Brno – Přeplněné ubytovny se třemi tisíci nocležníků a nedostatek sociálních bytů, na které mnoho zájemců kvůli svazujícím podmínkám vůbec nedosáhne. Například kvůli zadluženosti, která jim může odepřít nárok na byt i v rozmezí pěti let. Taková je nyní situace kolem sociálního bydlení v Brně, kterou se město rozhodlo začít řešit.
O úpravě některých pravidel pro přidělování sociálních bytů by mělo zastupitelstvo jednat v květnu, s komplikovanou situací sociálního bydlení ve městě se ale obce bez pomoci státu vypořádávají jen velmi těžko. Chybí jim peníze. Letos přidá Brno dalších deset sociálních bytů ke stávající dvacítce, poptávka je však mnohonásobně vyšší.
V Brně jsou nyní rozptýleny dvě desítky sociálních bytů, většinou jeden až tři v jednom bytovém domě. Od roku 2012 se město snaží každoročně poskytnout deset nových. Kdo se bude stěhovat, rozhoduje los. Loni v květnu čekalo s nadějí na výsledky losování 178 zájemců, letos se jich o sociální byty hlásí zatím 110. Číslo však může ještě narůst.
"O další byty, které nemají statut sociálních, ale také se zde sleduje sociální stopa, se hlásí téměř čtyři tisíce lidí. Nejedná se o ty na pokraji chudoby, ale s průměrnými příjmy. Pokud někdo z tohoto souhrnu splňuje podmínky, že by se mohl ucházet o sociální byt, městské části jej navrhnou do losování," vysvětluje náměstek Oliver Pospíšil (ČSSD). Na drtivou většinu zájemců o sociální byty se tak nakonec nedostane, byť splňují podmínky.
Dluhy mohou oddálit nárok na byt o pět let
Cestu k sociálnímu bytu v Brně blokuje mnoho pravidel. Zájemci o byt, ať už obecní či sociální, za sebou nesmí táhnout problémy z dřívějška, například dluhy na nájemném či soudní spory s městem jako pronajímatelem, které často vrcholí soudním vystěhováním.
Podle Pospíšila jsou však tato omezení těžko překročitelná. "Mohlo by to mít negativní vliv na platební morálku jiných nájemníků, kteří by po sobě mohli chtít zanechat dluh a žádat o byt v jiné městské části," uvádí důvody, proč se zastupitelstvo změně podmínky brání zuby nehty.
Některým žadatelům svazuje ruce také pravidlo, že pokud v rozmezí pěti let dlužili za nájem či energie déle než půl roku, nemají na byt nárok. "Je to významná bariéra pro ty, kteří aktuálně mají potenciál k pozitivnímu rozvoji, ale nemůžou vyjít z bludného kruhu. A těch je v této skupině bohužel mnoho," říká ředitelka IQ Roma servis Katarína Klamková. I když snahu majitelů vyhnout se nekontrolovatelnému nárůstu dluhů na nájemném chápe, měli by podle ní dát šanci lidem s problémovou minulostí, aby neztratili motivaci k aktivní nápravě a pořád viděli "světlo na konci tunelu".
Pravidla se mohou změnit
Pro změkčení pětiletého omezení je i Pospíšil. "V květnu bude zastupitelstvo projednávat návrh také toho, aby pětileté období neplatilo, pokud se člověk již s dluhy vyrovnal," říká. "Pětiletá lhůta v kombinaci s neexistující prevencí prakticky znamená pro mnoho rodin vyloučení z bydlení pro celé generace," varuje Klamková.
Další změnou, kterou zastupitelstvo projedná, je možnost žádat o více lokalit. Dosud je možnost přihlásit se jen o jeden byt.
Nájem sociálního bytu stojí 40 korun za metr čtvereční na měsíc, žádat o ně může jednotlivec s platem maximálně 10 040 korun, což je 40 procent z průměrné mzdy. Dvě osoby musí mít příjem do 15 060 a rodina s pěti a více do 25 101 korun.
Sociální byt představuje příležitost, jak nabýt samostatnosti a zodpovědnosti. "Nejedná se pouze o nižší nájemné, ale i o doprovodné sociální služby, které pomohou lidem v bytové nouzi bydlení udržet a rozvíjet jejich vlastní potenciál zvýšit své příjmy a snížit další rizika," říká Klamková.
Bez pomoci státu město nevyřeší problém tolika lidí
"Deset bytů ročně, to je výsměch," hodnotí situaci Pospíšil, obecně ale podle něj pilotní projekt zřizování sociálních bytů přináší ovoce. S nájemníky zatím nezaznamenal závažnější problémy.
"Bytů je velký nedostatek, ale jednoznačně je potřeba ocenit iniciativu města. A to zvláště v situaci, kdy neexistuje legislativní rámec sociálního bydlení a adekvátní podpora ze strany státu," konstatuje Klamková a dodává, že bez ní nemůže město vyřešit problémy velkého množství lidí.
Pětiletá lhůta v kombinaci s neexistující prevencí prakticky znamená pro mnoho rodin vyloučení z bydlení pro celé generace
Jistým východiskem by bylo přijetí zákona o sociálním bydlení. "Ruku v ruce by s ním přišel dotační systém, který by umožnil vznik více sociálních bytů. Ať už by šlo o výstavbu nových, nebo o rekonstrukcí prázdných," tvrdí Pospíšil. Zákon by měl navíc jasně stanovovat, kdo má na byt nárok.
Podle vyjádření náměstkyně ministryně sociálních věcí Zuzany Jentschke Stöcklové z minulého týdne ale může být přijat až za dva a půl roku.
Desítka nových bytů ročně rozhodně nepokryje poptávku, kromě nedostatku financí je město, které sociální byty zřizuje, limitováno obavami a neochotou městských částí spolupracovat na projektu kvůli problémům, které si s nájemníky z nejnižší příjmové vrstvy často spojují.
O byty ve vyloučené lokalitě není vždy zájem
V souvislosti s nedávným prohlášením starosty Brno-střed Libora Šťástky (ODS), že v centru města je 500 až 600 prázdných bytů, vyvstává otázka, proč z nich nevybudovat byty sociální. "Ačkoli to je z části nafouknutá bublina, je na to třeba reagovat. Proto jsme se před časem na jednání s Brnem-střed dohodli, že byty, které jsou vhodné na úpravu, budou městu poskytnuty a přebudovány na sociální," uvedl Pospíšil.
Město je zapojeno do projektu Evropské unie poskytující dotace na zlepšení stavu vyloučené lokality. "Jmenovali jsme oblast vymezenou ulicemi Francouzskou, Bratislavskou a Cejlem. Zde už se opravily fasády, okna a z gruntu se rekonstruuje jedenáct domů, v nichž je podíl sociálních bytů. Nyní už zbývají jen dva domy," uzavírá Pospíšil.
Například tento týden město schválilo opravu prázdného domu na Francouzské, v němž vznikne 40 bytů za 65 milionů. Stává se ovšem, že lidé o tuto lokalitu nemají kvůli její nechvalné pověsti zájem.
