Článek vyšel v sesterském deníku Insider, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.
Praha – Zatímco se koalice hádá o odměňování a vybírání úředníků, v pozadí připravovaného zákona o státní službě se rýsuje vážnější problém.
Politici totiž nevědí, jak naložit s úřady, které přerozdělují evropské peníze, a podle požadavků EU by tedy měly pod služební zákon spadat, formálně ovšem nejsou státními organizacemi.
Jde především o regionální rady operačních programů či Technologickou agenturu ČR. Podle ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) se řeší také státní fondy, CzechInvest nebo Centrum pro regionální rozvoj.
Koaliční politici se sice shodli, že by se i tyto úřady měly zákonu o státní službě podřídit, ovšem jen těžko mohou úřednická pravidla zavést pro lidi, kteří nejsou zaměstnanci státu. „Řešíme teď, jestli to vůbec lze technicky udělat,“ řekl deníku Insider šéf ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD).
Dienstbier: Bude to složité
Pokud bude Unie na tomto opatření trvat, bude to podle Dienstbiera z legislativního hlediska složité.
„Je asi možné je (tyto organizace – pozn. red.) obdobnému režimu, jako je státní správa, podřadit, nebude to legislativně jednoduché, ale je to doopravdy spíše technická záležitost,“ dodal Dienstbier s tím, že možné řešení už se hledá.
Přijetí služebního zákona stanovila Evropská unie jako podmínku pro to, aby Česká republika mohla i nadále čerpat dotace. Podle ekonomické a právní analýzy mezinárodního týmu právníků Frank Bold, která vznikla za podpory Evropské komise na začátku tohoto roku, je v Česku větší pravděpodobnost korupce při rozdělování dotací než v sousedním Polsku nebo na Slovensku.
Jednou z příčin je podle dokumentu chybějící služební zákon a s tím spojené problémy právě ve vedení regionálních dotačních programů, v nichž nejsou jasně odděleni politici od odborníků.
Politik, či odborník? V Česku je to jedno
Jako typický příklad politizace uvádí studie poměry v Regionálním operačním programu Severozápad. „Z dvaceti členů komise, která posuzovala projekty mezi lety 2010 a 2012, pouze čtyři nebyli členem žádné politické strany,“ uvádí se ve zprávě.
Dalším problémem jsou podle analýzy také časté změny na vedoucích postech, a to většinou s příchodem nové politické reprezentace. Například v povolebním roce 2007 došlo k výměně 15 ředitelů z 22 programů.
V již zmiňovaném programu Severozápad se od roku 2007 vyměnilo osm ředitelů. (Připomeňme, že jeden z nich skončil za mřížemi, dva jsou obžalováni a další čelí obvinění.) Zákon o státní službě by měl úředníky před nástupem nových vlád ochránit. Srovnávané Polsko a Slovensko, které vyšly z analýzy lépe, už obdobu služebního zákona mají.
