Praha - O kryptu parašutistů pražského kostela Cyrila a Metoděje svádějí zakladatelé Památníku hrdinů heydrichiády a pravoslavná církev už několik měsíců nemilosrdný spor. Ten měl tuto středu nečekané vyústění: všichni odborní lektoři a průvodci dostali výpověď. Ti jsou sice zaměstnanci církve, avšak památník zřídil a dotuje ho od roku 1995 pražský magistrát s pomocí Vojenského historického ústavu.
"Klíče od Národního památníku hrdinů heydrichiády nikomu nevydám. Patří pražskému magistrátu, a ne pravoslavné církvi, jejíž představitelé si dnes pro klíče přišli a kvůli nárokům na kryptu nám už týdny bezskrupulózně vyhrožují," říká ředitel památníku Petr Hampl. I on dostal výpověď.
"Tak to je katastrofa. Všichni vyhození lidé byli pro nás zárukou vysoké kvality expozice v památníku, na jejímž vybudování jsme se i zápůjčkou vzácných sbírkových předmětů podíleli. Kým budou nahrazeni? Obávám se o osud památníku, do jehož vybudování jsme my i pražský magistrát investovali desetimiliony," reaguje na nejnovější vývoj ředitel Vojenského historického ústavu (VHÚ) Aleš Knížek.
Tajemník arcibiskupa pravoslavné církve Ondřej Chrást, který pracovníkům památníku výpovědi předal, ujišťuje, že k jakémukoliv znepokojení není nejmenší důvod. "V tuto chvíli jednáme s magistrátem na nastavení nové smlouvy o pronájmu. A proto již od pátku bude vstup do krypty zdarma. Kvůli finančnímu výpadku však musíme spořit na mzdách - odtud ony výpovědi. I tak ale budeme muset provoz - a tedy i průvodce - památníku dotovat. Nic se tedy nemění a jeho provoz jede dál," ujišťuje Chrást.
Smlouva skončila v květnu
Tahanice o kryptu, v níž svedli poslední boj českoslovenští parašutisté, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, trvají už několik měsíců. Kostel je od roku 1935 majetkem pražského magistrátu, který ho pravoslavné církvi až dosud pronajímal. Dvacetiletá smlouva o pronájmu však v květnu vypršela.
Do rekonstrukce krypty investoval magistrát 22 milionů a její provoz dotuje ročně sedmi sty tisíci. Bezmála tři miliony se vybraly ročně na vstupném. Krypta patří k nejnavštěvovanějším pražským památkám a očekává se, že po páteční premiéře britského filmu Operace Anthropoid (název paraskupiny Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, kteří zlikvidovali Heydricha) zájem o návštěvu krypty prudce vzroste.
Miliony ze vstupného šly až dosud pravoslavné církvi, což je ale podle oslovených odborníků v rozporu se zákonem, pokud pražský magistrát podporuje provoz krypty dotacemi.
Jde o peníze?
"Dělá to na mě dojem, že ten spor není o ničem jiném než o penězích," říká šéfka magistrátního výboru pro kulturu a památkovou péči Eliška Kaplicky. "Pro mě je nepřijatelné, aby se vydělávalo na smrti hrdinů, jakých má naše historie málo." Snaží se proto o dohodu s Vojenským historickým ústavem, aby v příštích letech spravoval Národní památník hrdinů heydrichiády právě on. V tom případě by byl vstup do krypty zdarma.
"Krypta je de facto už dnes od sakrální části kostela fakticky oddělena a žije svým vlastním životem. Neměl by být tedy problém, abychom ji svěřili VHÚ, který je pro nás zárukou špičkové expozice, o niž je stále větší zájem," míní Eliška Kaplicky. K jejímu návrhu se přiklání i ředitel památníku ve výpovědi Petr Hampl.
Nad motivy sporu o kryptu parašutistů se vznáší mnoho otazníků. Jeden z nich zmiňuje i Eliška Kaplicky a týká se opět peněz. "Smlouva magistrátu o pronájmu kostela Cyrila a Metoděje pravoslavné církvi v květnu skončila a my jsme od ní přesto obdrželi žádost o finanční dar. Pochopitelně jsme ho zamítli. Načež jsme byli ihned obviněni, že nepodporujeme a sabotujeme provoz památníku."
A další otazník předestírá Jan Wolf (KDU-ČSL), pražský radní pro kulturu a památkovou péči. "Dosavadní správce kostela Cyrila a Metoděje Jaroslav Šuvarský, jenž národní památník ještě s Václavem Havlem v kryptě zakládal, byl pravoslavnou církví poslán do důchodu. Nám najednou hrozí, že toto ojedinělé místo spojené s československým vojenským odporem nacismu se ocitne v rukou naprostých laiků, kteří si jej z důvodů - o nichž nechci veřejně spekulovat - nárokují."
I Wolf připomíná, že kostel s kryptou nepatří pravoslavné církvi už ani jako nájemci, nýbrž magistrátu, který by tak měl rozhodnout o tom, kdo bude památník dál provozovat. I Wolfovi se jako nejpřijatelnější jeví Vojenský historický ústav. A nejen proto, že to byli právě jeho lidé, kteří se ve spolupráci s odcházejícím Jaroslavem Šuvarským zasloužili o současnou podobu památníku.
Šuvarský nechce ovšem cokoliv komentovat. Jen potvrdil, že byl právě jako statutář památníku pravoslavnou církví suspendován.
Protestují i příbuzní zavražděných kněží i parašutistů
Na radního Jana Wolfa, Elišku Kaplicky, ale i ředitele VHÚ Aleše Knížka se v těchto dnech obrátila Jiřina Juláková-Petřková, dcera pravoslavného duchovního Vladimíra Petřeka, jehož nacisté popravili za ukrývání parašutistů v kryptě kostela. Hrozí podle ní, že pro Česko i sebevědomí národa zcela výjimečné místo budou nyní spravovat nepoučení laici. I ona se proto přimlouvá, aby o kryptu pečoval VHÚ. V republice podle ní není mnoho podobných a fascinujících míst, na něž by mohli být Češi tak hrdí.
Stejného názoru je Dagmar Raupachová, příbuzná parašutisty Jana Kubiše. "Přímá správa magistrátu, respektive státu, krypty v Resslově ulici je podle mě namístě. I proto, že v ní zahynuli českoslovenští vojáci. A kdo jiný než stát by měl pečovat o jejich památku? Proč by měla být prostředníkem církev? Navíc kostel přece patří státu," argumentuje Raupachová. A jak připomíná odcházející šéf památníku Hampl, armáda v kryptě památníku pravidelně vyznamenává vojáky, vyřazuje absolventy speciálních jednotek a organizuje pietní akty.
Hampl trvá na tom, že představitelům církve klíče od památníku nevydá. Místo toho je v den odchodu, tedy 29. července, předá vedoucímu správy magistrátního majetku. "Magistrátu také památník i s kostelem ze zákona patří, a nikoliv církvi," říká s tím, že v těchto dnech jde o budoucnost památníku. "Pod novým vedením pravoslavné církve bychom stejně nemohli působit. Tomu jde jen o peníze a navýšení dotací na památník," míní Hampl.
Šéf Vojenského historického ústavu Knížek je připraven zajistit provoz Národního památníku bez vstupného. "Chtěli bychom ho ještě více otevřít lidem. Záleží jen na vlastníkovi kostela - magistrátu, jakou bude mít představu. Vyhazov osvědčených lidí, s nimiž jsme léta spolupracovali, mě však konsternuje," podotýká Knížek.
