejsou peníze. Na výměnu lidí v ústavu je třeba hodně peněz (platí se odstupné, lidi nelze vyhodit z hodiny na hodinu, propouštění má pravidla).
Foglová si nabrala svoje lidi v době, kdy ještě neodešli vyhození. Takže platila dvakrát a chybějí jí miliony.Žádala ministerstvo financí (MF) o navýšení peněz na mzdy o 3 375 000 korun na úkor ostatních běžných výdajů.
MF to zamítlo, neboť se vláda v roce 2010 zavázala po tři roky nezvyšovat peníze na mzdy. Podle informací z ústavu si Foglová vyjednala schůzku s premiérem Rusnokem. Poté jí financové zhruba poloviční částku přesunout údajně povolí.
ÚSTR je bojiště
Ústav je v zoufalém stavu. Na Daniela Hermana bylo podáno trestní oznámení za údajně nezákonné nakládání s finančními prostředky (týká se odměn, které dal na začátku roku). Exředitel sám podal tři žaloby na ústav. Jedna se týká radního Michala Uhla.
Podle zákona se nesměl stát radním v době, kdy byl členem Strany zelených. Další žaloba se týká odvolání Hermana: byl Radou ÚSTR zvolen ředitelem na pět let, ale svoje funkční období nemohl dokončit, ačkoliv se nedopustil ničeho protizákonného. A třetí žaloba: Herman se domáhá neplatnosti výpovědi z ÚSTR, protože nebyla vůbec projednána s odbory. Minimálně zde má Herman velkou šanci vyhrát.
S ústavem se soudí i další exzaměstnanci, kupříkladu bývalý 1. Náměstek Hermana Eduard Stehlík a jiní. Pro instituci je to smrtící, ale to zřejmě Radě ÚSTR nevadí.
Kdy bude nový ředitel? Pavla Foglová měla „vládnout" jen rok, do dubna 2014. Mezitím měl být vybrán stálý ředitel. Podle některých vyjádření (radní Uhl pro ČT 24 2. července) by měl být nalezen zhruba v dubnu příštího roku, ale Foglová by ústav řídila ještě zhruba dalšího půl roku.
Dál pokračuje umanutá snaha převést digitalizaci (ze zákona spadá pod ÚSTR) do Archivu bezpečnostních složek. To by se týkalo zhruba třetiny zaměstnanců a zřejmě by to mimo jiné umožnilo zbavit se dalších nepohodlných osob. Těch žen a mužů, kteří si nemyslí, že minulý režim nebyla totalita.
ÚSTR je katastrofálně rozhozený, je to bojiště. Kde se dost možná bojuje o naši budoucnost. Ústav dnes připomíná „přechodnou vládu" Jiřího Rusnoka. Ocitl se v mezeře, v níž však má být přeměněn k obrazu komunistům přátelskému. Nejsymboličtější akt? Rataj bude kádrovat Čuňase. Gottwaldovec bude kádrovat disent.
