Praha – Tři stovky rodin v Česku se živí jako přechodní pěstouni, díky kterým malé děti odebrané vlastním rodičům nemusejí do kojeneckých ústavů. Zákon, který jim zaručil měsíční plat 20 tisíc korun, však platí pouhé dva roky a někteří poslanci už volají po jeho změně.
Bojí se totiž toho, že pěstouni si z dočasné péče o dítě udělají byznys. "Je to zneužitelné. Hrozí podobné problémy, se kterými se teď potýkají v Norsku,“ řekla deníku Aktuálně.cz poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) v narážce na případ, kdy norské úřady odebraly syny české matce.
Ministerstvo práce a sociálních věcí však obavy poslanců nesdílí a vylučuje, že by se děti svěřovaly lidem, kterým jde o zisk. "Motivace žadatelů je v procesu zprostředkování pečlivě zkoumána,“ uvedla ředitelka Odboru ochrany práv dětí ministerstva Marta Miklušáková.
Pěstounská péče
Dlouhodobá pěstounská péče
Za péči o jedno dítě dostane pěstoun příspěvek 8 tisíc korun měsíčně. Za péči o dvě děti stát vyplácí 12 tisíc, za tři pak 20 tisíc korun. Za každé další dítě dostanou pěstouni další čtyři tisíce navíc. Stát navíc vyplácí zvláštní příplatky na uhrazení potřeb dítěte, které se v závislosti na věku a zdravotním stavu dítěte pohybují od 4 500 po 8 700 korun měsíčně. V roce 2013 bylo v pěstounské péči přes 14 tisíc dětí.
Přechodná pěstounská péče
Pro pěstouna jde o klasické zaměstnání, za které dostává 20 tisíc korun hrubého měsíčně bez ohledu na to, kolik dětí má zrovna svěřeno. Peníze dostává i v době, kdy právě o žádné dítě nepečuje. Plat může dostávat pouze jeden člen rodiny zároveň. Krátkodobou pěstounskou péči poskytují více než tři stovky českých rodin.
Přechodná pěstounská péče v Česku existuje již devět let, teprve od ledna 2013 ale mají pěstouni nárok na dvacetitisícový plat. Za tuto částku jsou kdykoli připraveni přijmout dítě, které úřady odeberou biologické rodině, a pečovat o něj do doby, než soudy rozhodnou o jeho dalším osudu.
Podobný systém zavedly i některé západní země, které se dnes mohou pochlubit tím, že v ústavech nemají vůbec žádné děti mladší tří let. V Česku je v kojeneckých ústavech stále umístěno kolem dvanácti stovek dětí.
"To je sice pravda, ale děti tam chodí jako balíky z rodiny do rodiny, protože je to nesmírně výnosný byznys. A vzhledem k tomu, že těch dětí je málo, tak po nich vzrůstá poptávka. Já nechci podezírat naše úřady, že k tomuto směřují, ale ďábel tkví v detailech a je možné, že postupnými kroky k tomu skutečně spějeme,“ uvedla Chalánková.
Počet odebraných dětí klesá
Pěstouni považují nařčení, že by kvůli zisku tlačili na odebírání co největšího počtu dětí, za absurdní. "O umístění dětí rozhodují odbory sociálně-právní ochrany dětí a soudy, nikoliv my. Na koho bychom asi tak tlačili? My máme smlouvu s krajem, pokud by nás bylo moc, můžou nás propustit,“ uvedla Tereza Hubáčková, která je pěstounkou od loňského května a v současnosti pečuje o druhé miminko.
Podle ministerstva počet žádostí o odebrání dětí rodičům naopak rok od roku klesá. "V roce 2012 podaly orgány sociálně-právní ochrany dětí k soudu 1181 návrhů na nařízení ústavní výchovy dítěte, zatímco v roce 2013 to bylo již pouze 903 podaných návrhů,“ uvedla Miklušáková. Úředníci také mnohem častěji soudy žádají o návrat dětí k rodičům.
Chalánková nyní usiluje o to, aby sněmovní sociální výbor zpracoval novelu zákona, která by přechodnou péči buď rovnou zrušila, nebo alespoň omezila. Část poslanců z výboru novelizaci zákona podporuje a v příštích měsících se k ní hodlají vrátit.
"Je třeba ze zákona zcela vypustit institut přechodné pěstounské péče, nebo minimálně nezvýhodňovat tento institut. Pěstounství dětí se nesmí stát zaměstnáním samo o sobě. Pěstounem se nesmí stát nikdo, kdo by neměl normální vlastní zaměstnání,“ přednesla na výboru Chalánková s tím, že je ochotna o svých návrzích ještě diskutovat.
Přechodnou péči by však omezení příspěvku de facto zlikvidovalo. "Pokud se odměna pěstouna natolik sníží, aby všichni museli ještě chodit do práce, tak je to při péči o malé miminko nemožné,“ dodala Hubáčková.
Levnější než ústav
Odpůrci upozorňují také na to, že zatímco přechodní pěstouni si vydělají dvacet tisíc měsíčně, těm dlouhodobým stát na jedno dítě přispívá jen 8 tisíc korun. Ministerstvo ale upozorňuje, že na rozdíl od přechodných pěstounů mohou ti dlouhodobí využít mateřské dovolené a dostávají příspěvky navíc. Kromě toho většinou pečují o starší děti, a mohou tak chodit do zaměstnání.
Podle Miklušákové je však resort o dalším navýšení peněz ochoten diskutovat. Jakákoli forma pěstounství totiž vyjde stát výrazně levněji než umístit děti do ústavu. V Česku přitom v ústavní péči i nadále zůstává téměř 8,5 tisíce dětí. Ministerstvo chce postupně jejich počty snižovat, začít se mělo právě s dětmi do 3 let. Změny se tedy nejvíce dotýkají kojeneckých ústavů, které mají své zastánce i mezi poslanci.
"Ústavní péče bude vždycky potřeba, navíc je u nás na velmi vysoké úrovni,“ myslí si poslankyně a členka sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM) s tím, že má informace od zaměstnanců kojeneckých ústavů, že pěstouni nejsou vždy pro děti ideálním řešením. "Všechno, co přijde ze Západu, nelze aplikovat na systémy v naší republice. Nechceme dopustit zneužívání systému jako v Norsku,“ dodává.
