Praha - Zakázku za pět milionů korun získala od státu společnost AISIS, která se zabývá projektovým řízením a vzděláváním. Za peníze bude na školách učit pedagogy i děti umění mediace a také spravovat interaktivní portál, na kterém děti mohou konfrontovat své předsudky. Jako projektový manažer ve firmě AISIS působí Nikola Křístek, který vedl i vládní projekt HateFree. Zpovídat se kvůli tomu teď má před etickou komisí. Aktuálně.cz to potvrdil ministr pro lidská práva Jan Chvojka z ČSSD.
"Ta má říct, jestli Křístkovo chování neodporovalo vnitřním etickým předpisům," dodává Chvojka. Na trestní oznámení ale Křístkův 'střet zájmů' podle něj nestačí. "Trestněprávní mez to podle mě nepřekročilo. Formálně to bylo v souladu se zákonem, morálně podle mě ne," upozorňuje Chvojka s tím, že Nikola Křístek své vazby na organizaci, která se ucházela o vládní zakázku, předem nahlásil a rozhodování o penězích se sám neúčastnil. AIDIS byla jedinou firmou, která se o zakázku ucházela.
Sám Křístek jakýkoliv nařčení z protekce pro vítěze soutěže odmítá. "V době podpisu smluv jsem působil v AISIS jako lektor programu prevence dětské obezity, který nijak nesouvisí s předmětem tendru. Do rozhodování, zda AISIS zakázku získá, jsem nezasahoval," dodal Křístek na dotaz Aktuálně s tím, že soutěž vypsal Úřad vlády ještě před jeho nástupem do čela HateFree.
To, že se celou věcí bude zabývat ministerská komise, oceňuje i šéf Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek: "Je jenom dobře, aby se k podezření na střet zájmů pana Křístka vyjádřila nějaká nezávislá autorita. My jsme si ty události zrekonstruovali a podklady jsme už dali komisi k dispozici," dodal Jiránek s upozorněním, že zatím nechce komentovat, jestli o napojení Křístka na firmu ucházející se o státní zakázku věděl nebo ne. Že by stát kvůli možnému střetu zájmů od zakázky ustoupil a peníze požadoval zpátky, je podle Chvojky nereálné.
Projekt HateFree se snaží bojovat s předsudky ve společnosti a nenávistnými stereotypy. Ze tří čtvrtin ho financují zahraniční fondy Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Podle plánů má oficiálně skončit letos v dubnu, fungovat ale bude až do konce roku. "Je tam osmiměsíční lhůta, po kterou bude projekt takzvaně dobíhat a ve které nemůžeme žádat o další peníze ze zahraničí," vysvětluje Chvojka. O dalším osudu značky a programu HateFree ale ještě nerozhodl. "Napřed chceme podrobně zanalyzovat, co projekt skutečně přinesl a jaká byla naopak jeho úskalí. Jak a jestli to dělat dál a lépe." Podle něj přínosnou myšlenku projektu zastínily právě personální a finanční skandály.
Radek Jiránek z Agentury pro sociální začleňování se přimlouvá za další fungování instituce. "Byl bych rád, aby projekt v nějaké podobě pokračoval v následujících letech," říká Jiránek s tím, že variant je několik a nemusí jít nutně o stejnou platformu jako dosud.
Konec HateFree kritizuje i Chvojkův předchůdce v ministerském křesle Jiří Dienstbier, za kterého projekt na podzim 2014 startoval. K plánovanému zrušení se vyjádřil na Twitteru.
Je nerozumné předčasně rušit projekt HateFree. Je rozumné podporovat vše, co čelí netoleranci a nenávisti a vyvrací šířené lži a předsudky.
— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) February 6, 2017
Mezi hlavní přínosy projektu HateFree patří vyvracení lživých zpráv na internetu, takzvaných hoaxů. Na pravou míru jich za dva roky působení uvedlo přes stovku. Většinou se jednalo o zprávy, které nelichotivě líčí migranty a muslimy. Součástí programu byl také boj s nesnášenlivostí vůči lidem s odlišnou barvou pleti nebo sexuální orientací.
Růžovou nálepku s logem projektu HateFree také vylepila na své dveře řada úřadů, restaurací a dalších veřejných prostor. Za "zónu bez předsudků a nenávisti" se takto označilo třeba ministerstvo spravedlnosti nebo pražský magistrát.
