Na podporu bydlení šlo 60 miliard, problém sociálního vyloučení se však prohluboval, zjistil NKÚ

ČTK ČTK
19. 3. 2018 8:26
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vyplatilo v letech 2012 až 2016 na podporu bydlení skoro 60 miliard korun, problém sociálního vyloučení se však prohluboval. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontrola odhalila jak nedostatky v systému podpory bydlení, tak v nastavení jednotlivých nástrojů. Dopady těchto nástrojů navíc MPSV nevyhodnocovalo, zjistil NKÚ. Informoval o tom mluvčí úřadu Václav Kešner. Kontrolovanými subjekty byly vedle ministerstva Úřad práce a Úřad vlády.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na podporu bydlení nízkopříjmových či jinak ohrožených skupin obyvatel v letech 2012 až 2017. Konkrétně prověřil sociální práci, sociální služby, příspěvek a doplatek na bydlení a podporu lokalit při řešení sociálního vyloučení.

Podpora v oblasti bydlení zahrnuje množství nástrojů, které má v kompetenci řada subjektů státní správy i samosprávy. Podle NKÚ působí pomoc ze strany jednotlivých subjektů často izolovaně a bez vzájemné provázanosti. "Ne vždy jsou provázány i ty nástroje, které spadají pod jeden resort, v tomto případě MPSV," uvedl NKÚ.

Množství vyplacených peněz rostlo, v roce 2012 MPSV rozdělilo více než osm miliard korun, v roce 2016 to bylo přibližně 13,7 miliardy korun. "I přes takto velký objem peněz vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit," uvedl NKÚ. Podotkl, že v roce 2006 existovalo v Česku 310 těchto lokalit, ve kterých žilo 80 tisíc lidí, v roce 2015 šlo už o více než 600 sociálně vyloučených lokalit se 115 tisíci obyvateli.

Nástroji, skrze které MPSV rozdělilo většinu peněz na podporu bydlení, jsou příspěvek a doplatek na bydlení. "Tyto podpory snižují množství lidí ohrožených chudobou, příčinu problému řešit nepomáhají," odhalila kontrola. Z ní vyplynulo, že ani jedna z těchto dávek příjemce nemotivuje - osoba bez příjmů dostává více než osoba s určitými příjmy, zároveň příspěvek a doplatek na bydlení stát vyplácí po neomezenou dobu. Ukázalo se také, že stále existují možnosti, jak v rámci této pomoci čerpat více peněz, než na kolik by měl mít příjemce skutečně nárok, uvedl NKÚ.

Dalším nástrojem, který má pomoci řešit bytovou nouzi občanů, je sociální práce. Pro sociální pracovníky úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů nejsou podle kontroly jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon o sociálních pracovnících nebyl dosud přijat.

Na podporu sociální práce MPSV v letech 2015 a 2016 rozdělilo krajům a obcím i účelové dotace 550 milionů korun, a to hlavně proto, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků. Množství pracovníků se ale nezvýšilo, stále jich bylo zhruba 1500, což není ani třetina z optimálního počtu. Na podporu sociálních služeb MPSV v letech 2012 až 2016 vyplatilo 4,3 mld Kč. Dopad dotací resort nevyhodnocoval, uvedl NKÚ.

Kontroloři se zaměřili i na Agenturu pro sociální začleňování, která je vládním nástrojem. Obcím pomáhá poradenstvím. "Přestože má agentura působit v rámci sociálního začleňování včetně bydlení, nedisponuje pravomocemi a kompetencemi. Spolupráce s ní je dobrovolná, zájem lokalit o spolupráci od roku 2012 postupně klesá," zjistil NKÚ.

 

Právě se děje

Další zprávy