Už jste měl možnost – třeba i neoficiálně – jednat s některými pravicovými subjekty o podmínkách spolupráce v jednom volebním bloku?
Nic takového. Přednesl jsem projev na konferenci. Byl velmi vstřícně přijat předsedou ODS, tak předpokládám, že o tom začneme mluvit. Je potřeba počítat s velmi bolestivými programovými i personálními kompromisy. Pochopitelně i projednávání uvnitř každého z těch subjektů, které by potenciálně měly spolupracovat, by bylo relativně velmi obtížné. Nicméně situace je tak vážná, že minimálně za pokus ta myšlenka stojí.
Bolestivé kompromisy? Máte na mysli někoho konkrétního?
Měl jsem na mysli například různý vztah nás a ODS k Evropské unii a ke společné měně euru. Tady by se kompromis hledal velmi těžko, ale je možné o něm mluvit. Pro někoho může být nepřekonatelnou překážkou ta či ona osoba. Vy už byste chtěla vědět, s kým jsem mluvil a jak to dopadlo?
Jistě.
S nikým jsem nemluvil. Nijak to nedopadlo. Vznesl jsem akademickou úvahu, na kterou jsem přímo na místě dostal relativně vstřícnou odpověď pana předsedy Fialy a velmi nevstřícnou odpověď pana předsedy Bělobrádka. Obojí je legitimní.
Otázka je jednoduchá. Chceme, aby konzervativní ideje vyhrály volby? Pokud to chceme, tak asi nic jiného než se spojit nezbývá. Pokud to nechceme, je nám to jedno a chceme se pak jenom podílet na vládě s vítězem voleb, který určitě nezastává konzervativní ideje – dokonce možná vůbec žádné ideje – pak se spojit nechceme.
V jednom momentě konference pan Bělobrádek řekl, že byste mohl vadit lidovcům a voličům KDU-ČSL. Může být jedním z bolestivých kompromisů i to, že byste vy sám nekandidoval? Je to reálná úvaha?
Za předpokladu takto významného projektu, kdy by konzervativní ideje měly ve volbách skutečně zvítězit, je reálná úplně každá úvaha.
I to, že byste sám nekandidoval?
Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval, protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám.
Vy jste v poslední době změnil názor na sbližování s ODS?
Jde o spojení do jednoho volebního bloku a je to výsledek pragmatické úvahy. Zdá se mi, že jediná možnost, jak zajistit, aby pravice vyhrála volby, je spojení do jednoho volebního bloku.
Opozice vytýká hnutí ANO určitou programovou vyprázdněnost. Pokud by pravicový volební blok vyjednával bolestivý programový kompromis, nehrozí, že by tento výsledný program byl vágní, prázdný a nekonkrétní?
Něco jiného jsou programové kompromisy, které by byly samozřejmě veliké, něco jiného je hodnotové ukotvení. Konzervativci mají své ideové hodnotové ukotvení a program je instrument, jak se potýkat s každodenními problémy v rámci hodnotového ukotvení.
Nevytýkám hnutí ANO programovou vyprázdněnost, nikomu nic nevytýkám, jenom tvrdím, že hnutí ANO nemá vůbec žádné hodnotové ukotvení. Myšlenka spojené pravice, která zvítězí ve volbách, je natolik silná, že to za pokus stojí. Možná bychom během jednání dospěli k výsledku, že to prostě není možné, ale když to nezkusíme, tak to nezjistíme.
Není to projev tápání pravice, která si neumí poradit s hnutím ANO? Není to projev zoufalství?
Nejde o to porazit jen ANO, ale zrovna tak sociální demokracii a komunisty. Podíváme-li se na současný stav, tak si asi nemůžeme myslet, že jakýkoli z těchto segmentů české pravice může zcela reálně přemýšlet o vítězství ve volbách v roce 2017. Nepochybuji o našem úspěchu (TOP 09) ve volbách, ale rozhodně si nemyslím, že volby vyhrajeme. Totéž si myslím o ODS.
Pokud chceme zvítězit ve volbách a chceme, aby konzervativní ideje byly skutečně rozhodující silou na politické scéně, tak nám asi nic jiného než společný blok nezbývá. Určitě si nemyslím, že je to projev bezradnosti. Je to naprosto seriózní politologická i politická úvaha pro volby 2017.
