Praha - Český stát se kvůli sporu dvou ministerstev dostal do nevídané pasti, kvůli níž hrozí zavření desítek velkých důležitých nádraží.
Jde o příliš velký hluk od kolejí. Zatímco ministerstvo zdravotnictví ho chce omezovat a zpřísňuje hlukové limity, ministerstvo dopravy nezvládá normy plnit.
Střet obou úřadů vygradoval v posledních dnech. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) chystá kvůli novému zákonu o ochraně zdraví, který platí pět měsíců, novelu hlukové vyhlášky. A protože dokument ještě víc přitvrzuje už tak dost přísné limity, které nádraží nyní neplní, ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) žádá jeho úpravu.
Argumentuje tím, že sotva jeho lidé začali postupně investovat stamiliony do protihlukových opatření, která vyhoví současným normám, těm novým zase stačit nebudou a půjde o vyhozené peníze.
Ťok navíc varoval, že kvůli zpřísnění limitů bude muset zavřít devadesát procent takzvaných seřaďovacích nádraží - tedy míst, kde se za sebe řadí vagóny do osobních i nákladních vlakových souprav. Jde o padesátku klíčových nádraží jako například v Praze-Libni, v Pardubicích nebo v Havlíčkově Brodě.
Likvidace devíti z deseti
"Jestli necháme takhle přísné limity, zlikvidujeme jich devět z deseti," řekl Ťok tento týden na Žofínském fóru při setkání s českými stavaři. Takový krok by pak podle Ťoka vedl k zablokování snah o oživení nákladní železniční dopravy. "Nevím, jak bychom pak uspěli při snaze dostat přepravu zboží z přetížených silnic na koleje," dodal ministr.
Vadí mu i to, že seřaďovací nádraží mají přísnější hlukové limity než jiné dopravní stavby. Patří totiž do jiné kategorie, kde jsou například továrny. Zatímco dálnice tak mají limit 60 decibelů během dne a 50 v noci (starší dálnice dokonce 70 ve dne), nádražní seřadiště mají 50 ve dne a 40 decibelů v noci. Přitom i sami hygienici uznávají, že snížit hladinu hluku o jediný decibel je velmi těžké. Například ke snížení o tři decibely je zapotřebí zredukovat dopravu na polovinu.
Vyjednat s Němečkem kompromis v rámci nově chystané hlukové vyhlášky se ale zatím Ťokovi nedaří. Poslední schůzka se uskutečnila ve středu, náměstci obou ministrů se ovšem na ničem konkrétním nedohodli. "Jednání bude pokračovat v dalších dnech," řekl stručně mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.
Ministerstvo zdravotnictví zatím odmítá jednání komentovat. "Vzhledem k tomu, že nařízení vlády týkající se hluku je stále předmětem jednání, nebudeme se v této chvíli vyjadřovat k materiálu, jehož konečná podoba není dosud dojednána," uvedla mluvčí Štěpánka Čechová.
Oba úřady brání své zájmy. Pro Němečka je klíčová ochrana zdraví před nadměrným hlukem, pro Ťoka je důležité, aby se bez potíží jezdilo. S přísnějšími limity by kromě nádraží měly problémy i starší úseky na železnicích a dálnicích, typově třeba některé dálniční výjezdy z Prahy, které byly zkolaudované podle dřívějších mírnějších pravidel. Pokud by se na těchto úsecích začalo cokoliv modernizovat, okamžitě by platily nové přísné normy a náklady na protihluková opatření by výrazně narostly.
Ťokův úřad se tak dostal do kleští. Na nákladná protihluková zařízení nemá jednorázově dost peněz, navíc na mnoha nádražích ani není jisté, zda by drahá investice pomohla. Jednoduše proto, že nádražní provoz je hlučný už z podstaty a pískání kol při dobržďování nebo srážení vagónů o sebe při zapojování lze těžko omezit. Třeba v Libni se sice počítá s investicí za 115 milionů korun, ale novým limitům by úpravy zřejmě ani tak nevyhověly.
Soudy kvůli hluku
Kvůli hluku už se navíc soudí i místní obyvatelé. Případy z posledních let však ukázaly, že vyhrát není jednoduché. Soudy sice nejdřív daly za pravdu lidem, kteří si stěžovali na hluk u dálnic a silnic, jenže Ústavní soud pak jejich vítězství zrušil.
"Zjednodušeně řekl, že správci silnic nemohou nést odpovědnost za hluk z komunikací, protože po nich jezdí vozidla, na jejichž hlučnost nemají vliv," řekl Libor Jarmič z právní společnosti Frank Bold. Podle Jarmiče je proto reálná šance domoci se účinné ochrany před hlukem z dopravy poměrně malá.
Rámus u silnic a železnic řeší zmíněná novela zákona o ochraně zdraví, která začala platit loni v prosinci. Mimo jiné má ulevit státu od miliardových nákladů na protihlukové stěny. Norma nově říká, že kdo si postaví v blízkosti dálnice nebo železnice nový dům, už nebude moci žádat správce této komunikace, aby zaplatil opatření proti hluku. To proto, že tam trať vedla dřív a bylo dopředu jasné, že se staví v hlučné zóně.
